Což takhle dát si špenát

Podobně jako většinu starších českých komedií, které jsou velmi oblíbené, jsem doteď přehlížel. Nevyhledával jsem je a tak tu mojí oblíbenost si budují velmi pomalu. Až vlastně nyní přesně vím o co tam šlo a ona je to opravdu vydařená komedie. Chuť na špenát ale ve mě stejně nevyvolá. :-) Slabší čtyři. (25.09.2015)

Dle mého soudu jedna z nejlepších českých crazy komedií, která vlastnosti žánru plní beze zbytku. O Menšíkovi a Sovákovi ani mluvit nebudu, Janřurová je skvělá jako matka dětí, žena kriminálníka, dvera otce i jako přerostlé mimino páchající totální brajgl v grandrestaurantu. Stejně tak Dona Izabela Lopézová v podání Zázvorkové s nastávajícím Somrem zabijí a Kostka s horkou latinskoamerickou krví jak by smet. Úžasné jsou detaily, ale trochu mi vadí to ryze normalizační "pokrokový" prostředí a neustálé oslovování "soudruhu", ale s tím se vzhledem k roku výroby nedalo nic dělat. (25.04.2006)

Komedie, která mě neoslovuje dnes stejně jako před lety. Popravdě - při jejím sledování pokaždé cítím lehkou averzi, která nemá pranic společného se špenátem jako takovým, neboť proti proslavené krmi Pepka námořníka nemám žádné námitky. Nicméně navzdory bezesporu avantgardnímu scénáři nemám kladný vztah k maličko amatérskému režijnímu zpracování příběhu - jeho veselí působí nuceně a jeho protagonisté jsou tím pádem za trochu trapné tajtrlíky. Krom toho - zakončení nepokládám za příliš šťastné: Vůbec nejde o oba ústřední hrdiny, ale o to nevinné dítě, navždycky připravené cca o dvacet let života. P.S.: Jak to, že transformace dobytčete trvala několik málo vteřin, zatímco k proměně člověka bylo třeba mnoha hodin ? (18.06.2018)

Typický představitel osobité české mutace crazy komedií, které jsou ovšem oproti svému západnímu vzoru o několik řádů výše a alespoň ty z dílny Václava Vorlíčka a Miloše Macourka patří mezi to nejlepší, co československý film ve své historii má... Na jeho klasické crazy komedie z počátku 70. let (Jak utopit doktora Mráčka, Pane, vy jste vdova!) ,,špenát" ale nemá, i tak se ale jedná o velice vkusnou a výživnou zábavu, plnou absurdních scén, situačního humoru a záplavy výrazných (komediálních) hereckých výkonů - v té době se téměř nic jiného nemohlo točit, takže ve Vorlíčkových filmech hrála a excelovala téměř kompletní dobová herecká špička. Vynikající komedie, které schází jen málo k dokonalosti... (07.07.2007)

Doporučení, což takhle dát si špenát, můžou dostat snad jen političtí vězní v totalitních režimech, protože jíst tak hnusný jídlo je spíš mučení než gurmánský zážitek. Celkem pochopitelně tedy musela nastoupit filmová propagace tohoto tmavě zeleného blevajzu s jasným cílem přinutit lidi požírat tmavě zelený neznámo. Zajímalo by mě, z čeho je vlastně špenát složenej. Na talíři to vypadá jako zelený bahno. Jíst špenát se šeredně nevyplatilo i hrdinům tohoto filmu, v čele s Menšíkem a Sovákem . Vynikající čeští herci ve zcela bláznivých situacích nechali hravě zapomenout na chuť špenátu a naservírovali mě prvotřídní komediální pochoutku po které jsem se ještě dlouho olizoval. (18.02.2008)