Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Romantický příběh vznešené dámy, která chtěla žít bez manželských pout, ale touha po dítěti ji zavedla - pečlivě zamaskovanou - do náruče mladého šlechtice. Teprve po letech uvěřila jeho lásce a dala se poznat. V roce 1940 měly premiéru čtyři filmy režiséra Otakara Vávry - v lednu Dívka v modrém, v srpnu Pacientka dr. Hegla a v říjnu Pohádka máje a Maskovaná milenka. Všechny tyto filmy byly na svou dobu nadprůměrné... Maskovaná milenka byla pokusem o český velkofilm kosmopolitního ražení. Předlohou se stala novela Honoré de Balzaca. Jde o romantický příběh vznešené dámy, která chtěla žít bez manželských pout, ale touha po dítěti ji zavedla - pečlivě zamaskovanou - do náruče mladého šlechtice. Teprve po letech uvěřila jeho lásce a dala se poznat. Na velkolepé podívané, kterou chtěl Otakar Vávra oslnit diváka, se podílel i kameraman Ferdinand Pečenka, náročné stavby v barrandovském studiu navrhl a postavil architekt Jan Zázvorka - oba získali Národní cenu v roce 1941. Hlavní role vytvořili Lída Baarová a Gustav Nezval, dále si zde zahrál Ladislav Pešek, Jiřina Šejbalová a Jiří Steimar. I když film nedosáhl plnokrevnosti literární předlohy, podařilo se dokázat, že česká kinematografie je i v protektorátních poměrech schopna vytvořit dílo, schopné mezinárodní soutěže. A to v oněch podmínkách nebylo nijak málo... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (46)

major.warren 

všechny recenze uživatele

Příjemná romance podle Balzaca. Vávra byl už tehdy formálně docela jinde oproti svým kolegům. Baarová a Nezval hrají skvěle a první půle je skutečně znamenitá. Pak už bohužel poněkud začnou docházet baterky a snímek se začne všelijak natahovat. Maskovaná milenka mě však nejvíce zaujala jako silné podobenství tragického osudu Lídy Baarové a jejího vztahu ke dvěma zásadním mužům, a to Gustavu Frohlichovi a Josephu Goebbelsovi. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Otakar Vávra se prostě i takovéhoto lehkého žánru chopil jako profesionál a vystřihl precizně natočený a výtečně vypravený romanťák. Gustav Nezval na rozdíl od jiných tehdejších milovníků dokázal svou roli zvládnout a Lída Baarová byla zkušeně vedena režisérem. Film , ač s naprosto banální zápletkou, je brilantní referencí žánru. Myslím, že si obecenstvo tehdy v kině dosti poplakalo. 85% ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

První půlka je solidně rozehraná a překvapivě sympatická, navíc s dobrou zápletkou a sem tam příjemným vtipem. Byl jsem až překvapený, že mi něco tak vyloženě romantického sedí a to jsem ani nehleděl na jméno režiséra, od kterého bych automaticky měl očekávat nadprůměr. Bohužel s druhou polovinou se z toho stala hloupá červená knihovna, která nejen že se táhne, ale taky rezignuje na vše, co bylo na první půlce tak dobré. Filmařsky to rozhodně není špatné, ale je škoda, že ze scénáře nevzešlo něco víc (ačkoli záleží, kolik se to řídilo Balzacovou předlohou, kterou neznám). Zatím to nejslabší, co jsem od Vávry viděl. Jo, a Leon je neskutečný idiot a teprve v posledních 20 minutách se obzvlášť ukáže, jak moc velký idiot to je... Slabé 3* ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Grandiózní milostný dýchánek magnetizujících garderób. Záhadná cizinka v krajkách a prachových peřinkách. S přáním jediným, cituplným, rafinovaně pochopitelným. Zažehla kouzlo, které září tisíci svícemi, jako plynové lampy do noční ztichlé krajiny. Šlechticem dvoření, rytířem odhodlaným hledáním, v tváři hluboce uhrančivým, švarným nápadníkem bez škrabošky, leč s popraškem tajemství, Gustava Nezvala, nazvala bych. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Je to sice limonáda, ale bohužel ne ta lehká, sladká a plná bublinek. Otevírá ji sice úžasně dynamická scéna karnevalu a tajemný románek, který se při ní rozpoutá, je také zajímavý, jenže ouvej - ve druhé půli začne být film nudný, postava Lídy Baarové se snad až zprotiví a divák mnohdy nestačí žasnout, jak naivní červená knihovna se z toho stala. Škoda. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (10)

  • Posteľ, na ktorej sa filmovali milostné scény Lídy Baarovej (Lenka), spoznali po vojne na Barrandove podľa fotografie z filmu dvaja židovskí pôvodní vlastníci, deportovaní do koncentrákov. Pred užasnutými filmármi posteľ rozpárali a vybrali z nej 50 diamantov, ktoré si tam pred deportáciou schovali. (Raccoon.city)
  • Majiteľ Lucernafilmu Miloš Havel dal na snímku značné finančné prostriedky, takže pre nádherné toalety sa zohnali krásne látky a čipky. Mnohé kostýmy boli dovezené z Viedne. Exteriéry sa filmovali v záhrade Petschkovy vily Pod Kaštany. Renesančný nábytok do filmu zapožičal zo svojho zámku v južných Čechách šľachtic Thurn-Taxis. (Raccoon.city)
  • V úvodných scénach karnevalového plesu účinkovalo vyše päťsto komparzistov, medzi nimi aj začínajúci filmár Jiří Krejčík. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama