Otroki vo Vselennoj
Teens In the Universe
Cesta vesmírom
Obsahy(1)
Je to již dvacet sedm let, kdy byla ze Země vyslána kosmická loď Zarja s posádkou složenou z mladých čtrnáctiletých kosmonautů. Vědci spočítali, že takovou dobu bude trvat cesta ke hvězdě Alfa v souhvězdí Kasiopea a ke hvězdě dorazí dospělí lidé. Einsteinův paradox však udělal všem čáru přes rozpočet a posádka zestárla pouze o jeden rok. Jak si budou mladí kosmonauti vést při průzkumu tajemné planety obývané záhadnými roboty a kam se poděli jejich humanoidní stvořitelé? (Scytale)
(více)Recenze (22)
Stejně pitomé jako první film, ale s náznakem nějakého poselství a dokonce děje. Poselství zní, že pokud lidé budou pohodlní a chtít si jen užívat a nic nedělat, k dobrým věcem to nepovede. Na to, jak je film krátký, docela často nudí, někdy se postavy chovají jako pitomci (třeba ta bloncka, která nechce už poprvé zdrhnout, když to jde, ale chce zkoumat). Celé je to - a zajímalo by mne proč a jaký byl úmysl toho - jako groteska: roboti vypadají jako mimové a chodí v tanečním rytmu, dva staří roboti mají na sobě kuchyňskou zástěru nebo jiné veselé doplňky, a do toho se furt každému zjevuje posel v podání Innoketije Smoktunovského, a vůbec netuším proč, nač, kde se tam bere. Asi má zastupovat neotřelou fantazii ve světě přísné a logické vědy, ale pak se z filmu dělá pohádka. Že jsou mizerné triky a tvůrci se to snaží kamuflovat, drátovat a flikovat, jak to jde, to by mi nevadilo. Ale ty skoky v ději, nesmyslně dlouhá úvodní scéna oslavy 40. narozenin a oproti tomu useknutý konec, kde nic není dořečeno, to mi vadilo. Dnes snad už jen jako guilty pleasure pro WTF momenty, jinak se obávám, že své kouzlo, pokud to kdy nějaké mělo, už film dávno ztratil někde ve hvězdách. ()
Skupina pionýrů, se kterou jsme se seznámili ve filmu Moskva - Kassiopeia, se po pečlivých přípravách a cestě kosmickým prostorem konečně dostává na Alfu Centauri. Jak se k jejich návštěvě zachovají roboti obývající tuto planetu? Pokračování dětské SF má o poznání lepší triky a velmi dobrou výtvarnou stránku. ()
Jako čtyř nebo pětiletého mě rodiče vzali v Soči do cirkusu. Byla to obrovská show, nejlepší na světě, v kamenném amfiteátru pro 4.000 diváků (zpravidla vyprodáno). Z klaunů jsem byl úplně vyřízený... Pak mě zkusili vzít párkrát do cirkusu v Praze, ale byl to tak děsivý rozdíl, že jsem se velice nebavil. Téhle ruské klaunské estetiky má Cesta vesmírem požehnaně v robotech i mimozemšťanech... a proto ji beru na milost. Jinak je to slaboučký film, který má až tak stupidní řešení problémů, že mě v dětství strašil, a tu hádanku likvidující roboty jsem schopen odříkat dodnes... :-) ()
Křičte si na mě, bijte si mě, mučte si mě chlebovou polívkou ... ale ten film není úplně špatný. V pěti letech jsem se stroboskopických robotů bála příšerně a musím říci, že dnes už se i chápu. Z jejich tanečních pohybů čiší jistá hrůza, umocněná tichými nástupy na scénu (ano, funguje to i bez toho, aby se na znamení dramatického děje v symfonickém orchestru trhaly žíně a praskaly tympány). Je to papundeklové, je to rozvleklé, herecké výkony slabé, děj opravdu postrádá logiku, ideologická indoktrinace kam se podíváš, ale - Robot-Chůva s kočárkem a zástěrou kolem krku? Jestli tohle není čirý dadaismus, tak pak už nic. ()
Otřesen stupiditou a neumětelstvím v Moskva-Kassiopeia jsem byl pokračováním mile překvapen. Obsahuje děj (kterej dokonce dává smysl), nečouhá z něj propaganda a nic než propaganda a příběh je v rámci žánru příjemně béčkově stupidní a dobrodružnej. jako děcku za totáče by se mi to asi hodně líbilo. Takhle jen poznamenám, že to bylo koukatelný. Fandové starejch sci-fi béček asi nebudou shlédnutí litovat. Je tam i scéna se zastaralými retro roboty, kteří v tý době byli cool a moderní. ()
Zajímavosti (1)
- Filmári použili komplet všetky zábery, čo boli natočené, nič nevyhodili. (Raccoon.city)
Reklama