Temné slunce

Neuvěřitelé ! Vskutku ! Člověk si při filmu chtě nechtě musel odplivnout nad tím militaristickým imperialismem vlků z Vólstrýtu, pardon Atlantik Atomu... To co se na začátku jevilo jako celkem zajímavá moderní adaptace Krakatitu a to až do doby kdy pan Hrušínský lanařil Brzobohatého, se od poloviny zvrtlo v těžký mix žánrů z nichž i milovníkovi socialistických pecek šla hlava kolem. Od erotiky Vašáriové a jejího prvního orgasmu až po akční scifi komedii líznutou Vlasy. Skutečně vnímavý divák ve filmu narazí na odkaz na Arabelu, Poplach v oblacích, Návštěvníky, Operaci blesk i Mimikry. Závěr byl čistým předchůdcem postapo filmů dneška. Jak se zdá, když je třeba - soudruhům vlasatci nevadili, jen když hájili lidový tábor míru... :-). A ačkoliv vláda Southlandu jezdila v amerikách, zadržené demonstranty prali do Roburů :-))). Jak říkám od poloviny jsem už je němě zíral, bojoval s neustále cukajícími koutky a stále si opakoval.. Tohle točil Vávra? A to má být Čapek? A nejlepší byl Inženýr Prokop. Sice pořád řešil vnitřní dilema jak využít Krakatit lidem k užitku, ale stačilo aby mu na té jeho vylezcově pouti nějaká ta vnadná a všemu svolná prsatice ukázala pár zduřelých bradavek a chudák inža měl úplně jiný problém než ten s gama zářením... Každopádně film ihned putuje do mého soukroméhoa archivu socialistických brutek, protože tam patří stejně jako Mauricius do alba vzácných známek. Tohle se prostě musí vidět. Alespoň jednou ! :-). Takže jednu hvězdu dávám za tu kovovou kuličku a druhou za tu prču. Fakt to nenudilo ! Optikou osmdesátých let ale musím uznat, že některé efekty byly zajímavé a že film asi působil jako moderní sci-fi i díky elektornické hudbě, která dnes už jen umocňovala celou tu legračnost toho celého... * * (03.02.2019)

Minimálne polovica stopáže ponúka solídne spracovanie predlohy a konzistentný zážitok. Bohužiaľ sa Vávrovi začne od istého momentu film rozpadať pod rukami (od hippies) a začne sa roliť do viacerých koncov, až má človek dojem, že to celé trvá 4 hodiny a nikdy to koniec mať nebude. Keby sa Vávra držal jedného nastoleného smeru, Temné slunce by malo hutnejšiu atmosféru a väčší spád. Veľa sa toho dokázalo pokaziť aj dialógmi, viď dvaja milenci si stále vykajú atp. Každopádne nejde v mojich očiach o žiadnu katastrofu, ale skôr o tunajší pokus o solídny veľkofilm, ktorý ostal na pol ceste za úspechom. (03.09.2018)

To si Purš jednou vzpomněl, že by bylo pěkné natočit film o neutronové bombě "která ničí život a zanechává majetek". I oslovil mistra Vávru, ať z toho udělá velké plátno a ten nad prestižní zakázkou dumal tak dlouho, až ho jednoho dne napadla "úžasná" myšlenka, že se téma dá vlastně namontovat na zápletku Krakatitu. Sice elegantně vybruslil z problému, jak uchopit za vlasy přitažené téma, ale dokonale se zapletl do aktualizace již existující předlohy. Vedle sebe tak stojí starosvětské a naivní scénky zavánějící někdy nejlacinější červenou knihovnou a do toho unášejí letadlo po zuby ozbrojení teroristé, Prokopa pronásleduje střílející vrtulník, květinové děti propagují vedle míru i otevřený sex... Vávra natočil neuvěřitelný mišmaš, jehož scény nemají žádnou spojitost (ani velmi zploštěná postava ing. Prokopa je nedokáže udržet pohromadě) a jsou natočeny dokonale umrtveným, téměř televizním stylem, takže i ty nejakčnější scény připomínají spíše pomalou chůzi a uspávají. Jediné, co se jakžtakž povedlo je docela sugestivní pohled na svět po výbuchu neutronové bomby, kdy vše i bez života funguje nerušeně dál, jako by lidé už pro rozběhnutý systém ani nebyly potřeba... Ale to je jen chabých pár minut, zbytek je dokonale statickým výplodem, u něhož režisérovy zmínky o důkladném odborném výzkumu před samotným natáčením snad ani nejde brát vážně. (08.05.2013)

Doteď bych nevěřil, že se dá nějaké převedení knihy do filmu zprznit tak nenápadným a přitom neskutečně odpuzujícím způsobem, Čapek rotuje na Vyšehradském hřbitově takovou rychlostí, že si z něj tamní inteligentní hmyz zbudoval malou elektrárnu. A navíc je s podivem, že za dílem stojí Otakar Vávra, obzvlášť při vědomí toho, že o nějaké to desetiletí předtím zvládl stejnou látku zpracovat o mnoho lépe, jenže tehdy bez nechutného politického zadání (ach, jak roztomile působí ti zlí, nevlídní a dekadentní imperialisté), bohužel je ale neskutečně špatné i řemeslo, hudba je jednoduše odporně dobově podbízivá a při akčních scénách nejspíš pustili za kameru nějaké jugoslávské výrostky, kteří byli v Československu na rekreaci se svými prominentními potentátními rodiči. A jako poslední hřebíček je převedení děje do současnosti (tedy začátku osmdesátých let), Čapek se nemůže podobně jako Jules Verne převádět do současnosti, výslednému dílu to prostě nesluší. (16.02.2014)

Teoreticky by se s tím dalo smířit. Zatímco Krakatit je hlavně protiválečný, remake Temné slunce tohle výrazně upozaďuje, vlastně si to nechá na "šokující" závěr a zbytek času je tak kritikou kapitalismu. Což by samozřejmě nevadilo, kdyby se vše vlivem doby vzniku nepřeklopilo v jasnou anti-americkou agitku, která by se sem tam dala brát vážně (přece jenom, boj hippies za "svobodu" znamenal hlavně svobodu v sexu apod.), jenže to taky nejde, když to celé působí tak přehnaně. A teď nemyslím ten legendární protest, který je samozřejmě echt přehnaný, ale celý segment s únosem letadla, který je opravdu až moc wtf a příliš. Týká se to vlastně celého filmu - skoro jedinou kladnou postavou z důležitějších je Prokop (s btw mizerně vykresleným charakterem - chvíli jasně zasáhne, chvíli udělá blbost a hned se ji snaží napravit, i když měl možnost si ji rozmyslet a chvílemi jakoby vůbec nevěděl, v jaké je situaci), zbytek je zkažený nebo se zkazí pod vlivem kapitalistické společnosti, ve které se všichni chtějí navzájem oddělat, všichni si jdou po krku, každý je špión, psychopat nebo jen touží po obří válce a jediní, kteří chtějí mír, jsou zkažení nevázaným sexem, neustálým braním drog, volnými vztahy... atd., atd. Tudíž po vzoru agitek se nejedná o skutečnou kritiku, nýbrž jen maximálně zkreslenou a černobílou, hodící se "těm druhým". V tomhle je bohužel Temné slunce tak moc jasné, že to nedokážu ignorovat, ale i kdybych to zvládl, pořád bych to vnímal jako zbytečný remake zdařilého originálu, který se divně snaží o zbytečně akční aktualizaci. Má to světlá místa, ale většinou tyhle rozsáhlé scény s letadly, vrtulníky a pořádným výbuchy působí jen přehnaně. Ony se totiž ani nehodí do Vávrova řemeslného podání, které zde je, mimo tyhle scény, veskrze klasické. Výsledkem je zmatené zjevení, u kterého (stejně jako dost jiných) moc nechápu, proč ho Vávra natočil. Hlavně mě mrzí upozadění protiválečného poselství, které se v tom zmatku jaksi rozpustilo a lze z něj najít jen zbytky. A podobné zbytky jsou zde i z originálu, přičemž je pozoruhodné, že právě těch pár totožných scén je tím nejlepším, co zde lze najít. 2* (07.06.2024)