Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Notář Karas je nesmělý starý mládenec, který úspěšně uniká vdavekchtivým ženám a večery občas tráví ve společnosti doktora Pacovského a Ing. Čádka. Netuší, že právě oni dva ho chtějí vlákat do podivné hry, která by ho ochránila před nástrahami žen, jež by se rády staly paní Karasovou. Například před veselou vdovou Růženkou Smutnou, která si dokonce našla pro svůj záměr spojence v panu Houžvičkovi. Karas má však oči jen pro svůj idol ženské krásy - pro obraz Dívky v modrém. Jednou večer se nechá tak unést, že vtiskne dívce na obraze polibek, a ta k jeho překvapení z obrazu vystoupí. Tím se však ubohý notář ocitne v poněkud prekérní situaci a rozhodne se vydávat ji za svou neteř, komtesu Blanku z Blankenburgu. Den ode dne pak ve stále zamilovanějším doktorovi roste žárlivost na Blančiny ctitele, kteří si v jeho domě podávají dveře. A pak se jednoho dne dívka v modrém vrátí do obrazu, i když ne nadlouho. Vyjde totiž najevo, že Blanka se ve skutečnosti jmenuje Vlasta, není komtesa, ale studentka filozofie, a komedii sehrála na přání Karasových kamarádů Čádka a Pacovského. Znamená to konec lásky? (TV Nova)

(více)

Recenze (161)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Kvalitou režijního zpracování i nápaditostí scénáře dílo plně srovnatelné s proslulejším KRISTIÁNEM; je přímo festivalem hereckých koncertů - platí to zejména o Novém a Baarové, která tu přesvědčuje o svém skutečném uměleckém talentu. Neokázalé zdůrazňování staročeštiny, nápaditý námět, překvapivé a v českém filmu spíše vzácné než typické gagy a výroky-hlášky doplňuje skvělá - bohužel příliš "zaškatulkovaná" Antonie Nedošínská - a rychlý spád plný překvapení, to všechno jsou další klady nedoceňovaného díla. DÍVKA vedle CESTY DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE nebo ŠKOLY ZÁKLADU ŽIVOTA patří k našim vůbec nejlepším veseloherním a komediálním filmům třicátých let. Nadčasová komedie už datem svého uvedení měla zjevně protinacistický podtext, který byl zesilován jejím až rozpustile rozverným rázem. Film oprávněně hladí po duši i po těle i po desetiletích, která uplynula od jeho prvního uvedení. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Solidní společenská prvorepubliková veselohra podle námětu podřadného spisovatele Felixe de la Cámary, který naštěstí Otakar Vávra vhodně adaptoval, takže vznikla vtipná a lyricky půvabná komedie.Vávra například oživil dialogy použitím kontrastu mezi starou a moderní češtinou.Výborné bylo obsazení, když se hlavním mužským hrdinou stal Oldřich Nový ( spolupracoval s Vávrou i na scénáři). Zatímco pro Nového to byla jen jedna z dlouhé řady postav psaných mu přímo na tělo, pro Baarovou to byla životní příležitost. Nebyla bůhvíjak dobrou herečkou a představovala spíš dobový ideál krásy a ozdobnou dekoraci ve filmu. Ve své stylizaci do dívky z dávné minulosti ale její obvyklá herecká topornost a divadelní gesta nevadily. Za svůj výkon Baarová dostala mimochodem Národní cenu ( jak dalece se v tom angažoval říšský ministr propagandy je ovšem otázkou). Každopádně ve své době se jednalo o filmový hit, který plnil kina po celou dobu protektorátu. Přes svou naivitu je film plně použitelný i dnes. Celkový dojem 60 %. ()

Reklama

Zevon 

všechny recenze uživatele

Předválečné filmy, to je kapitola sama o sobě. Nemůžu si pomoc, ale ta brilantnost, lehkost a nonšalance mi nikdy neseděla, neboť vždy šla ruku v ruce s povrchností. Čpí to neupřimností, tuctovitostí a naprostým odtržením od reality, již paradoxně všechny filmy "jakože" představovaly. Proč si veškerá produkce brala za vzor tehdy na kolovrátku natáčené americké plečky nevím - všechny postavy v ději jsou jako ze šablony. I přesto lze snadno konstatovat, jaké to byly u nás herecké individuality, no koukněte na to dnes. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejmilejších starých českých komedií, v níž vyniká nejen Oldřich Nový, ale zejména Lída Baarová. Ten příběh už znám skoro nazpaměť a přece se na něj vždy rád podívám. Když se doktor Karas zamiluje do obrazu (podobně to nejdeme v Pygmalionu), rozhodnou se jeho dva kamarádi využít nápadné podoby Blanky z obrazu s jejich kamarádkou Vlastou, jež se zhostí velmi zdařile úkolu představovat dívku ze 17. století. Trik naivní, ale diváka pobaví, stejně jako třeba František Kreuzmann převlečený za pěvce - mušketýra a další pánové, které se do Blanky - Vlasty zamilují...Pěkné výkony i od Nataši Gollové, A. Nedošinské či krásně naivní a nesmělý part slečinky - S. Langové... Tohle se nadmíru povedlo a zůstalo to ve zlatém fondu naší kinematografie. ()

Véronique 

všechny recenze uživatele

Milá prvorepubliková komedia s tajemným podtextem... Moc se mi líbí celková atmosféra filmů, která chvílemi nahání až strach. Známé, ale kvalitní herecké obsazení spolu s neobvyklou dějovou zápletkou dělá z tohoto filmu nezapomenutelný kousek. Mně osobně moc nesedí postava Blanky a její ztvárnění Lídou Baarovou, i tak řadím tento film mezi ty velmi dobré. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (7)

  • Hospodyně Otylka (Antonie Nedošinská) ke konci filmu, kdy se nabyvatel zámku přišel podívat se na obraz a oživlou dívku, říká Janu Karasovi (Oldřich Nový): „...šel nahoru", myšleno do knihovny. Dopustila se tím faux paux, protože svému zaměstnavateli tzv. onkala, co je v tomto vztahu nanejvýš nevhodné (oslovení leda pro služku či obecně podřízeného). Jedině správné bylo užít uctivějšího tvaru totiž „...šli nahoru". Nyní bychom to chápali jako rozdíl mezi tykáním a vykáním. (Brtniik)
  • Film patril medzi "trezorové" kvôli účasti údajného kolaboranta, herca Vladimíra Majera, ktorý stvárnil postavu kastelána. (Raccoon.city)
  • Na prvním snímku filmu je zobrazen zámek ve Slavkově u Brna. (Lentilkatka)

Reklama

Reklama