Kouř

Když jsem si ten film pustil po letech znovu, měl jsem z něj divný pocit. Jednak mi to už nepřišlo jako taková sranda jako kdysi, a jednak mi ten film - nejen tou výraznou stylizací - nově přišel v první řadě strašně zvláštní (spíš v negativním smyslu) a uvažoval jsem, zda má vůbec šanci oslovit diváka, který je poetikou Divadla Sklep zcela nepolíbený (můj případ), nebo mladší ročníky, kteří už nemohou podle mě pobrat, do čeho se ten film trefuje (byť scénu s Arnoštkem podle všeho znají a milují snad všichni včetně těch, kteří jinak z toho filmu nikdy víc neviděli). Možná jenom už ten film znám tak nazpaměť, až mě přestal bavit, a možná mi též vadí stále poslouchat, jaký kult se z Kouře stal, protože jsem na tyhle kecy odjakživa alergickej u jakéhokoli filmu, ale prostě nemůžu si pomoct - ve své době to podle mě musel být zásadní filmový počin, zatímco dnes už mi to přijde spíš jen jako taková kuriozita, s diskutabilním diváckým potenciálem a humorem, který nemusí sednout každému. (15.09.2021)

"Arnoštek je prostě (z)boží........" Vidět Arnoštka někde naživo, tak ho radši zastřelím za tu těžce oldschoolovou čtyřprocentní dízu. I když je to všechno myšleno s nadsázkou, film mě nebavil a spíš beru Arnoštka jako kuriozitu českého filmu. Lucie Zedníčková byla kočka:) Humor divadla Sklep byl vždycky svůj - někomu sedí, někomu ne. I když film uznávám, přece mu nemůžu přijít na chuť. (26.11.2008)

Skvělá absurdní komedie. Sice jsem se u toho nesmál od začátku do konce, ale pokud člověk přistoupí na humor divadla sklep a na styl, ve kterém je film natočen, vyloupne se plno úžasně vtipných momentů a skvělých hlášek (Proč ne? Můžeme si rovnou tykat:-)). Jednoznačně nejlepší byl přiteplený DJ Arnošt. (27.11.2008)

Dlouho jsem odolával, ale přece podlehl. Už chápu, proč je Kouř mnohými považován za nejlepší český polistopadový film. Vorel totiž točí experimentálně, je sám sebou, nemá zábrany. Těch prvních pár let po revoluci muselo být velmi zvláštních, vznikaly zajímavý věci, nejen ve filmu, ta doba má něco do sebe, takovou ironii a lehkost. A na Kouři se to plně podepisuje. Ansámbl divadla Sklep (nebo, jak poukázal Radek99, Pražské pětky) je jednoduše jedním z vrcholných těles naší komediální scény, a že se u Kouře nasmějete! Především té absurditě a až Monty Pythonovským prvkům (šedé hnusné město/továrna, kde jsou dětská hřiště a v pozadí hlavního záběru pořád někdo všelijak šílí) HUDBA: Michal Vích - kultovní. (07.08.2009)

Pro mě bohužel zklamání... čekala jsem něco víc, vtipnější, hudebnější, prostě cokoli. Dočkala jsem se trapného humoru, pár hlášek, které jsou použitelné, zbytek rozhovorů jsou unylé dialogy. Celé mě to fakt nudilo... ač mi Vorel zase tak nevadí, tak tohle mi prostě nesedlo. Jednotlivé postavy byly sice zajímavé, ale jako celek to bylo neskutečně protivné a tragikomické, což byl asi záměr, ale mě se to vyloženě příčilo. Arnoštek byl sice boží, ale první písničku a ne každých pět minut, hlavní hrdina mi byl proti srsti a celkově to na mě nezapůsobilo nijak zvlášť extra. Pár vtipných momentů tam je, kvůli Zedníčkové, tanečnímu číslu, Evě Holubové za její výkon a pár pěveckých momentů dávám ještě tři hvězdy. (03.05.2010)