Plavecký mariáš

Snad k tomu přispělo pár dobře mířených panáků, možná i to, že jsem těsně před tímto filmem viděl jiný skvost "Za volantem nepřítel", ale rozhodl jsem se nedat Plavečáku svůj obligátní budovatelský odpad. Příběh je samozřejmě jednoduchoučký, postavy jednoznačné, láska ryzí a příroda panenská. Zjevuje se tady však nová akční hvězda českého filmu, Bruce Willis zestátněné kinematografie, nezdolný hrdina a vzor všech mladých - Jaroslav Marvan, který své nadlidské záchranářské schopnosti projevil i v Železném Dědkovi. Takže na agitační hovadinu slušné 2. (28.10.2009)

Pitomá agitka, ale dá se na to dívat. Méně obvyklá sestava staré generace herců. Skvělé záběry na plovoucí vory. Archetypální pohledy skrz celý film na trojici dědků u vesel. Vypadají trochu jako skupina Katapult, mohlo by se to pustit na pozadí. Jen je dost vidět, že p. Marvan je o dva roky mladší než jeho filmový syn. Za zmínku stojí i jeden z řady záporáků p. Mareše. (06.05.2012)

Většinou jsem ve filmech zrozených za socíku schopen všelijaké to soudruhování pětiletkování a schůzování zdařile ignorovat, tentokrát mě však rušilo. Možná proto, že to jinak byl nádherně lidský a poetický příběh o mizejícím světě a labutí písni jednoho řemesla. Rozehraný navíc skutečným mistrem hereckého kumštu. Lehce, s nadhledem a dokonale vybalancovaným sentimentem, kterému kupodivu ten okolní idylický optimisus a pracovní elán příjemně sedl. (20.07.2012)

Budovatelská témata, kolektivismus apod. mi rozhodně nevadí, naopak, ale i budovatelský film musí mít nějaký ten "šmrnc", aby se divák při tom budování také pobavil. Plavecký mariáš, bohužel, žádný"šmrnc" nemá. Tvůrci vsadili na hezké exteriéry a kvalitní herce a vyznění samotného příběhu je asi už příliš nezajímalo. Natočeno fádně, otravně, bez dynamiky, v podstatě pouze jen s jednou/jedinou dějovou linií. Postavy lezou neustále sem a tam a dohadují se, kdo a jak splaví dřevo po řece na pilu, než docela shnije. Socialistický realismus se zde scvrkl jen na snůšku šedivých budovatelských klišé. (07.02.2024)

Úděsné. Nudné pasáže jsou bohužel příliš krátké na to, aby se člověk vzpamatoval z pasáží budovatelských. Utrpením je sledovat ponížení slavných předválečných herců, kteří místo toho, aby ve filmu řešili, jak se bavit, jak rozfrcat zisky ze svých továren, se zabývají dřevem, páč je věcí strany. Copak Marvan, toho mi ani moc líto nebylo, ten ty budovatelské typy hrál s pravým nefalšovaným budovatelským nadšením, takže se vyřadil sám. Ovšem sledovat jednoho z mých nejoblíbenějších herců, Theodora Pištěka, jak se coby předseda pere za komunisty, bože, takový hříšník snad zas nejsem. (17.12.2015)