Nezbedný bakalář

Není náhodou, že Vávrův odkaz v den oslav jeho stých narozenin hájil jeho přední žák Jiří Menzel. A není náhodou, že velkolepá husitská trilogie musela mít své předchůdce. Názor, že Vávra v zájmu kasovního úspěchu a zastření své údajné umělecké nedostatečnosti - nezapomínejme, že máme co do činění s uměleckou osobností světového střihu a úrovně - angažoval nejlepší herce své doby, se zcela míjí se svým věcným smyslem. Jiří Krampol - a není zdaleka sám - to vysvětlil víc než pádně: pro herce bylo poctou, byl-li vyzván ke spolupráci Mistrem Vávrova osobnostního formátu. BAKALÁŘ naznačuje, proč tomu tak vůbec mohlo být. Geniální autodidakt, který vychoval nejen sebe, ale hned několik generací českých a světových filmových tvůrců (Emir Kusturica) i v tomto případě odvedl vynikající práci, která prozrazuje již ruku rychle dozrávajícího svébytného tvůrce (v době natočení filmu bylo Vávrovi 35 let). Důkladnost ve výpravě je provázena důkladností ve výběru herců. Od DÍVKY V MODRÉM či FILOSOFSKÉ HISTORIE a TURBÍNU přes ROZINU SEBRANCE urazil Vávra nemalý kus v propracovávání svého osobitého, nezaměnitelného přístupu k historické látce, ale i spádu děje, barvitosti a propracovanosti psychologie nejen hlavních postav. I dnes exotická krása Vlasty Matulové, jedné z nejosobitějších a nejvýraznějších českých hereček vůbec, osobitá dikce Františka Smolíka, světový zjev Zdeňka Štěpánka, výrazného spolutvůrce díla, vynikající přísliby Vlastimila Bródi Brodského nebo tehdy mladičkého Josefa Vinkláře berou poučenému divákovi dech i dnes. A k čerstvému rovu velkého muže českého hraného filmu kladou na znamení nepomíjející úcty kytici smutečních květů. Muž-epocha se stal zvěčnělým, a právě proto i klasickým a nadčasovým historickým faktem české filmové historie. Osobností dějinotvornou. (26.10.2011)

Otakar Vávra je nejen doyenem české filmové režie, ale také znalcem a milovníkem historie, která byla vlastní i Zikmundu Winterovi. Toto osudové setkání obou mužů, byť jen teoretické, našlo svou šťastnou chvíli na přelomu dějinného lámání světa, v období, kdy bylo třeba obrátit svou pozornost právě k minulosti. V Rozině sebranci je to takřka antická tragédie klášterního sirotka, hledajícího lásku po boku nesprávných mužů, naproti tomu příběh o svobodomyslném bakaláři je spíše kratochvilná koláž, v níž zvítězí rozum nad hloupostí. Plejáda vynikajících hereckých osobností v čele s temperamentním Štěpánkem, půvabnou Vlastou Matulovou, charismatickým Korbelářem, Marvanem, Smolíkem, Rašilovem a dalšími ovšem vytváří z tohoto filmu vskutku velkou podívanou, která vyniká i po výtvarné a hudební stránce. (03.10.2008)

Moc hezká výprava, množství skvělých hereckých výkonů (zvláště Z. Štěpánek, který zde vypadá občas pěkně ďábelsky, a J. Vojta, ale všichni konšelé jsou také skvělí), nádherná muzika (koleda, která bere za srdce, a závěrečná písnička žáků darebáků na odchodnou) a hodně dobrá kamera převažují nad slabšími momenty filmu (love story O. Korbelář x V. Matulová). (16.01.2011)

moje zaujímavosti: Vlastimil Brodský vo svojej autobiografii uviedol, že v tejto snímke bola jeho prvá filmová úloha, hoci si už predtým zahral vo filmoch Svet patrí nám (1937) i Bohema (1944). (dyfur) Film mal súťažiť na festivale v Cannes, bol však júl a chýbali scény, ktoré bolo treba natočiť v snehu. Tvorcovia to vyriešili tak, že ich nakrútili za pomoci naftalínu, celá scéna ním bola posypaná. Tieto zábery sa natočili za tri dni a tri noci. (dyfur) (27.09.2014)

Je to jeden z Těch filmů, které se našemu divákovi dostanou pod kůži.Fabule je prostinká, ale to, co s ní dokázali naši nejlepší herci je naprosto fantastické.Tak silné výkony jaké zůstaly po panu Štěpánkovi,panu Vojtovi, mladičkém Vinklářovi,panu Smolíkovi,panu Korbelářovi a,koneckonců, panu Marvanovi staví tenhle film dost vysoko.Humor, slzy, láska,hlad, krása a veselí.......Všeho vrchovatou měrou a přesto to nepůsobí jako kýč.....Hnedlíčko, extra tempo....... (27.05.2012)