Kouř

No, můžete mě přesvědčovat, že je film výbornou satirou a perfektně reflektuje dobu , nic to však nemění na tom, že Kouř je v podstatě hovadina. Naštěstí pro diváka docela zábavná. Specifický humor je zde dobře poznatelný, Jana Slováka si sice pamatuju více jenom z Mazaného Filipa, ale jeho gestikulace mi velmi připomínala Vávrův a Hanákův herecký projev z Kopytem sem, kopytem tam (takže, jestli Radek99 považuje příspěvěk Divadla Sklep v tomto filmu za spíše menší než větší, tak já ho tam cítil celkem zřetelně). A ono vůbec obsazení herců se v tomto filmu podařilo (třeba Čtvrtníček s Duškem byli výborní). S čím mám ale hodně velký problém je "muzikálová" složka. Ty písničky, přesněji "písničky" se nedaly poslouchat, vlastně to byly jen recitativy textů (v nichž se hrálo se slovy) na pozadí nějaké úchylné melodie. Asi v tom mám hledat umění, ale nějak jsem ho nepostřehl. A Arnoštek...tenhle buzík mě se svým "...fajn, fajn, fajn, je to fajn fajnový..." po vtipném prvním použíti brzo začal unavovat. Třeba nechápu velké umění a skvělou reflexi tohoto díla, možná jsem jenom nebyl správně naladěn, každopádně tuto občas vtipnou absurditu vidím pouze na průměr. "Ostatně já doufám, že i vy se zapojíte Mirku...můžu vám tak říkat?" - "Ale jó tak...můžem si rovnou tykat." - "Nó to zase...podívejte se zase všeho do času." (18.12.2011)

Absurdní dílo, vykreslující absurdní momenty života za železnou oponou. Tedy absurdita na druhou. A ono to opravdu funguje. Sice je zdejší humor místy těžce stravitelný a nezasvěcený divák může prohlásit, že film je kýčovitá sračka, ale v jisté chvíli, kdy se na scéně objeví Arnoštek a jeho legendární diskotéka, každé srdce zjihne a na tváři se objeví úsměv. Ano, je to slátanina plná nepochopitelných herecky a scénáristicky slepých uliček, ze kterých má divák rozporuplné pocity, ale dohromady je to docela zábava. 80% (13.11.2015)

95% - Jeden z nejlepších filmů, co jsem poslední dobou viděl. Jeho zajímavostí, dynamikou a nadsazeností jsem byl hypnotizován od samého začátku. Že se ale na konci budu bavit dokonalou alegorií na převrat a všechny postavy dostanou ještě zajímavšjší rozměry, to jsem fakt nečekal. Film Kouř, jenž mi byl doporučen kvůli několika Arnoštkovým hláškám, se mi jeví jako nedoceněný klenot naší kinematografie. (03.07.2010)

Když jsem si ten film pustil po letech znovu, měl jsem z něj divný pocit. Jednak mi to už nepřišlo jako taková sranda jako kdysi, a jednak mi ten film - nejen tou výraznou stylizací - nově přišel v první řadě strašně zvláštní (spíš v negativním smyslu) a uvažoval jsem, zda má vůbec šanci oslovit diváka, který je poetikou Divadla Sklep zcela nepolíbený (můj případ), nebo mladší ročníky, kteří už nemohou podle mě pobrat, do čeho se ten film trefuje (byť scénu s Arnoštkem podle všeho znají a milují snad všichni včetně těch, kteří jinak z toho filmu nikdy víc neviděli). Možná jenom už ten film znám tak nazpaměť, až mě přestal bavit, a možná mi též vadí stále poslouchat, jaký kult se z Kouře stal, protože jsem na tyhle kecy odjakživa alergickej u jakéhokoli filmu, ale prostě nemůžu si pomoct - ve své době to podle mě musel být zásadní filmový počin, zatímco dnes už mi to přijde spíš jen jako taková kuriozita, s diskutabilním diváckým potenciálem a humorem, který nemusí sednout každému. (15.09.2021)

"Hele, kotě, vo co ti de?" Nevybavím si, že bych Kouř viděl ve své době (tedy devadesátkách). Určitě ne, Arnoštek je natolik bizarní postava, že by se určitě stal naším mládežnickým vzorem. Když jsem film viděl před lety, ani jsem ho nedokoukal. Některé filmy prostě potřebují druhou šanci, aby ukázali, jak jsou výborné. Protože tohle je fajn, fajn, fajn, je to fajn, fajnový... Skvělá alegorie. "Když jde o to, všechno stranou." (20.03.2020)