Horoucí srdce

Do historických reálií českých dejín sa nerozumiem, preto do obsahu kafrať ani nemôžem. Vlastne som doteraz ani netušil, že Němcová patrila medzi dejateľov českého národného obrodenia. Vždy som ju bral iba ako spisovateľku jedného diela - Babičky. Okrem slovenského básnika Kráľa som ostatné mená nepoznal. Spracovanie pôsobí dobre, aj keď trochu televízne. Predsalen, trochu záživnosti by mu pomohlo. Švorcová v roli Němcovej bola ale presvedčivá. (31.01.2016)

Horoucí srdce je hodně ambiciózní, v jednotlivostech zajímavý film, ale místy je to až Vávry nehodné ve své didaktičnosti a banálnosti. V pokoji Němcové jsou rozvěšeny svaté obrázky Tyla, Borovského a Sandové a podle jejich výjimečného statusu je k nim také přistupováno. Ale hlavní problém vidím ve vykreslení kroužku kolem Boženy Němcové, prapodivnou kárnou postavou je Karolina Světlá (Blanka Bohdanová), J. E. Purkyně (Zdeněk Štěpánek) jakoby vypadl u učebnice, ve změti kostýmů je také Bendl (Munzar), Borovský (Holý) a Podlipská (Gýrová)... Němcová Švorcové je nejživotnější ve společných scénách s Němcem Lukavského na Slovensku. Nicméně navzdory době, kdy se rapidně mění styl českých hraných filmů to mohlo dopadnout mnohem hůř. A Vávra svůj dluh této oblíbené látce splatil bohatě v Příběhu lásky a cti (1977) a ve Veronice (1985). (09.11.2020)

Božena Němcová jako ikonická národní světice, heroina a mučedlnice, přímo Naše paní (Notre Dame) Božena, vlastenecký svatý obrázek. Z četby její korespondence si ale jeden udělá jiný, mnohem zajímavější obraz o její osobnosti. Být to film tak z let 1939-40, jak se jeví svým pojetím i charakterem herectví zde provozovaným, bylo by to za 5 hvězd. Ale na počátek 60. let je to dost antikvární. Jinak, krásný obraz, zvláště večerní a noční ulice (jak od Schikanedera) a uherské exteriéry, a paní Švorcové to opravdu šikne. (29.12.2013)

O rok dříve, než se výrazněji prosadili představitelé nové vlny (Forman a Chytilová) a než scénáristicky debutoval Jaroslav Dietl širokoúhlým snímkem CESTA HLUBOKÝM LESEM, natočil pedagog novovlné generace svůj první film o Boženě Němcové - a na širokoúhlý formát! Asketicky laděné dílo, které nedává na odiv emoce, je pozoruhodné svým stylem, kdy je kompozice záběrů výtečně uzpůsobena možnostem širokoúhlého formátu, a tak je valná většina scén snímána ve velkém celku a pracuje se s více (někdy až třemi) plány najednou. Vše je podřízeno okázalému stylu (rozmístění herců v mizanscéně, které odpovídá obrazům v galerii, jíž procházejí Karel Havlíček Borovský spolu s Boženou Němcovou, po velkolepou výpravu, akčnost převážně statických záběrů, ve kterých se neustále něco nebo někdo hýbe, a kostýmní přešlechtěnost). Pokud se chcete kochat stylem a dokážete prominout, že zábavnost Vávrových filmů je přímo úměrná míře fabulace historického námětu, jděte do této mramorizace spisovatelky Boženy Němcové... ale jen na velkém platně! (01.12.2009)

Jiřina Švorcová se mi v roli Boženy Němcové velmi zamlouvala a po pravdě řečeno celý herecký ansámbl se mi moc líbil (Radovan Lukavský, Zdeněk Štěpánek, Vladimír Ráž). Připomínky si nechám od cesty, neb jsou nepodstatné, navíc jedné je z toho tak nějak smutno a to je nepochybně silnější emoce... Přála si narodit se znova, o dvě stě let později, co by asi řekla? Dostala by se do konfliktu se šosáckou společností, úřady či Evropskou unií? Divila by se, že ani dnes se nenosí být vlastenkou, být Češkou, mít vlastní názor? (10.12.2019)