Paralelní světy

Zajímavej chlapík, tenhlecten Petr Václav. Že on toho asi v Česku moc nenatočil? Že on se v současnym českym lehce zahnívajícím filmovým rybníku ani moc neangažuje? Že on žije jinde? - Není divu, vždyť on dělá skutečný filmový umění, a o to dnes v Česku zájem není, tady jede Renč, Troška, Poledňáková, Nellis, Hřebejk a jak se všichni ti žabaři jmenujou. - Jednu hvězdu dávám Paralelním světům za odvahu. Ten film ale bohužel trochu trpí tím, čím se vyznačují jeho hrdinové, jistou zacykleností, přílišnou zahleděností do sebe, občas tomu chybí švih. U Cesty ven je vidět, že už je dílem podstatně zralejšího filmaře a tímhle neduhem netrpí. Ocenění si zaslouží surreálné snové výjevy a až bergmanovská tvrdost v zobrazení vztahů a krizí postav: poctivost je první podmínka autentickýho umění a tohle je jeden z mála současných/nedávných českých filmů, kterej se jí vyznačuje. Je skvělé vidět český film, který si projednou nelže do kapsy. (13.04.2015)

Drama, které se nás dotýká, i když si to nepřipouštíme. I partnerský vztah má určité krizové okamžiky, kdy každý z nich chce něco jiného. Tereza chtěla zakotvit - mít rodinu a naslouchající protějšek, Kryštof hledal naplnění v kariéře a svou rozpolcenost zparalelnil na dvě strany. Došlo k odcizení. Terezka upadla do duševní propasti, kde radikálně rozhodla o životě svého dítěte. Kryštof jakoby byl zcela slepý. Jejich světy se zákonitě rozdělily. Terezka našla sílu vyjít mezi lidi, rozvíjet se a být spokojená sama se sebou. Kryštof utekl před vším do Anglie i přesto, že Terezka pro něj byla vlastně životní inspirací. Karel Roden a Lenka Vlasáková jako citlivě zahraná dvojice. (11.02.2013)

Zvláštní film. Svou nostalgií, melancholií hodně zajímavý, svým pojetím však mimo realitu a logiku. Hlavní postava se nějak na konci filmu stane sebevědomou a nezávislou ženou, problém však je, že celých 95 minut koukáme na to, jak je neschopná se takovou stát, a pak najednou střih, bum bác a hotovo. Psychologicky nevysvětleno, z ničeho nevychází. A to s tím potratem, to je také spíše jako pěst na oko. (22.02.2013)

CITÁT - To by Češi nikdy nedovedli postavit......... Karel Roden jako architekt v tomto lehce podivném snímku. Zase jedna snaha natočit umělecký film a nedotahnout vše do zdárného konce. Abstrakce je tam možná málo, ale to co vyplňuje mezery je jen obyčejný a stokrát viděný příběh. Jeden z mnoha filmů, kde se řeší rodinné problémy a práce. To prostě není film pro zábavu, ale někdy spíš pro nudné chvilky a když zrovna nemáte nic jiného při ruce. Podíval jsem se na to díky Karlu Rodenovi, mám toho herce rád. Zde mně však jedině on udržel až do konce. Nějak moc se mi to nelíbilo, chvilku nuda, chvilku klišé, hudba nic moc. Co dodat - CITÁT - Mě je to už úplně jedno.......... (09.06.2012)

Všichni mají Nokie 5110 a všem vyzvánějí a vyzvánějí pořád stejnou melodií. Já měl až Nokii 3310. Jako vždy excelentní Karel Roden, nadprůměrná Lenka Vlasáková. Velmi slušná kamera Štěpána Kučery, syna Věry Chytilové, dává filmu hodně potemnělý nádech. Otec Jiří Václav k tomu napsal celkem nijakou hudbu, námět, scénář režii si vzal pod palec syn Petr Václav. Námět je zajímavý, ale scénář je dost plytký a hodně nedotažený. Působí to jako díl seriálu, neviděl jsem předchozí ani další díly, takže dost těžko chápu souvislosti. Vidět a zapomenout. (18.04.2015)