Režie:
Václav VorlíčekKamera:
Jan NěmečekHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Dana Medřická, Jiří Sovák, Olga Schoberová, Juraj Višný, Karel Effa, Vladimír Menšík, Karel Houska, Ilja Racek, Valtr Taub, Bedřich Prokoš, Čestmír Řanda st. (více)Obsahy(2)
Co všechno se může stát, když ráno potkáte svůj sen, vypráví česká filmová komedie režiséra Václava Vorlíčka a scenáristy Miloše Macourka. Hlavními hrdiny filmu jsou manželé Beránkovi, oba docenti, kteří pracují na vědeckých objevech. Paní Beránková se zabývá somniologií – hledá prostředek, který by ovlivňoval lidské sny. Docent Beránek se zase snaží vynalézt přístroj obrovské fyzické síly. Od chvíle, kdy se mu do rukou dostanou komiksové sešity, se všechno změní. Kvůli neprověřenému preparátu jeho manželky oživnou tři komiksové postavy z Beránkova snu – krásná Jessie, superman a pistolník. Začíná velká dobrodružná honička… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (339)
Vhození do děje a přípravné manévry pro rozbalení celé zápletky sice i vzhledem k vysokým ambicím originálního příběhu značně pokulhávají, avšak jako celek je Jessie až neskutečně povedenou smrští dnes již ikonických scén a bláznivých zvratů, jejichž silný protikomunistický podtext lépe vůbec neřešit a užívat si pouze tu haldu kreativně natočené a nadpozemsky zahrané zábavy. Právě herci jsou dalším klenotem, který kromě nápadité režie a scénáře celý film zdobí. Ačkoli se totiž v roli Jessie promenádovala před kamerou nádherná a rozumně oblečená Olga Schoberová, hlavní pozornost na sebe strhává především zlatá dvojice Sovák-Menšík, v jejichž podání vyznívají i ty průměrnější vtipy naprosto nezapomenutelně, nemluvě pak o těch samo o sobě nadprůměrných, kterých je opravdu spousta. Jeden ze zlatých hřebů ztřeštěné české komedie, jehož úrovně už v jiné době a hlavně s jiným štábem nelze dosáhnout. 85% ()
Přestože jsem v posledních letech hanebně a nepatriotsky opomíjel tuzemskou produkci (ať už hudební, filmovou či literární), tak mě koupě a důkladné prostudování monografie Káji Saudku přimělo ke snaze o získání jakéhosi podvědomí o jeho propagačně filmové tvorbě. Jeho nezaměnitelný kreslířský rukopis se však pořád ještě hňácal a tvaroval. Šrafuru ignoroval za okázalého ulíznutí patky a jeho linka měla do pevnosti ztopořeného velrybího údu daleko. Přesto dokázal své bravurní typografické schopnosti... Koho vlastně kurva zajímá nějaký Saudek? Tento snímek je v mnoha ohledech revoluční. Jak všichni víme, jako první u nás si píchl svým zažloutlým socialistickým ukazováčkem do oné zlotřilé západní chobotnice zvané superhrdinský komiks. Revoluční je rovněž použití bublin, jimiž komunikují postavičky vypadnuvší ze stránek komiksu... Blablablabla, proč prostě nedržím hubu? Protože teď přichází ten posraný verdikt! Přes všechny kultovní blemcáky, které se kolem toho za čtyři dekády nabalily, v tomto díle nespatřuji nic jiného, než hoďku a půl kyselého ošívání se za občasného narovnání zpocených varlat. Pardón. ()
Jak je již mým zvykem, tak smrt uznávaného umělce namísto pláče "opláču" po svém - tedy zhlédnutím některého z jeho děl. Po zhlédnutí tohoto filmu mi nezbývá konstatovat nic jiného, než že Vorlíčka je pod tou hlínou opravdu škoda. Člověk by nevěřil, jaké sexy herečky jsme u nás měli. Nejsem si jistý, že byla slečna Schoberová opravdu tak krásná, nebo se mi tolik zalíbila, protože téměř nemluvila. Každopádně hezčí českou herečku jsem snad zatím neviděl. Po všech směrech vymazlený film. Film měl nápad a jako sci-fi skvěle zafungoval, což je u nás věc nevídaná. Jeho největší předností je ovšem humor, který po celou dobu výborně funguje. Nebojím se snímek označit za nadčasové dílo. Tvůrcům patří všechna má čest, že se v té době nebáli pustit do podobného projektu. Přeci jen diváctvo bylo naučeno na zcela jiné žánry. ()
V případě KDO CHCE ZABÍT JESSII? je tře mít na vědomí, že nejde o žádné pokus o splynutí filmu a komiksu - a vlastně ani nejde o komiksový film, protože pronikání komiksové estetiky je spíše uměleckým nástrojem než cílem. Komiks je Macourka a Vorlíka (podobně jako ve srovnatelné době pro Jiřího Brdečku nebo Oldřicha Lipského) jen další z výzev k blbnutí s možnostmi filmového vyprávění i stylu. Výzvou, která je mnohem promyšlenější a chytřejší, než by se dalo z praštěného námětu vyvozovat - a celá tahle "alternativní vlna" strukturně modernistických filmů bez modernistických ambicí si do budoucna zaslouží detailní prozkoumání. Tak či onak, pokud by vás zajímala analýza filmu KDO CHCE ZABÍT JESSII, můžete ji najít třeba tady (nebo v uhlazenější podobě od strany 129 v ROZBORU FILMU). Dodnes zatraceně působivý film... a to i proto, že Miloš Macourek byl prostě génius, ať už jeho scénáře režíroval Lipský nebo Vorlíček. ()
S adaptacemi comicsů se v poslední dekádě roztrhl pytel a usilovně se hledá ta nejzdařilejší. Co může být však zdařilejšího, než oživlé comicsové postavy, vypouštějící i v reálu typické "bubliny"? Na to si v Hollywoodu zatím nikdo netroufl :). Skvěle stylizovaná záležitost o střetu comicsového světa s tím reálným a hlavně skvělá zábava. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (46)
- V prosinci 2012 Václav Vorlíček uvedl, že se točilo černobíle, "protože ty bublinky Káji Saudka jsme tehdy neuměli udělat na barevný film". Americký remake již měl být barevný, protože Američané to uměli. (Jirka_Šč)
- Bachař v podání Jana Libíčka si v jedné scéně píská ústřední melodii z filmu Sedm statečných. (sud)
- V čase 28:42 se ptá Superman (Juraj Višný), kde jsou antigravitační rukavice, ty ale jeho parťák (Karel Effa) odhodil ve scéně v čase 20:35 v podzemí na sarkofág, ve chvíli, kdy mu Superman říká: „Malé překvapení“ a podzemí poté společné opouští, aniž se divák dozví kam jdou a co měl na mysli tím překvapením. Protože podstatná část příběhu je o honu za rukavicemi a jejich tajemstvím, dostává logika a posloupnost příběhu řádně na frak. (sator)
Reklama