Jan Hus

I po 60 letech od vzniku má tenhle film svojí sílu. Hodně jsem se obával, jak moc do děje zasáhla tehdejší doba nejtvrdšího komunismu, ale i přes mírné odklony od historie mi to jako žádná rudá propaganda rozhodně nepřipadalo. A hlavně, většina toho, co Hus v podání výborného Zdeňka Štěpánka v tomto filmu říkal, má podle mě univerzální platnost dodnes. /80% a 4*/ (27.07.2015)

"Mohu volit jen mezi pravdou a lží." V polovině padesátých let začaly v barrandovských ateliérech vyrůstat nákladné repliky starých pražských staveb z dob pozdní gotiky. Režisér Otakar Vávra tehdy začal připravovat první díl své monumentální trilogie, která měla být připomínkou 540. výročí upálení Mistra Jana Husa. Megalomansky koncipované dílo - trilogie byla nejdražším projektem československé kinematografie (stála dvacet milionů československých korun) a byla pochopitelně silně přizpůsobena potřebám ideologického boje komunistické strany. Postavu Jana Husa tak lze vnímat dvojím způsobem: jako kněze a bojovníka za očistu církve i jako razantního sociálního reformátora, revolucionáře a vůdce vykořisťované chudiny. Druhý pohled pak odpovídá dobové mocenské vizi, propagované nechvalně proslulými ideology Nejedlým a Kopeckým, kteří postavu Husa vmanipulovali do role jakéhosi předchůdce komunistických myšlenek. Výpravný cyklus zachycuje bouřlivé období pražských bouří, vrcholících obviněním Mistra Jana Husa z kacířství a jeho následným potupným upálením. Další díly se pak soustřeďují na zobrazení vítězných husitských válek, završenými vítězstvím na pražském vrchu Vítkově. Trilogii dominují dvě postavy: betlémský kazatel Jan Hus a vojevůdce Jan Žižka. Obě tyto postavy ztělesnil přední člen činohry Národního divadla Zdeněk Štěpánek, jeden z nejvýznamnějších realistických umělců. Není třeba zvlášť zdůrazňovat, že obě postavy se liší charakterem i zevnějškem. Jde o postavy přímo protikladné, které nebylo jednoduché zobrazit, měl-li je představovat jediný herec. Štěpánkovi se to však podařilo. Právě jeho výkon přes všechnu vnější monumentalitu, rozsáhlé bojové scény s účastí armády a tisíce statistů, byl a je dominující hodnotou. Tento kontroverzní projekt dodnes rozdmýchává veřejné mínění. Je obdivován i zatracován, vyzdvihován i umlčován. Zůstává dílem, které je typickým otiskem své doby, nerozpakující se svévolně manipulovat s historickými fakty. Je však také dílem, které po vizuální, architektonické a hudební stránce nebylo a nebude překonáno. A v tom jistě tkví jeho nadčasovost. Můj komentář platí i v souvislosti s dalšími díly Jan Žižka a Proti všem. (20.01.2009)

Tak ako bol Hus vykreslený tu, tak by sa mal skôr považovať za pravého kresťana, no problém je, že toto dielo nebolo úplne historicky správne a od neprávd, poloprávd a vynechaných vecí, to smeruje až k vrcholom propagandistických filmov, z ktorých komunistická strana nemusela mať obavy. Film je inšpiratívny, dobre zahraný, no radšej by som chcel vedieť, ako to bolo naozaj a bez príkras, ktovie, možno by som si jeho odkaz cenil ešte viac. (30.06.2013)

přes veškerou ideologii (která ale tady tolik neruší) a měnění historie (toho ale mají v každym hollywoodskym historickym filmu mnohem vic) tomu nelze upřít veliké filmařské kvality. A když se člověk trochu zamyslí, začnou mu praktiky katolické církve hodně připomínat komunistickou stranu, takže nějaká velká rudá agitace to zas rozhodně neni...zdeněk štěpánek exceluje, pár herců (hlavne herecky) trošku moc přehrává, ale třeba františek smolík, karel hoger nebo jan pivec coby proradný zikmund jsou vyborni! (06.07.2009)

,,To je zvyk ještě z doby, když jsem byl hladovým žáčkem. Tenkrát jsem si vždycky dělal z chleba lžíci, abych měl čím nabírat hrách. Tu lžíci jsem pak ovšem vždycky snědl." Nějaké to nadčasové poselství nakonec i ke mne dorazilo, ale jako celek mne Jan Hus nenadchl. Pro mne až příliš velká bariéra k středověkým dějinám, o kterých nemůžu říci, že by mne v tomhle zpracování zasáhly. Dlouho jsem se filmu vyhýbal, nakonec jsem si ho dal jako malé odlehčení během učení na zkoušku z historie literatury, kde jsou tři otázky věnované i středověkému období. Na atmosféru doby, ve které se události odehrávají, film skutečně naladil dobře. A tady je možná zakopaný pes: ten film je právě až příliš "čítankový", zvenčí sice barevný, uvnitř až příliš černobílý. Nudil jsem se a mohu za sebe tedy říci, že přítomná politická ideologie v tomhle směru mému zážitku uškodila mnohem více, než jsem očekával. Vůbec se nedivím těm, co vzpomínají na tyhle filmy s odporem, když na ně museli chodit povinně se školou do kina. Rozporuplné dojmy bohužel podpurují i pateticky teatrální výkony většiny protagonistů, ačkoliv z velké části oblíbených herců. Ani jsem nemyslel, že někdy uvidím takhle špatně hrát i Karla Högera, dokonce ještě pod vedením velkého Otakara Vávry. Holt stalo se... každý má právo na slabší chvilku (chvilky), i když ono jo těžko říci, zda splněný náročný filmový úkol. s obrovským rozpočtem a dodnes se těšící oblibě u mnoha diváků, brát jako slabou chvilku vůbec lze. Každopádně hodnotím spíše subjektivně a husitská triologie mne (na rozdíl od Daňkova filmu Spanilá jízda) nebavila a neoslovila. Nikoho od sledování neodrazuju a ani nechci. (22.06.2018)