Tři oříšky pro Popelku

"Ty sis bral maminku, kdežto mě vnucuješ samý cizí holky." Ať si kdo chce co chce říká, ať si kdo chce co chce točí, tak Popelce žádná česká "porevoluční" pohádka nesahá ani po první oříšek. Popelka je totiž úžasná, nádherně si dělá srandu z urozených pánů, zneužívá zvířata k práci a ještě k tomu přináší lehce zašifrovaný sexuální motiv - "Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?". A když se k tomu přidá zmatený princ, cvrnknutý čeledín a jedinečná macecha s rogalem na hlavě, tak za mě je to každoroční vánoční spokojenost. (26.12.2016)

Nemůžu si pomoct, ale mě to s těma oříškama nefunguje. Po skončení této pohádky jsem byl tak okouzlen tím krásným příběhem a Libuškou Šafránkovou v těch nádherných šatech, že jsem okamžitě pelášil k nejbližšímu vietnamcovi a koupil 10Kg vlašských ořechů. Loupal jsem je celej tejden jak veverka a hovno, žádný šaty, auta, boty, elektronika, mobily nic mě z nich nevypadlo. Zato pro samý skořápky a ořechy jsem pak nemohl najít ani postel a úklid oříškového bordelu mě zabral celej měsíc, protože mě žádný zvíře nepřišlo na pomoc. Tím chci říci, že tato pohádka není podle skutečné události. (27.12.2007)

Kriticky hodnotit toto dielko sa hadam ani neda. Je jasne ze to pre mna uz nieje ten magicky zazitok, ako ked som bol krpec, ale stale sa na to pozriem rad. A hlavne, az teraz dokazem docenit ten skvely - nenasilny humor a bezchybne charaktery (ja som si najviac oblubil krala a kralovnu). V tom je Popoluska nedostizna. (8/10) (25.12.2007)

Dám vám hádanku, a když ji uhádnete.... Poprvé - skvělá Libuška juvenilního vzhledu a Trávník v době, kdy slizem ještě neprýštil. Podruhé - propaganda, zaměřená proti rodinám netradičního typu. A potřetí - Mistr, pějící o nezkušeném ptákovi, co si hledá otvor. Nevíte? Škoda. Dokud nebudete znát odpověď na mou hádanku, budete čtyřiadvacátého krkat linecký u nějaké americké sračky. (20.11.2016)

Ať to beru, jak to beru, tohle je opravdu ta nejlepší pohádka, která kdy u nás vznikla. Pohádkovou atmosférou jenom překypuje, bílé zasněžené pláně, stejně jako sněhem obalené smrky kameře přejí a herecký ansábl je bezchybný, včetně německých zástupců. Klukovsky rozverná a zároveň žensky půvabná Libuška je k nakousnutí a tehdy ještě štíhlý Pavel Trávníček je princ, jak má být. No a světe div se, i Svobodova hudba a "božský Kája" to nekazí a jeho zdejší song je snad jediný, který jsem od něho ochoten akceptovat. Od té doby se Vorlíček tomuto skvostu ve svých dalších počinech ani v nejmenším nepřiblížil. (20.09.2003)