Temné slunce

Tak toto bol slušný bordel. A značne mi to nabúralo dokonalý zážitok z toho vizionárskeho sci-fi natočeného v roku ’48. Ale to je aj moja chyba. Nemal som pozerať oba filmy hneď za sebou, resp. mal som pozerať len prvý. Dve hviezdičky za tých pár scén, ktoré mi pôvodný film naopak pripomínali či dopĺňali. Ináč veľmi kontraproduktívna záležitosť, s hnusnou atmosférou neskorého komunizmu a smiešnymi postavami. (05.08.2014)

To si Purš jednou vzpomněl, že by bylo pěkné natočit film o neutronové bombě "která ničí život a zanechává majetek". I oslovil mistra Vávru, ať z toho udělá velké plátno a ten nad prestižní zakázkou dumal tak dlouho, až ho jednoho dne napadla "úžasná" myšlenka, že se téma dá vlastně namontovat na zápletku Krakatitu. Sice elegantně vybruslil z problému, jak uchopit za vlasy přitažené téma, ale dokonale se zapletl do aktualizace již existující předlohy. Vedle sebe tak stojí starosvětské a naivní scénky zavánějící někdy nejlacinější červenou knihovnou a do toho unášejí letadlo po zuby ozbrojení teroristé, Prokopa pronásleduje střílející vrtulník, květinové děti propagují vedle míru i otevřený sex... Vávra natočil neuvěřitelný mišmaš, jehož scény nemají žádnou spojitost (ani velmi zploštěná postava ing. Prokopa je nedokáže udržet pohromadě) a jsou natočeny dokonale umrtveným, téměř televizním stylem, takže i ty nejakčnější scény připomínají spíše pomalou chůzi a uspávají. Jediné, co se jakžtakž povedlo je docela sugestivní pohled na svět po výbuchu neutronové bomby, kdy vše i bez života funguje nerušeně dál, jako by lidé už pro rozběhnutý systém ani nebyly potřeba... Ale to je jen chabých pár minut, zbytek je dokonale statickým výplodem, u něhož režisérovy zmínky o důkladném odborném výzkumu před samotným natáčením snad ani nejde brát vážně. (08.05.2013)

Ani po dlouhé době mne film nepřesvědčil, abych mu zlepšil hodnocení. Pokud film z roku 1948 je hororovou noční můrou o touze vládnout, pak tenhle počin je jen zoufalou protiválečnou agitkou. Dnes z toho možná ideologie nečouhá tak prvoplánově, v době vzniku ale bylo zcela jasné, kdo jsou ti zlí. A špatně je tu úplně všechno. Brzobohatý přehrává jak o život, Vašáryová pojala svoji postavu tak křečovitě, až z ní udělala karikaturu, a Hrušínský, pokud by neměl příjemný hlas, svou roli jen odříkal. Úvod je pomalejší než filmy ze 60. let, pak se sice děj trochu rozjede, ale ty neustálé řeči o míru a válce jsou jedno velké klišé. Zarazí prachobyčejná vizuální podoba, když Ondříček i Illík byli mistry řemesla. Hudba je naprosto otřesná! Snaha dát jí sci-fi kabát se míjí účinkem a diváka jen rve za uši. Rozhodně už se na něj nikdy nepodívám a doporučit ho můžu jen největším filmovým masochistům. (26.08.2022)

Nelíbilo se mi to ani v době premiéry a nelíbí se mi to ani nyní. Hnusný vizuál a naprosto mizerná výprava mě nedokážou přesvědčit o nějakém souznění s hnutím hippies. Je naprosto neuvěřitelné, že na filmu se podíleli dva nejlepší čeští kameramani, takhle by to zřejmě nasnímal i Pepa Vocásek. Ve filmu je jedna jediná zdařilá scéna, a tou je přistávání letadla, která je nasnímána zajímavě. Velká jména však nestála zbytečně jen za kamerou, ale především před ní. Brzobohatý zde podal nejhorší výkon své kariéry, nevěřím mu ani ň. Vášáryová není o mnoho lepší. V jejich případě je výhodou, že mají co nabídnout alespoň fyzicky, je na ně příjemný pohled, což je však vzhledem k délce filmu absolutně nedostačující. Naprosto jsem nepochopila obsazení zahraničních herců, jejich čeští dabéři by se do rolí určitě hodili mnohem lépe. Vávra asi za něco potřeboval utratit zbytečné peníze, tak si další špatně hrající kumpány nechal vozit zpoza hranic. Jediný, kdo nezůstal nic dlužen své pověsti kvalitního herce, byl Rudolf Hrušínský. I Munzar zde jede tak na půl plynu. Vávrova režie je žalostná. Vyjma Hrušínského zde všichni odvedli nejhorší práci své kariéry. Tohle si Čapek skutečně nezasloužil. (04.02.2023)

Neuvěřitelé ! Vskutku ! Člověk si při filmu chtě nechtě musel odplivnout nad tím militaristickým imperialismem vlků z Vólstrýtu, pardon Atlantik Atomu... To co se na začátku jevilo jako celkem zajímavá moderní adaptace Krakatitu a to až do doby kdy pan Hrušínský lanařil Brzobohatého, se od poloviny zvrtlo v těžký mix žánrů z nichž i milovníkovi socialistických pecek šla hlava kolem. Od erotiky Vašáriové a jejího prvního orgasmu až po akční scifi komedii líznutou Vlasy. Skutečně vnímavý divák ve filmu narazí na odkaz na Arabelu, Poplach v oblacích, Návštěvníky, Operaci blesk i Mimikry. Závěr byl čistým předchůdcem postapo filmů dneška. Jak se zdá, když je třeba - soudruhům vlasatci nevadili, jen když hájili lidový tábor míru... :-). A ačkoliv vláda Southlandu jezdila v amerikách, zadržené demonstranty prali do Roburů :-))). Jak říkám od poloviny jsem už je němě zíral, bojoval s neustále cukajícími koutky a stále si opakoval.. Tohle točil Vávra? A to má být Čapek? A nejlepší byl Inženýr Prokop. Sice pořád řešil vnitřní dilema jak využít Krakatit lidem k užitku, ale stačilo aby mu na té jeho vylezcově pouti nějaká ta vnadná a všemu svolná prsatice ukázala pár zduřelých bradavek a chudák inža měl úplně jiný problém než ten s gama zářením... Každopádně film ihned putuje do mého soukroméhoa archivu socialistických brutek, protože tam patří stejně jako Mauricius do alba vzácných známek. Tohle se prostě musí vidět. Alespoň jednou ! :-). Takže jednu hvězdu dávám za tu kovovou kuličku a druhou za tu prču. Fakt to nenudilo ! Optikou osmdesátých let ale musím uznat, že některé efekty byly zajímavé a že film asi působil jako moderní sci-fi i díky elektornické hudbě, která dnes už jen umocňovala celou tu legračnost toho celého... * * (03.02.2019)