The Guild of Kutna Hora Virgins
The Merry Wives
Režie:
Otakar VávraKamera:
Jan RothHrají:
Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Helena Friedlová, František Smolík, Jiřina Šejbalová, Theodor Pištěk, Antonie Nedošinská, Elena Hálková (více)Obsahy(1)
Otakar Vávra natočil v roce 1938 výpravnou historickou veselohru Cech panen kutnohorských o příhodách rozverného rytíře Mikuláše Dačického z Heslova. Zdeněk Štěpánek, který nejen vytvořil hlavní roli, ale podílel se na námětu a scénáři, vzpomíná: „Při natáčení Panenství se mi Vávra zmínil, že hledá libreto pro nějakou veselou historickou fresku. Vzpomněl jsem si na zajímavou postavu našeho znamenitého frejíře, fechtýře a básníka Mikuláše Dačického z Heslova, tak jak nám ji neméně znamenitě zachoval Stroupežnický ve svých aktovkách Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová. Začal jsem honem shánět historický materiál, hlavně Dačického vlastní spisy, Prostopravdu a vše, co se týkalo jeho života, osudů a doby. Sehnal jsem toho tolik, že by z toho byl pořádný tlustospis. Práce mi šla rychle od ruky, psal jsem hlavně v noci a brzy jsem Vávrovi předal návrh scénáře. Vávra byl spokojen, začal psát technický scénář a brzy se začalo točit. Film byl na tehdejší poměry velmi nákladný a jedině zkrácení natáčecí doby v ateliérech by mohlo znamenat úsporu, protože ateliéry byly velmi drahé. Vávra dokázal natočit tento na tehdejší poměry velkofilm v rekordním čase – za 19 dní…“ Mikuláš Dačický z Heslova znamenal pro Zdeňka Štěpánka, který byl v té době ve vynikající formě a postavu zahrál přímo brilantním způsobem, obrovský úspěch u publika i u náročné kritiky. Vedle něho si zahrála plejáda výborných herců – např. Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Jiřina Šejbalová, František Smolík, Hana Vítová a Adina Mandlová. Film i po letech patří k tomu nejlepšímu, co v 30. letech v české kinematografii vzniklo. (Česká televize)
(více)Recenze (101)
Krásná historická veselohra s nádechem vlastenectví, vrátila jsem se k ní po letech a užila si to mnohem víc, než když jsem byla mládě.. Zdeněk Štěpánek v roli Mikuláše občas k zulíbání, sem tam na facku, každopádně skvělý herecký výkon.. Bavil mě Ladislav Pešek, Adina Mandlová, Jiřina Šejbalová, František Smolík.. Po pravdě nemám výtek, valím si to na filmové vlně.. ()
Chápu, že v r. 1938 téma boje s cizáky rezonovalo, ovšem dnes už snímek nabízí pouze poněkud zmatenou nepříliš důvěryhodnou zápletku o tom, jak šlechtic pomůže chudákovi. Což by ani tak nevadilo, ale i toho vtipu je ve filmu pomálu, spíš jen každý mluví, jakýže je to ten Dačický nespoutaný týpek, vyvádějící všelijaké žertovné kousky, no a pak se na scéně objeví poněkud dýchavičný Štěpánek, který předvede tak maximálně nějaké to opilecké blábolení. Fascinujícím hercem pro mě zůstává Jaroslav Průcha... v podstatě ve všech rolích přemýšlím, co dělá špatně, že působí tak nevěrohodně. Pohyby vypadají dobře, má sice hodně hluboký hlas, ovšem to Vojta taky a je to úplně jiný kádr. Teď jsem na to možná kápl, Průcha nemá talent! ()
"Neexistuje mocnější prostředek k ovlivňování mužů než prostřednictvím žen. Ty by měly být naší hlavní zbraní; měli bychom se snažit, aby o nás měly dobré mínění a aby stály na naší straně" (Johann Adam Weishaupt, 6.02.1748–18.11.1830, německý filozof a zakladatel řádu Iluminátů, tajné bavorské společnosti radikálních osvícenců) ___ Kostýmovaná filmohra o prvorepublikových poměrech měšťanské střední a vyšší vrstvy s kritikou cizích vykořisťovatelů a oslavou rozverného ale patriotického, romantického, inteligentního a hlavně neušlápnutého a kreativního dokonalého svůdníka a milence ... než i na něj padlo jařmo. ()
Z Cechu panen Kutnohorských dělá velký zážitek především jedinečný herecký koncert Zdeňka Štěpánka, před jehož Mikulášem Dačickým by zbledl nejeden současný bohém. Zbytek obsazení je ale také senzační (jakmile hrají Theodor Pištěk a Antonie Nedošínská manžele, je o zábavu postaráno, k nim připočtěte třeba nádherně zblblého Františka Smolíka, povětrnou Adinu Mandlovou nebo Jaroslava Vojtu, který nedělá nic jiného, než že pije), k tomu scénář je naštěstí spíše vtipný než satirický, a kostýmy a kulisy vypadají krásně. Nemám problém. ()
Škoda, že si film nedrží tah na branku a velká škoda, že hlavní roli hraje Štěpánek. Já jeho až přehnaně expresivní herectví nikdy neobdivoval, zvláště u pozdějších Vávrových filmů, ale tady vážně působí spíše oslzle a docela bych se divil, kdyby mu ženy padaly do náruče. Jó, hrát ho třeba takový typ jako mladý Petr Kostka, pak by to bylo jiné kafe. Ale jinak mne film bavil a některé dialogy a hlášky jsou dokonalé - a mnohé kupodivu nadčasové. Jako bych četl dnešní Twitter nebo Facebok - "Chceme důkaz!", "Dvojí metr!" - "Cizáci nás okrádají!" - "Proč si nesníží platy pánové nahoře?" Nic se nezměnilo, pořád je vše při starém. A třeba hláška "Kolik služebníků, tolik zlodějů" by se dala tesat nad parlament, magistráty nebo různé radnice. Pobavil mne nejeden fórek s přesýpacími hodinami, líbila se mi prostopášná, a přitom spravedlivá postava Mikuláše Dačického (aspoň vím, po kom se to pivo jmenovalo Dačický, i když Krušovice ten název pořád drží, byť se už nevyrábí v Kutné Hoře, ale v Březnu), jen bych fakt ocenil lepšího herce. Narazíme tu na pár stereotypů - jak noc ošklivá jeptiška, neustále chlastající fráter, ale taky pár scén ze života, kde ženy vládnou mužům, resp. rychtářům. U některých postav není jasné, jaké vazby ke komu a k ději mají, což je také škoda. Ale celkově je to osvěžující a zábavné a vtipné dílko, a ty dialogy skutečně vybroušené (tedy až na pasáž zhruba dvacet minut před koncem filmu, kdy se děj zvrhne jen v pijatiky a nikam dál se neposouvá.) ()
Galerie (7)
Photo © Lucernafilm
Zajímavosti (14)
- Představitel hlavní role Zdeněk Štěpánek si Mikuláše Dačického zahrál i na jevišti Národního divadla. (Teres)
- „Cech panen kutnohorských“ byl v dobách Mikuláše Dačického z Heslova soupis dívek a žen ochotných být mu po vůli. (Olík)
- Zdeňka Štěpánka postava Mikuláše Dačického z Heslova fascinoval natolik, že přečetl nejen všechny knihy o něm, ale i knihy Mikuláše Dačického. Dokonce docházel k potomkům rodu na Malé Straně a napsal první verzi scénáře. Bratři Dačičtí, Mikuláš a Hugo se zúčastnili i natáčení. (sator)
Reklama