Girl in Blue
Režie:
Otakar VávraKamera:
Jan RothHudba:
Sláva Eman NováčekHrají:
Lída Baarová, Oldřich Nový, Růžena Šlemrová, Sylva Langová, Antonie Nedošinská, Nataša Gollová, Bedřich Veverka, František Paul, František Kreuzmann st. (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Notář Karas je nesmělý starý mládenec, který úspěšně uniká vdavekchtivým ženám a večery občas tráví ve společnosti doktora Pacovského a Ing. Čádka. Netuší, že právě oni dva ho chtějí vlákat do podivné hry, která by ho ochránila před nástrahami žen, jež by se rády staly paní Karasovou. Například před veselou vdovou Růženkou Smutnou, která si dokonce našla pro svůj záměr spojence v panu Houžvičkovi. Karas má však oči jen pro svůj idol ženské krásy - pro obraz Dívky v modrém. Jednou večer se nechá tak unést, že vtiskne dívce na obraze polibek, a ta k jeho překvapení z obrazu vystoupí. Tím se však ubohý notář ocitne v poněkud prekérní situaci a rozhodne se vydávat ji za svou neteř, komtesu Blanku z Blankenburgu. Den ode dne pak ve stále zamilovanějším doktorovi roste žárlivost na Blančiny ctitele, kteří si v jeho domě podávají dveře. A pak se jednoho dne dívka v modrém vrátí do obrazu, i když ne nadlouho. Vyjde totiž najevo, že Blanka se ve skutečnosti jmenuje Vlasta, není komtesa, ale studentka filozofie, a komedii sehrála na přání Karasových kamarádů Čádka a Pacovského. Znamená to konec lásky? (TV Nova)
(více)Recenze (161)
Dodnes zábavná komedie Otakara Vávry podle námětu brakového spisovatele a přesvědčeného fašisty – to jsou ale paradoxy. Lída Baarová je ve stylizované postavě výborná, Oldřich Nový se podílel i na scénáři, takže to měl přesně na tělo. Ve výrazných rolích to jistí ještě Antonie Nedošinská, Nataša Gollová a další, takže pro mne mezi pamětnickými filmy hodně vysoko (90%). ()
Velice pěkná veselohra o dívce z obrazu v podání Lídy Báárové (opravdu krásná žena). Která oživne a Oldřich Nový se může zbláznit radostí. Pěkná je tu staročeština ,kterou Lída mluví čimž vzniká řada vtipných situací. F.Kreuzman ,který náhodou taky pochází z Heliandy. Když si to tak rozeberem je to docela divná úchylka zamilovat se do obrazu. Oldřichu ještě ,že ta Lída oživla. ()
Klasika, jíž jsem viděl vcelku teprve nyní na dývku za dvacet devět korun. A nutno říct, že stojí za podstatně víc. Možná jsem jen očarován über-kvalitou pozdějších Vávrových děl (ten se vlastně po několika filmech * bráno samozřejmě z nadhledu jeho skoro sedmdesát let trvající kariéry * teprve rozehříval), ale film vyniká nad své vrstevníky ve všech směrech. Kromě toho, jak skvěle funguje i díky kvalitnímu scénáři a vynikajícím hereckým výkonům (můj hrdina Óldrič Nóvy), jsou ve filmu k vidění neotřelé postupy kamery (třeba když Nový „blouzní“) a * kdoví-jak-to-udělali * dodnes strašně zábavné scény. Na tuhle veselohru se vyplatí se koukat nejen z nostalgie! ()
Dievča v modrom som si pozrel predovšetkým kvôli neobvyklému menu scenáristu, ktorý sa zoval Felix Achille de la Camára y del Padrone (vlastným menom Felix Emil Josef Karel Cammra). A neoľutoval som veru. Pretože niekedy sa zamilovaným naozaj stane, že im ich idoly pripadajú ako z inej doby. Plus skvelé dialógy. Dohromady zážitok, ktorý sa dá zopakovať viacnásobne. ()
Další skvělá černobílá československá komedie v čele s výborným Oldřichem Novým a kouzelnou Lídou Baarovou. Oba to zahráli parádně a vytěžili z geniálně jednoduché zápletky maximum. Vyzvedl bych také dialogy, které dělají z této možná až naivní komedie velmi zábavnou podívanou. Dívka v modrém je zkrátka lehké filmové osvěžení v tom nejlepším slova smyslu a to navíc platilo v době vzniku filmu a platí i dnes. Oproti nedávno viděnému Mazlíčkovi je to o několik tříd lepší film a rád se na něj podívám někdy znovu… čtyři hvězdy. ()
Galerie (59)
Zajímavosti (7)
- Na prvním snímku filmu je zobrazen zámek ve Slavkově u Brna. (Lentilkatka)
- Film patril medzi "trezorové" kvôli účasti údajného kolaboranta, herca Vladimíra Majera, ktorý stvárnil postavu kastelána. (Raccoon.city)
- Hospodyně Otylka (Antonie Nedošinská) ke konci filmu, kdy se nabyvatel zámku přišel podívat se na obraz a oživlou dívku, říká Janu Karasovi (Oldřich Nový): „...šel nahoru", myšleno do knihovny. Dopustila se tím faux paux, protože svému zaměstnavateli tzv. onkala, co je v tomto vztahu nanejvýš nevhodné (oslovení leda pro služku či obecně podřízeného). Jedině správné bylo užít uctivějšího tvaru totiž „...šli nahoru". Nyní bychom to chápali jako rozdíl mezi tykáním a vykáním. (Brtniik)
Reklama