Kdo chce zabít Jessii?

Když soudruzi poručí větru, dešti, co by nemohli snům? Není to čistě parodování něčeho, co u nás nemělo v tu dobu kulturní tradici, spíš si to komiksové atributy jen propůjčuje. Saudková Jessie je ještě více sexy než ta skutečná a kromě natírání prostoduchých členů bezpečnostního aparátu a lidské zpupnosti to boduje i nenápadnými žertovnými nuancemi. Třeba když se postava Menšíka poprvé setká s postavou Schoberové a střih přijde při jeho pohledu do výstřihu a nebo úplným závěrem, který potvrdí, že každý sen jednou skončí.. (04.03.2024)

Přestože jsem v posledních letech hanebně a nepatriotsky opomíjel tuzemskou produkci (ať už hudební, filmovou či literární), tak mě koupě a důkladné prostudování monografie Káji Saudku přimělo ke snaze o získání jakéhosi podvědomí o jeho propagačně filmové tvorbě. Jeho nezaměnitelný kreslířský rukopis se však pořád ještě hňácal a tvaroval. Šrafuru ignoroval za okázalého ulíznutí patky a jeho linka měla do pevnosti ztopořeného velrybího údu daleko. Přesto dokázal své bravurní typografické schopnosti... Koho vlastně kurva zajímá nějaký Saudek? Tento snímek je v mnoha ohledech revoluční. Jak všichni víme, jako první u nás si píchl svým zažloutlým socialistickým ukazováčkem do oné zlotřilé západní chobotnice zvané superhrdinský komiks. Revoluční je rovněž použití bublin, jimiž komunikují postavičky vypadnuvší ze stránek komiksu... Blablablabla, proč prostě nedržím hubu? Protože teď přichází ten posraný verdikt! Přes všechny kultovní blemcáky, které se kolem toho za čtyři dekády nabalily, v tomto díle nespatřuji nic jiného, než hoďku a půl kyselého ošívání se za občasného narovnání zpocených varlat. Pardón. (03.03.2014)

Jak si tak čtu některé komentáře (Malarkey, EdaS), cítil jsem to podobně: skvělý nápad, sympatický (a unikátní) počin, ale trapně přihlouplý humor. Vedle vynikajících vyjímek patřily k nejlepším momentům fóry alespoň slušně průměrné, bohužel. S myšlenkovou přesvědčivostí si tvůrci hlavu taky příliš nelámali. Nicméně ten komixový nápad je proveden prďácky - Superman hadr. Všechny tři komiksové postavy jsou dokonalé, zvláště nekompromisně sexbobmbovské pojetí Jessie potěšilo a kupodivu můj vkus neurazilo. Vynikajícím prvkem, který možná zachraňuje celý film, jsou ty bubliny. Ale hlavně: na rozdíl od pozdějších českých sci-fi komedií tady nejde jen o taškařici. V druhém plánu, ovšem dosti zřetelně, se tam rozvíjí až překvapivě chytrá, tématicky neobvyklá politizující satira o tendencích vědecky řídit a "zdokonalovat" člověka (rozuměj vylepšovat jeho pracovní užitkovost), s ostrým protiideologickým bodcem. Kontrolovat jeho sny - Orwell hadr. Je to patrné už při diskusi po úspěšném experimentu se snící krávou. Vrcholem je pak scéna v soudní síni, kde je Sovák souzen za své sny (představy), potom snaha nepohodlné sny zničit. V průběhu celého filmu pak řada dvojsmyslných narážek. Přitom je pozoruhodné, jak aktuální - možná i více než tehdy - je tato myšlenková linie dnes. Rovněř pozoruhodný je posun postavy, kterou hraje Medřická. Posun možná překvapivý, ale nikterak nelogický, ústící až v závěr, kdy se tato fanatička ideologie vědeckého řízení a spořádanosti nechá sublimovat do (psího!) sna, aby honila hormony. "Snílek" Sovák právě naopak svému snu dává život. Ale ouha: jakmile se sen změnil v realitu (Jessie promluví), vše se zvrhává do vyjetých kolejí. Jessie, do té doby zcela svá a jako snivcův sen vůči němu autonomní, se mu náhle stává beznadějně tím, co měl doposud. Že bychom ani svými sny nedokázali překročit svůj stín? Nebo že by byl sen spolehlivě zničen právě svým "porealitštěním"? Tvůrcům se ve výsledku podařilo (mám ovšem podezření, že bezděky) vynikajícím způsobem skloubit velmi specifické motivy. (05.03.2011)

chutný rozparek a dekolt snové olgy schoberové plus zajímavá, originální námětová invence v rámci chudšího sci-fi žánru ve vodách československého filmu... no a to je na tomhle bublinovém taškaření vlastně asi všechno... zas taková sranda to nebyla, leč věta JÁ NEKOUŠU, PANE DOCENTE! by se mi mohla na úterní zkoušku hodit... a nebo antigravitační rukavice, abych mu mohl zakroutit krkem, jestli mě vyrazí... 60% (09.09.2011)

Strašně to zestárlo, tedy pokud to vůbec někdy doopravdy fungovalo. Dnes zůstává jen neslučitelná pseudo realita československého roku 1966 a naivního comicsu. Navíc chybí barva a to nezachrání ani výjezdy do Chuchle, ani vykukující Olinčina ňadra... tím méně slovenský Superman. Co mohlo reputaci vylepšit, by byla skvělá kniha z materiálů Káji Saudka, která se ale také nepovedla. Chudák Jessie. (04.03.2009)