Režie:
Václav VorlíčekScénář:
Václav NývltKamera:
Josef PávekHudba:
Karel SvobodaHrají:
Petr Nárožný, Oldřich Kaiser, Eva Jakoubková, Jana Švandová, Ondřej Havelka, Bronislav Poloczek, Miroslav Zounar, Jitka Asterová, Bára Štěpánová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Situační komedie Václava Vorlíčka vychází z životní reality roku 1985, ozvláštněné klíčovým pohádkovým motivem. Námět Václava Nývlta těží z častého nesplnitelného přání mnoha lidí, kteří by v nejrůznějších situacích ze všeho nejraději byli někým jiným. Dvěma hrdinům filmového příběhu - slušnému, leč sucharskému inženýru Zárubovi, a sňatkovému podvodníkovi Majerovi - se působením tajemných sil Měsíce toto přání splní. Oba muži si vymění podobu, což ovšem ostře kontrastuje s jejich nezměněnými charaktery a hlasy. Nepochopitelná záměna se přirozeně stává zdrojem mnoha komických zápletek a situací. Happy end pak ústí do typicky pohádkového spravedlivého potrestání darebáka a zadostiučinění, kterého se dostane poctivému člověku. Nenáročná komedie s morálním podtextem se opírá především o herecké výkony dvou odlišných komiků Petra Nárožného a Oldřicha Kaisera. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (101)
Kaiser s Nárožným si o jedné úplňkové noci vymění těla a je zaděláno na řadu malérů, trapasů a legrace. Nevyrovnaná komedie to možná je, ale na druhou stranu, nápad s vyměněnými těly má něco do sebe, herci ve svých rolích odvádějí dobré výkony a Vorlíčkova režie ještě tehdy měla svou kvalitu. Některé gagy nemají chybu, ale naopak některé jsou podány až moc křečovitě a film doplácí na občasně nezvládnutou dramaturgii. Později Vorlíček natočil řadu nepovedenějších filmů než je tenhle, včetně diváky rozporuplně přijatých pohádek. U téhle komedie se dá navíc dobře odreagovat, i když žádný zázrak to není, má dobré tempo a pobaví svojí originalitou po česku. 60% ()
Já nejsem já není zase tak dobrá komedie. Možná byl promarněn potenciál. Do hlavních rolí byli zcela správně obsazeni dva velcí komici Petr Nárožný a Oldřich Kaiser. Ovšem dlouho trvá než vůbec k proměně dojde, což je způsobeno tím, že filmaři chtěli, aby divák obě postavy důkladně poznal, seznámil se s jejich charaktery, čímž by se později mohl více smát následné proměně. Bohužel se však málo pracuje za prvé s faktem, že oběma zůstal jejich hlas. Některé následné postavy to ignorují, pouze Miroslav Zounar řekne, že "ten hlasi imitujete kvalitně". A dále bych očekával více humorných situací po změně. Jenže my sledujeme pouze záměr Majera oženit se se Zárubovou snoubenkou a prchnout před podvedenými partnerkami. Ale i s tím by se dalo pracovat lépe. Jenže mi to tak trochu připadá, jako by se filmaři nemohli shodnout nebo rozhodnout, zda film bude komedií nebo dramatem s přesahem do vnitřních pocitů člověka, který následně musí žít jinak a nově. Film zůstal tak nějak rozkročen mezi obojím a tím dost ztratil. ()
Václav Vorlíček natočil hodně praštěných komedií a některé z nich se mu velmi povedly, sám se na ně s chutí občas znovu podívám, ale tohle tedy ne. Film Já nejsem já jsem viděl jednou a už se na něj nikdy dívat nebudu. Občas je s podivem, jak se povede vytvořit něco tak nevtipného v rámci žánru komedie. Pokud bych neznal herectví Nárožného a Kaisera, také o nich bych si po tomhle filmu myslel, že jsou to nějací slabí ochotníci. No dost bylo vzpomínek na nepovedený film, jedna hvězda a sbohem. ()
Poněkud nezdařilá komedie o záměně osob v podání Petra Nárožného a Oldřicha Kaisera, a co se z toho vyvrbilo. A když mluvím o záměně, tak si ti dva prohodí rovnou těla - podobně jako třeba v Podivném pátku, resp. remaku Mezi námi děvčaty. Jenže zatímco u těchto amerických filmů slouží ona výměna k nějakému pochopení se, posunu, tato česká komedie žel funguje jen pro princip samotný a nijak téma nerozvíjí. Petr Nárožný hraje poněkud usedlého šéfa v textilce, s konzervativními názory, který se ne a nemá ke svatbě se svou dívkou (hraje ji již zesnulá Eva Jakoubková). Zatímco Oldřich Kaiser představuje světoběžníka, který rád potěší a utěší ženy všeho věku, asi je mu jich líto či co, a není divu, že je hledán policií. Tato expozice trvá skoro víc jak třetinu filmu. Když pak dojde k prohození těl a duší, až na pár výjimek se zase nic tak veselého neděje (snad nejlepší je Nárožného proměna v milého chlípníka, který holky v textilce konečně dokáže plácnout po zadečku). Pak jde jen o narafičenou svatbu, vyvlečení se z policejního stíhání, a nakonec o pokus vše zvrátit zpět, což se odehraje trošičku křečovitě, ale budiž. Jenže filmu pak chybí dovětek, dohra, doznění. Žena se vrátí, padne manžílkovi kolem krku, a my ani nevíme, přineslo to něco jemu, jí, podvodníkovi? A co ty holky z textilky? Skutečně škoda, námět není špatný, ale takto podaný by vydal spíše na středometrážní film. A tak pro chlapa jedinou zajímavostí mohou být odhalené kozy Jany Švandové, a i když zde hraje Bára Štěpánová, tak ta dá na své bohatství jen jemně nahlédnout. ()
"Zkuste napřed zazvonit, co když tam už jste a nevíte o tom?" Zde slabé hodnocení a přitom tolik hlášek. "Copak to tady rozebíráte? .. Rozebíráme kouzlo rodinného krbu, Martičko.. Tak ho koukejte zase složit zpátky!" Já se bavil skvěle. "...a tím hůř tady, v tomdle podniku, kde nejsou lidi, ale samý ženský!" ()
Galerie (6)
Zajímavosti (14)
- Václav Vorlíček tento film nemá rád. Natočil ho jako poděkování svému příteli Václavu Nývltovi za protlačení do výroby jednoho z Vorlíčkových snímků. (JT19)
- Zdalo sa, že hlavných protagonistov Nárožný (Kamil Záruba) a Kaiser (Oskar Majer) film zblíži a stanú sa z nich priatelia na život a na smrť, opak bol však pravdou. Neskôr nemali dôvod sa stretávať. (Raccoon.city)
- Všechny fiktivní postavy, které zde ztvárňuje Oldřich Kaiser, mají shodné iniciály OM, vyjma záměny za Kamila Zárubu. (Nocturno culto)
Reklama