Reklama

Reklama

Dny zrady I.

  • angličtina Days of Betrayal I.
Československo, 1973, 106 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)
(další profese)

VOD (1)

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (123)

Ištván87 

všechny recenze uživatele

Měl jsem snahu to vydržet, ale nešlo to... Na druhý díl už se dívat nebudu, na to se mám moc rád... Co bych poměrně vyzdvihl je skvělá hudba, resp. celkové technické pojetí... Kamera, střih, kostýmy, výborně... Pak je celkem neškodná (a dost málo politická) scéna obsazení Habersbergu, resp. četnické stanice... To je prostě jen sekvence, kde se snaží na malém prostoru ukázat asi tak všechno co vyváděli někteří psychicky labilnější Henleinovci v době těsně před obsazením Sudet... Patří jim to, prohráli válku kterou sami vyvolali, tak není proč někomu nadávat že je ukazuje jako nelidské stvůry, můžou si za to sami, že woody??? Tímto a poměrně roztomilý ztvárněním Hitlera (jeho scény jsou naprosto perfektní parodií, kterou kazí jen to že Führer vypadá moc mladě a hlasově se sám sobě fakt vůbec nepodobá) výčet kladů v příběhu samotném končí. Dál už můžu jen napsat HANBA!!!! Ten film byl naprosto příšerný. Plejáda výborných herců v naprosto odpudivé příšernosti. Jiří Pleskot věrně vystihl Benešův pisklavý hlas, nicméně z něj udělal skoro dementního chudáka. Jednou z hlavní dějové linie jsou pikle které kují odporní majitelé bank a velkých podniků, nejkladnější postavou je Kléma Gottwald, potažmo sovětský velvyslanec v podání Bořivoje Navrátila, a Sovětský svaz je ochoten nám pomoci. Skoro mě až napadlo, že nám nejspíš jeli pomoct o rok později, ale nějak je zbrzdilo obsazování východní části Polska... Docela by mě zajímalo, jestli u nás tenkrát (ne před válkou, ale v r. 1973) někdo věděl co to je Pakt Molotov - Ribbentropp... To je asi tak všechno co o tom můžu říct... Dál už jen, že prosím Bohy, ať dají dost peněz a trpělivosti panu Formanovi, ať už konečně natočí ten dlouhá léta plánovaný Mnichov.... Nějak nám v naší kinematogafii schází film, který by alespoň trochu se ctí dokázal pojednat o tom, co se tu v roce 1938 dělo... ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem to v celku, takže toto je i za druhý díl. Škoda. Dějová linie je samozřejmě držena, nicméně doba si k tomu řekla své, takže ti nejhodnější jsou Kléma, Rudé právo, dělníci a Sovětský svaz se svojí připravenou pomocí na hranicích.... Skutečně nezávidím Dr. Benešovi, čím si tenkrát musel projít.... To bylo nejmíň na deset infarktů.... Kdyby se dílo od tendenčních vlivů oprostilo, mohl to být perfektní historický velkofilm o dnech, kdy i dnešní generace narozená dávno po válce bezmocně svírá pěsti a zkouší domýšlet jaké by to bylo, kdyby naši dědové alespoň první dny nakopali skopčákům prdel....Samozřejmě by velká města byla srovnána Luftwaffe a časem bychom dopadli jako Polsko, ale neztratili bychom hrdost a lev v našem znaku by dál mohl napřahovat drápy... A hlavně by se ukázalo, že nám Sověti nepomohli... Když si vyfiltrujete ty bludy ( a ono to jde) budete osud mladé republiky prožívat stejně intenzivně jako naši prarodiče. ()

Reklama

Aqualung 

všechny recenze uživatele

Před pár dny jsem se na tohle Vávrovo dílo podíval podruhé.Pan Vávra je, či byl jistě velmi dobrý režisér, ale byl také velmi dobrý gymnasta.A to jak v etické, tak v názorové, či postojové oblasti.Na jedné straně je tak silný film jako Kladivo na čarodejnice, a na druhé straně tenhle film.Snůška historických faktů, pseudofaktů, konfabulací, představ a tužeb. Kdo byl zadavatelem tohoto filmu je jasné.Příšerné selhání států na západ od našich západních hranic, které je nepopiratelným historickým faktem tu ale nepřekřičí bláboly jako například, že SSSR nám pomůže, když o to požádáme. No chtěl bych vidět, jako se do naší země valí transporty sovětských vojáků a techniky, když v té době naše země vůbec se SSSR nehraničila.Shora to bylo beckovské Polsko, zespodu pak polofašistické Rumunsko. Takže kudy by sem strýček Joe poslal svoje tanky? Hm?To snad ví jen čert a Josef sám!! Národní semknutost a cítění tady je tady vystiženo typicky česky a přesně.Je to ten fenomén blanických rytířů, který jsme prokázali, či vyjevili v r. 68 podruhé.Ale vždy jsme dokázali zdevalvovat, či posrat to, co jsme dávali najevo.To je jeden z odporných rysů české povahy.Přišli Němci a my heilovali.Nicméně přežili jsme Němce.Přišli Rusové a my volali ať žije SSSR.No to je paráda!! No a nakonec jsme zvonili klíčky na václaváku! Jak se praví v Ostře sledovaných vlacích.Češi jsou smějící se bestie.Adolf Hitler na naši adresu jednou pravil, že Češi jsou jako cyklista.Nahoře se hrbí a dole šlape....Ale vůči komu vlastně??? Co??? Vávra byl dobrý režisér.My nejsme dobrý národ ! Nebo je tomu naopak? Co??? A ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Jediné, co bych tomuto filmu skutečně vytknul, je nejednotnost v mluvě, když tu Němci povětšinou mluví německy, avšak ve Sněmovně lordů či na schůzi francouzské vlády se mluví česky. Trochu to kazí dojem jinak slušné historické rekonstrukce, která je řemeslně i ideologicky na úrovni. Jakékoliv nebezpečí fabulace dějin samozřejmě nehrozí, většina z nás se rozesměje už při vyslovení onoho krásného názvu...Dny zrady - jak to zní, takřka jako starostlivý hlas taťky Gottwalda zachraňujícího republiku nebo komisaře Litvinova, který, buše do řečnického bultku, zuřivě prskaje a teatrálně mávaje rukama, horuje za zachování suverenity samostatného státu (rok před sovětským obsazením východního Polska a napadením Finska, dva roky před obsazením Litvy, Lotyšska, Estonska a Besarábie). No, nádhera. Slintající továrníci a agrárníci - umaštěný, přežvykující Beran a podlý kapitalista Preiss zrazují republiku, ruku v ruce s ubátými polovičatými politiky sladké Francie a hrdého Albionu. Styďte se, vy zachovatelé míru, vy vyslanci civilizace! ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Ina karikatúra histórie. Hitler tu je stvárnený v holínkách jak nejaký mníchovský puberťák, komunisti zas zachraňovali Európu a dokonca už v roku 1938 vedeli, že Hitler má záujem napadnúť Sovietsky zväz. Koľko géniov bolo medzi tými červenými sviňami! Niektoré udalosti sú zobrazené dobre, ale 90 percent je strašne prehnaných. Ale zase na pobavenie a také z brucha zasmiatie sa to je dobrý kúsok. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (17)

  • V závěrečných titulkách se v obsazení filmu objevuje ve své době rekordních 260 účinkujících. (korect)
  • Ve filmu nejsou vyobrazeny československé tanky, protože bylo zachováno jen několik málo kusů. (Zodiak455)
  • Všeobecná mobilizace československé armády v září 1938 byla vyhlášena na základě schůzky anglického a francouzského velvyslance s prezidentem Benešem, kde padla okřídlená věta „vlády Francie a Velké Británie již nadále nemohou nésti riziko, aby radili Československu nemobilizovat“ a snaha o objektivitu spočívající v odhodlání části představitelů Anglie a Francie pomoci ČSR, viz první lord admirality Sir Duff Cooper (Josef Langmiler) a nabídka demise dvou členů francouzské vlády. (SeanBean)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama