Předtucha

Film, který šel zcela mimo mě. Pokud účelem tvůrců bylo mě znudit, tak se jim to povedlo dokonale. Čekat takovou dobu na scénu, kdy má hlavní ženská postava vizi katastrofy vykolejení vlaku (předtím se naprosto nic v celém filmu neuděje), je opravdu síla. Zvláště když se o katastrofě jen mluví. Díky za 86 minut o ničem. V červených číslech za co? Za přeblafnutí hlavní mužské postavy v tunelu pornohvězdou.To v knížce ani ve filmu nebylo. To jsem tam přidal já a Larry Flynt, ale Vávrovi se to nelíbilo, a tak to skončilo na podlaze střižny. V té nudě by se to stejně ztratilo 0% (06.01.2012)

Podlehnout pokušení je tak snadné... Kontroverzní dílo levicové spisovatelky Marie Pujmanové (1893 – 1958) si cestu ke svým čtenářům hledalo poměrně komplikovaně, částečně také proto, že mnohá témata zůstávala vzdálená konvenčním typům. Předtucha je příběh o dospívání, o nejcitlivějším věku lidského života, kdy dochází k duševnímu i fyzickému přerodu, ale i o překonávání strachu a hledání smyslu života. Filmový štáb v čele s režisérem Otakarem Vávrou, kameramanem Janem Stallichem a hudebním skladatelem Jiřím Srnkou proměnil poněkud enigmatický rozměr literárního textu ve vizuálně působivý a emocionálně silný obraz dívčího světa. Vedle osmnáctileté Nataši Tanské, jejíž jemný portrét lyrického mládí, svazovaného dusivou maloměstskou konvencí a zvyklostmi, učaruje i současnému divákovi, nelze pominout Hrušínského Toufara, cynického světáka a svůdníka, který miluje lehkovážné hrátky s láskou. Na závěr dejme slovo samotné spisovatelce: Napsala jsem Předtuchu, abych ukázala lidem, že i události, které se zdají být katastrofální, mohou po všech úzkostech skončit šťastně. Chtěla jsem zde říci, že za žádných okolností nesmíme zoufat. (25.01.2010)

Já uznávám, že ten příběh je víceméně všelijaký a ne zrovna excelentní. Ale jak je krásně nasnímaný, to u barevého filmu ani nejde. Jen ty záběry na nasvícenou tvář Natašy Tanské, která jakoby zářila, jen ty záběry přírody v protisvětle. A ten chameleonský výkon Rudolfa Hrušínského je skvělý. Oproti němu ostatní postavy vypadají dost ploše a tezovizě, zvláště kladný hrdina Jaroslava Mareše. (13.04.2020)

Ze začátku mě film i přes jistou dávku naivity dost bavil, zvláště tajemný až démonický Toufar mě hodně zajímal, ale fajn byl i rola mladého Vinkláře nebo Tanské. Jenže brzo se z filmu vyklubala morální (což by ještě tolik nevadilo) a později, a o to hůře, socialistická agitka. Nešlo by tak ani o tu jak jinak než kolektivisticky pojatou brigádu jako spíš „skutečné“ vykreslení postavy Toufara (Brazílie, imperialistické desky, podlé útočení zezadu atd.). Moc nepřispěly ani ženské silně vyvinuté šesté smysly či velmi dobře italsky rozumějící mladí kluci. Celkově slabší 3*, navíc škoda docela nevyužitého Smolíka. (09.12.2012)

Rudolf Hrušinský patrí medzi absolútnu špičku hercov, ktorí sa zlatým písmom zapísali do histórie českej kinematografie. Charizmatický, talentovaný herec, ktorý dokázal presvedčivo stvárniť celú plejádu charakterov a rôznorodých postáv. Má môj obdiv a rešpekt. Preto som zalovil vo svojom bezodnom video archíve, aby som si ho pripomenul v niektorom z jeho starších filmov, ktoré som doposiaľ nevidel. Siahol som po titule "Predtucha", ktorý v roku 1947 natočil režisér Otakar Vávra. Dvadsaťsedem ročný Rudolf Hrušinský si tu strihol rolu záhadného zvodcu, čo sa za pomoci svojho zvláštne podmanivého kúzla snaží získať lásku a oddanosť mladej, nevinnej, naivnej dievčiny. Je to herecký koncert krásnej Nataši Tanskej a úlisného Rudolfa Hrušinského. **** (24.10.2023)