Jan Žižka

Cesta k husitství jako válečnému hnutí mi přišla slabší než Vávrův "Jan Hus", který v sobě měl větší myšlenky a výrazně kritizoval církev. I "Jan Žižka" je opět kritický, nikoli pouze k duchovenstvu, ale ještě více i ke šlechtě. Přesto je to v podstatě revoluční film, který říká, že revolucí je možné něco změnit. Samotné husitství to vyloženě nepotvrdilo. (28.07.2017)

Historické filmy mám rád, ale způsob, jakým s husitskými válkami na komunistické zadání Otakar Vávra naložil, je k poblití. Druhá výhrada je k davovým bitevním scénám, kdy je většina komparzu statická a jen tak naprázdno mlátí cepem, v případě křižáků mečem. I přesto - je to jeden z mála československých kostýmních velkofilmů a filmařská kvalita tomu prostě upřít nejde. Mohl bych tu napsat traktát o tom, co všechno bylo ve skutečnosti jinak, ale postrádám sílu... Každopádně považuju za nutný říct, že husiti nebyli jednolitá parta, nebyli to komunisti, co předběhli dobu, ani svatouškové, ale ani gangsteři. Byli prostě částí důležité náboženské války a byli to lidé své doby. Kdyby to Žižka viděl, rozmlátil by Vávrovi hlavu palcátem. (17.10.2007)

Pokračovanie deja po upálení Jána Husa, má ďaleko divokejší priebeh. Jeden by povedal, že je to ako v amerických filmoch, kde druhá časť po dejovej stránke poväčšine nemá čo ponúknuť, a tak sa aspoň hlava nehlava strieľa. Lenže toto je história. Či autentická, to už neviem, nemám naštudované, ale film bavil, nakoľko herecké výkony sú v tomto prípade ozdobou, ktoré to ťahajú nahor. (08.12.2022)

"Jan Žižka" vlastně překrucuje historická fakta o poznání méně, než "Jan Hus". Tento zdánlivý paradox je ovšem pochopitelný, neboť husitské hnutí mělo svým nadšením k představě beztřídního komunismu nepochybně daleko blíž, než věrný čtenář Bible - Hus k sociálnímu reformátorství. Zamlčet bylo potřeba vlastně "jen" jedinou věc, že totiž husité očekávali bezprostřední příchod Krista jako Mesiáše a soudce posledního soudu. Právě proto se scházeli na horách s biblickými jmény, proto se nazývali Božími bojovníky a vojskem Kristovým. Království, které očekávali totiž nebylo z tohoto světa. Ostatně, stačí odcitovat slova nejznámější husitské písně, aby to bylo zcela jasné: "Kristus vám za škody stojí, stokráte viec slibuje, pakli kdo proň život složí, věčný život mieti bude, blaze každému, kdož na pravdě sejde."... Samozřejmě, i v "Janu Žižkovi" lze najít velmi výrazné ideologické vsuvky, anachronické hledání paralel a překrucování historických fakt, ovšem celkový dojem není zas tak špatný jako u "Jana Husa". Čistě filmově je ovšem zajímavá vlastně až závěrečná bitva u Sudoměře, která je rozhodně nejlepší válečnou bitvou, jaká kdy byla v českém filmu k vidění. Ostatek jsou především poměrně nezajímavé konverzačky, případně sice působivé davové scény s lesem sudlic, bez znalosti historických fakt ovšem poněkud nepřehledné... Celkový dojem: 60% (11.02.2012)

Žižka se už mihl v první části trilogie a šlo o silné momenty, i když byl na scéně jen pár sekund. Tady je podle očekávání dominantní charakter a problém nastává, když není na scéně. Dalších postav jsou tam sice zástupy, ale všechny nevýrazné a jeho aura je velmi zastiňuje. Vávra se tentokrát předvedl hlavně v závěrečné bitvě. (09.05.2020)