Dny zrady I.

Velkolepe podany film o mnichovske zrade. Je to sice dosti upraveno pro potreby socialismu a film bych uplne nedoporucil mladezi skolou povinne. I tak bychom meli film vnimat jako uceleny souhrn nasich dejin a jen cas ukaze, jak je tento film cenny pro dalsi generace, aby mely moznost udelat si obrazek o dobe nejen predvalecne ( tam, at radeji poslouzi odborna literatura ), ale hlavne socialisticke. Proto hodnoceni tohoho filmu jako odpad je velice zcestny... U filmu samotneho musime uznat hlavne onen uceleny prehled ( at uz trochu upravenem ), vypravu, masove sceny ( sudetaku i delniku ), mnozstvi zainteresovanych postav, hudbu. Na strane druhe, krome nekolika nepravdivych fakt, pak herecky vykon Jiriho Pleskota jako Benese ( opravdu jsem se divil, ze jej spousta uzivatelu hodnoti pozitivne ), neucelenost jazyka ( kazdy mluvil jakym jazykem zrovna chtel ), bojove sceny, kdy nebylo skoro nic videt. Mimo hodnoceni me pak nejvice zaujala postava Gottwalda a to i z hereckeho hlediska, takovy hodny a rozumny strejda, u nej jsem se uprimne bavil. (10.08.2008)

Při pohledu na jiné extrémní "rekonstrukce" 70. let vychází mi Vávrův opus jako dobrý kompromis. Dramaticky to není marné dílo, nic zvlášť směšného a parodického v druhém plánu (zejména z dnešního hlediska). Snaha o autenticitu je poměrně poctivá. V konkrétní době a za podmínek, jaké tehdy na Barrandově byli, mnoho lepšího udělat nešlo. Samozřejmě, že většina politiků působí jako vystřižených z dějepravy, proto i ty silné masky a jen málo herecké invence. Tu si patrně dovolil jen Miloš Nedbal a tedy svého Lorda Waltera Runcimana pojal jako skutečnou postavu a nikoli jen jako rozpohybovaný obrázek z dobového tisku. Nepřu se o výklad dějin, ani o to, že jediné klidné scény se odehrávají v redakci Rudého práva, ale přijímám to jako součást normalizace. Zvláštní ocenění mám pro maximum scén s titulky, protože česky mluvící polovina světa by ničemu nepomohla. (12.12.2012)

Tfuj ! Tfuj ! Tfuj ! Posledních pár minut jsou jedinou částí filmu, při kterých jsem nezvracel a nesvíjel se na zemi v křečích. Martin Štěpánek s nohou na zlomené závoře kosící skopčáky je alespoň podbarven hrdinskou hudbou a má v sobě alepsoň závan symboliky a režijního umu. Jinak je film odpaduhodná filmařská slátanina a óda na zvrácený a zločinný režim a jeho nechvalně proslulého představitele - masového vraha Klementa Gottwalda. Tfuj ! Tfuj ! Tfuj ! ZAJÍMAVOST: Martin Štěpánek zde hraje čet. Václava Rataje, ale v Sokolovu si již střihne samotného kpt. Otaraka Jaroše a čet. Rataje po něm převzal Jan Kanyza. (30.06.2008)

Viděl jsem to v celku, takže toto je i za druhý díl. Škoda. Dějová linie je samozřejmě držena, nicméně doba si k tomu řekla své, takže ti nejhodnější jsou Kléma, Rudé právo, dělníci a Sovětský svaz se svojí připravenou pomocí na hranicích.... Skutečně nezávidím Dr. Benešovi, čím si tenkrát musel projít.... To bylo nejmíň na deset infarktů.... Kdyby se dílo od tendenčních vlivů oprostilo, mohl to být perfektní historický velkofilm o dnech, kdy i dnešní generace narozená dávno po válce bezmocně svírá pěsti a zkouší domýšlet jaké by to bylo, kdyby naši dědové alespoň první dny nakopali skopčákům prdel....Samozřejmě by velká města byla srovnána Luftwaffe a časem bychom dopadli jako Polsko, ale neztratili bychom hrdost a lev v našem znaku by dál mohl napřahovat drápy... A hlavně by se ukázalo, že nám Sověti nepomohli... Když si vyfiltrujete ty bludy ( a ono to jde) budete osud mladé republiky prožívat stejně intenzivně jako naši prarodiče. (19.05.2011)

Tak trošku paralelní cesta historie s několika styčnými plochami se skutečností. Vávra nám předkládá obraz doby, jak by rád viděl malý český znormalizovaný maloměšťáček .. Navíc z tváří komparzu byla dobře vidět jejich nuda a nezájem. Totaky o něčem svědčí. Oceňuji, že natáčel na autentických místech, nebo alespoň v Krásné lípě (a na Hradě:-) to tak bylo. Ale co mě nejvíce překvapuje, že film i přes jméno režiséra a rok vzniku předkládá divákovi dost velký prostor k přemýšlení. A to o normalizaci mnohem více než o druhé republice. A myslím že Karel Vachek by si měl z těhlech filmů vzít příklad. Když ve svých Xhodinových dílkách neotitulkuje kdo je kdo, pro lidi kteří nežili v ČR a nenarodili se před rokem 1980 jsou ty traktáty lidově řečeno "aby se v tom prase vyznalo." (24.11.2009)