Matrix

Matrix je film , který jsem určitě viděla nejvíckrát a můžu se dívat znovu a znovu a znovu. Nádherná sci-fi , skvělá myšlenka , skvělý Keanu Reeves , u kterého vždy znovu doufám , že se mu ten skok podaří a ten úchvatný závěr , kdy pochopí , že to je opravdu ON. Škoda , že natočili ještě dva díly , měli to nechat tak , jak to bylo. (18.04.2005)

Největší síla tohoto kultovního eposu netvkí jen v přirozeném scénáři, který si skvěle pohrává s myšlenkou propojení reality a virtuálního světa, ale v tom, že Matrix se nenechává strhnout vlastním potenciálem - to činí až pokračování. Originální myšlenka je tu rozepsána v téměř dokonalý scénář, ve kterém je cítit jemný smysl pro správné načasování. Další výhodou je tu samotný hrdina, který je zde postaven do stejné role jako divák, stává se tak současně naším průvodcem, aniž by se tvůrci museli zdržovat přílišným popisováním. Stejně jako on jsme hozeni přímo do 'ledové vody' a musíme se zorientovat. Za zmínku jistě také stojí technické zpracování, bez nějž by Matrix nebyl tím čím je. [TOP 19/17 98%] (27.01.2007)

„Nepoviem vám, ako to skončí. Poviem vám, ako to začne.“ Monumentálne sci-fi, ktoré si napriek čudným pokračovaniam (pardon, príbehom, vedúcim k zakončeniu kompaktnej trilógie) plným právom zaslúži označenie KULT. Diváci zo snímky urobili komerčný trhák, Akadémia jej dala štyroch („technických“) Oscarov, ľudia sa začali obliekať do čiernych kožených plášťov a skákať doma v obývačke po stenách a iní režiséri vykradli tajomných bratov Wachowskích (ktorí pre zmenu kompletne vykradli Johna Woo a BLADEA/1998) v každom druhom akčnom filme, takže odrazu sa žiadny každý durhý akčný film nezaobišiel bez spomalenej guľky ( „bullet time“). Bombastická audiovizuálna stránka, vynikajúce herecké obsadenie (Reeves, Fishburne, Pantoliano, Weaving, Fosterová) a jedinečne originálne nápady lepia dohromady rozhodne jeden z najlepších sci-fi veľkofilmov nielen 90. rokov dvadsiateho storočia (a to si o "zvyšku trilógie" myslím svoje). Kino Považan NMnV 1999 (24.12.2004)

Tak konečně mám za sebou celou trilogii. První díl je jednoznačně nejpřímočařejší a nejkomornější a obstojí jak samostatně, tak i jako úvod celé ságy. Úžasný nápad, geniálně formálně provedené a s filosofickou hloubkou (Rád bych si někde přečetl filosofickou reflexi Matrixovského universa, mohlo by to být zajímavé počtení. V těch filmech se řeší snad všechno, od noetických otázek o možnostech a způsobech lidského poznání, přes vytvoření vlastního ontologického systému, po problémy kauzality a otázku volby). Každopádně první Matrix je zlomový a hrozně důležitý film, kterému přiznávám velký význam. A kdybych měl fetiš na ty "pěkné" oblečky, co postavy ve filmu nosí, byl by možná i mojí srdcovkou. (22.08.2010)

Zhruba asi 90% filmů je škvár. Zbylých 10% lze vzestupně rozdělit na filmy nadprůměrné, oscarové, kultovní a generační. Pointa je, že filmy nadprůměrné a oscarové se dají naplánovat, dají se zajistit chytrým scénářem, protlačit produkčně, uchystat podle osvědčených postupů. Ale neexistuje návod na film kultovní a generační, tyto filmy vznikají spontánně a zcela bez ohlášení, a proto sídlí na absolutním kinematografickém vršku. Otřepaná fanouškovská fráze „I love that movie.“ v jejich případě přechází do mnohem horlivějšího „I live that movie!“ Podobně jako Utrpení mladého Werthera jsou s to zachvátit svět do všech detailů, změnit šatník mladých následovníků, ba i spustit vlnu sebevražd. Patří mezi ně i Matrix, generační film všech hackerů, počítačových hráčů, cyberpunkerů, neuromantiků a postmodernistů narozených na konci 20. století. Jakkoliv jsem osoba relativně mladá (1984), jsem přesvědčen o tom, že během mého života nebude natočen lepší snímek, než je Matrix. Dodnes si pamatuji jeho jitřící sílu - byl jsem tehdy patnáctiletý výrostek, věcný a prozaický, racionálně zaměřený, žádný snílek a romantik. A najednou - jakýsi vnitřní zmatek, mlátilo to se mnou doslova od zdi ke zdi. (23.03.2007)