Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Filmová adaptace novely Marie Pujmanové Předtucha zachycuje první lásku a citové zmatky dospívající dívky. Nelibě nese to, že jí rodiče zasahují do života, a je ráda, když odjedou na vědecký kongres do ciziny. Až když z rozhlasu zaslechne zprávu o srážce vlaku, ve kterém měli rodiče cestovat, uvědomuje si nezastupitelnou roli pevného rodinného zázemí. Doba okupace, v níž novela vznikla, v ní odrážela atmosféru nejistoty a úzkosti, ale i význam pevné rodinné soudržnosti, pomoci jednoho druhému. Námět zaujal Miroslava Cikána, který začal v roce 1944 točit film s Janou Dítětovou v hlavní roli. Tento projekt však zůstal nedokončen. Až Otakar Vávra v roce 1947 natočil podle novely stejnojmenný film. Roli patnáctileté Jarmily svěřil nadané Nataše Tanské. Otce hrál František Smolík a roli matky Marie Brožová. Ve filmu rovněž hrála Terezie Brzková, dále Rudolf Hrušínský st. a Josef Vinklář. Film Předtucha byl za pozorného zájmu kritiky uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu v roce 1948. (Česká televize)

(více)

Recenze (44)

01Zuzana10 

všechny recenze uživatele

Veľmi krásne zobrazené dospievanie. Hlavne jazyk a správanie mladých hrdinov vyznieva autenticky. A to sa nestáva často vo filmoch o mladých. => neznižujú hodnotu diela zveličením alebo infantilnosťou. Je krásne vidieť súdržnosť mladých vo vtedajšej dobe, pri dnešnej tendencii k individuálnosti. Som rada, že dej nezrýchľovali ale nechali nás trápiť sa spolu s rodinou. Trápiť sa ponad zábery búrky, psa, nálady. A tak sa mi to páčilo. (V prípade, že sa vžijem do príbehu, tak som rada, za koniec dievčatinho príbehu. Že našla svoju cestu a samu seba a nepoddáva sa iným.) ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Já uznávám, že ten příběh je víceméně všelijaký a ne zrovna excelentní. Ale jak je krásně nasnímaný, to u barevého filmu ani nejde. Jen ty záběry na nasvícenou tvář Natašy Tanské, která jakoby zářila, jen ty záběry přírody v protisvětle. A ten chameleonský výkon Rudolfa Hrušínského je skvělý. Oproti němu ostatní postavy vypadají dost ploše a tezovizě, zvláště kladný hrdina Jaroslava Mareše. ()

Reklama

kingik odpad!

všechny recenze uživatele

Film, který šel zcela mimo mě. Pokud účelem tvůrců bylo mě znudit, tak se jim to povedlo dokonale. Čekat takovou dobu na scénu, kdy má hlavní ženská postava vizi katastrofy vykolejení vlaku (předtím se naprosto nic v celém filmu neuděje), je opravdu síla. Zvláště když se o katastrofě jen mluví. Díky za 86 minut o ničem. V červených číslech za co? Za přeblafnutí hlavní mužské postavy v tunelu pornohvězdou.To v knížce ani ve filmu nebylo. To jsem tam přidal já a Larry Flynt, ale Vávrovi se to nelíbilo, a tak to skončilo na podlaze střižny. V té nudě by se to stejně ztratilo 0% ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Jádro nedorozumění spočívá viditelně v historických reáliích. Byla doba, kdy děti - i dospělé - rodičům vykaly, byla také doba Třetí republiky, do níž je Vávrův film situován, a jinak žili a stýkali se mladí lidé; nacházeli se kdesi uprostřed mezi upjatou puritánskou morálkou ještě počátku minulého století a tzv. sexuální revolucí šedesátých a sedmdesátých let. Toto období zachycuje Vávra znamenitě i prostřednictvím přediva vnitrorodinných vztahů a sílícího, ale zdaleka ne plně emancipovaného ženství, jak je ve třech generacích ztělesňují Brzková, Brožová a Tanská. PŘEDTUCHA je mezičlánkem v časové řadě filmů ŘEKA - OHNIVÉ LÉTO - TURBINA - PACIENTKA DR. HEGLA a navazuje na STŘÍBRNÝ VÍTR a MĚSÍC NAD ŘEKOU. Je to zajímavá a pro historii naší kinematografie hraného filmu šťastná a úspěšná epizoda. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Podlehnout pokušení je tak snadné... Kontroverzní dílo levicové spisovatelky Marie Pujmanové (1893 – 1958) si cestu ke svým čtenářům hledalo poměrně komplikovaně, částečně také proto, že mnohá témata zůstávala vzdálená konvenčním typům. Předtucha je příběh o dospívání, o nejcitlivějším věku lidského života, kdy dochází k duševnímu i fyzickému přerodu, ale i o překonávání strachu a hledání smyslu života. Filmový štáb v čele s režisérem Otakarem Vávrou, kameramanem Janem Stallichem a hudebním skladatelem Jiřím Srnkou proměnil poněkud enigmatický rozměr literárního textu ve vizuálně působivý a emocionálně silný obraz dívčího světa. Vedle osmnáctileté Nataši Tanské, jejíž jemný portrét lyrického mládí, svazovaného dusivou maloměstskou konvencí a zvyklostmi, učaruje i současnému divákovi, nelze pominout Hrušínského Toufara, cynického světáka a svůdníka, který miluje lehkovážné hrátky s láskou. Na závěr dejme slovo samotné spisovatelce: Napsala jsem Předtuchu, abych ukázala lidem, že i události, které se zdají být katastrofální, mohou po všech úzkostech skončit šťastně. Chtěla jsem zde říci, že za žádných okolností nesmíme zoufat. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (5)

  • Exteriéry byly nafilmovány v Písku, Dolních Mokropsech, Postoloprtech u Loun, na hradu Potštejn, na Žatecku a v pohoří Alpy ve Švýcarsku. (sator)

Reklama

Reklama