Sokolovo

Až jsem si z toho musel jít zaběhat. Ukous jsem si šíleně velký sousto. Na jedný straně propaganda jako prase, na straně druhý precizně zfilmovanej válečňák z naších luhů a hájů. Co na plat, hlavně že u Sokolova projeli všecko co mohli a stejně se Čechoslováci a Rusové stali bratři na život a na smrt. Nechápu logiku komunisty, co se týče tohodle filmu. Tvrdí v něm totiž, že by se mělo bojovat za svou zem a být hrdý na to že jsem Čech. Jenže pak jsou vycákaný z toho, že Stalin jim pošle telegram a pějou ódy na Sovětský Svaz. Kam pak jde všecka ta hrdost? Komoušovi do prdele? Tuhle hrdost prosím nechci a mrzí mě, že kvalitní válečné filmy vznikaly v době, kdy se to nejmíň hodilo. Pravda je, že jinak by asi ani vzniknout nemohly a můžeme za ně být víceméně rádi. Nebýt té propagandy, která Vám do ksichtu vlepí takovou facku, že se od země jen tak neodtrhnete, je to především neskutečně kvalitní válečňák, na kterej se dobře kouká. Možná ne první hodinu, ale ta druhá uteče prakticky sama. ono se není čemu divit. Režisér by špatný nebyl a komunista pro slávu vlasti do toho tenkrát narval neskutečný prachy. Jenom aby se před Rusákem vyšvich. Jediný se tomuhle filmu ale upřít nedá. Je zpracováním daleko kvalitnější, než samotné ruské filmy plné propagandy z té doby. I když ti tu propagandu kupodivu zase tolik neměly. Zřejmě jsme se nějak zalíbit holt museli a líp to snad jít ani nemohlo. Rozhodoval jsem se dokonce mezi třema až čtyřma hvězdama. Ale ta propaganda to srazila. To svinstvo totiž přehlídnout nešlo. I tak si ale tenhle film 50 procent nezaslouží. Ta druhá půlka plná skutečný války to neskutečně zvedla a nebejt úplně poslední scény, čtyři tomu s klidem frknu. Ta poslední scéna totiž byl komunistickej vrchol a bylo těžký se jen tak udržet a nezačít nadávat. (09.03.2010)

Komunistické pojetí dějin, proboha. Připitomělý prezident Beneš, podlý Jan Masaryk nebo gen. Ingr, který sletí opilý ze schodů. Odporné bludy, na které chodily povinně základní školy a které oblbovaly celé generace. Po druhém zhlédnutí musím na druhou stranu ocenit filmařský um při finálních bitevní sekvenci, kde nechybí ani náznak sugestivních scén (nástup praporu po bitvě a vyvolávání jmen). Za to dávám jednu hvězdičku. Kapitán Jaroš a ostatní padlí by si ale zasloužili mnohem lepší filmové zpracování. (20.07.2006)

Co se týče filmařiny, tak to je naprosto profesionálně odvedená práce se vším všudy. Troufám si tvrdit, že do dnešního dne nikdo nenatočil tankové bitvy tak, jak je ztvárnil Otakar Vávra. Bohužel film trpí dosti podstatnou komunistickou propagandou. Nejvíc mi vadí, že bezesporu jasné a prokazatelné historické události jsou zabaleny do obalu bolševické propagandy. (24.02.2013)

Vávrův válečný velkofilm s hudbou Zdeňka Lišky. Kdyby nebyl tak pokurven komunisty nebo samotným Vávrou, byla by to síla. Úkolem díla je zdiskreditovat londýnskou vládu, vynést na odiv dělnického opilce Gottwalda a totálně zkřivit historická fakta o našem praporu v Rusku. Co asi komouši dělali, když Štěpánek zdrhl do Mnichova, vůbec nevím, zda ten film zakázali, či nikoliv. (29.06.2011)

Ach jaj...Film je dosť poplatný dobe svojho vzniku a propaganda je tu cítiť takmer v každej vete. Nemal som ani tušenia, že tu dostane priestor atentát na Heydricha a likvidácia Lidíc a už vôbec nie, že tak veľký (asi 20 minút). Propaganda sa vkradla i tu, kde jeden z popravených tesne pred výstrelom vykríkne: "Ať žije komunistická strana..." Pochybujem, že by niekto v tej dobe kričal takéto drísty, ale dajme tomu. Problém je, že toho súdruhovania a pchanie sa do zadku súdruhom zo Sovietskeho zväzu je tu až-až. Aj súdruh, pardon, vtedy ešte poslanec Gottwald dostal priestor. Škoda, že tak pozoruhodná udalosť je spackaná takýmto nie veľmi vydareným filmom. Bojové scény - nič moc, to som ani nečakal, ale príbeh okolo týchto udalostí mohol byť pútavejší. Nakoniec snáď podá aspoň pár základných informácií tomu, kto o tej téme chce vedieť niečo viac, no strhujúci príbeh či filmový zážitok tu nehľadajte. Slabé tri. 50%. (01.03.2013)