Truman Show

Už dlouho jsem u žádného filmu nebyl takhle nadšenej. Vtipné, emocionální, originální, no prostě skvělé. Námět těží z kontrastu mezi utopíí (Trumanův uměle vytvořený, ale na druhou stranu bezpečný a bezstarostný život) a antiutopíí (televizní magnát řídí z téměř božské pozici lidský život a diváci to bez prostestů sledují). Obě tato prostředí však mají společný základ, totiž nepřítomnost práva být svobodně šťastný - nešťastný, a to ačkoli tento nedostatek má dvě zcela odlišné příčiny (Trumanovi je toto právo odpíráno shora, kdežto diváci o něj vůbec nestojí - stačí jim, když tohoto práva využívá Truman - který jej ale ve skutečnosti vůbec nemá, tedy se dostáváme do začarovaného kruhu, kdy jsou všichni nesvobodní, ale nikomu to nevadí). Nakolik daná situace připomíná náš reálný svět, to ať si každý rozhodne sám. The Truman Show předkládá látku k zamyšlení zábavným způsobem - a tak to mám rád. 100% (28.12.2008)

Jo když se daří tak se daří. Znám Jima Careyho, takže jsem čekal zase nějaký úlet, jenže tohle mě vážně hodně překvapilo. Naprosto unikátní nápad, skvěle podkreslený výborným scénářem. Když bych to řekl hodně blbě, pak je to Matrix všedního života. Žijete si svůj život, všechno je ideální a krásné, všechno berete s naprostou samozřejmostí, ale nemáte nejmenší tušení že jste vlastně jenom postavička sledovaná miliony kamer, jejíž existence a vše co se jí přihodí je v rukou režiséra. Jen doufám že je tohle vážně jenom film, protože bych nerad zjistil, že jsem slavný už přinejmenším 19 let, ale ještě o tom vůbec nevím. Co říct na závěr? Tohle je film u kterého se nudit nebudete, film u kterého neusnete a film u kterého se i zasmějete. Takže příjemnou zábavu a pokud vám do pokoje vlítne splašená zebra, tak to jen pan režisér drobátko nezvládl :o). (09.02.2004)

Truman Show ve své době patřila k fascinujícím velkým filmovým zážitkům, které překračovaly hranice médií. Tehdy jsme hltali články v Cinemě a neznali jsme formát reality show, přesto jsme věděli, že Jim Carrey překročil další mezník. A ten pocit zůstal a i po seznámení se s formátem je možné Truman Show obdivovat. (05.07.2021)

Moc pusobivy film Jimem Carreym dke opet dokazuje, ze kdyz se mu dostane vazne role a dobreho scenare, dokaze vytezit z minima maximum. Cely film pak dobre ilustruje pocity cloveka v nedobrovolnem zajeti a nechtene to cele pripomina komunistickou diktaturu, kdy take cloveku neustale predhazovano v jakem to zije raji, ze se ma citit skvele, hlavne drzet hubu a krok, tesit se ze sve malosti a hlaven nemyslet na cestu ven z tohoto lagru. (04.02.2004)

Vědět tak, kam Andrew Niccol na ty nápady chodí. Co film to perla, ať už ho režíruje sám, nebo napíše scénář. Tedy ve skutečnosti stačí dívat se na svět okolo sebe s otevřenýma očima. Jak se říká o knihách, že nejlepší je taková, o které máme pocit, že jsme ji už četli, tak o filmech platí to samé. V Gattace i tady jsem slavil vítězství lidské vůle nad systémem, který jsme si sami zbudovali k tomu, abychom se sami odřízli od reality a uzavřeli do iluzí. Vyvěrá z toho taková naděje a víra v člověka, že mě to opravdu dojímá. S1mOne už je k lidstvu mnohem skeptičtější a naopak zobrazuje vítězství iluze nad skutečností. To zas potěší cynickou složku lidské osobnosti. Terminal se opět vrátil k vítězství člověka. Je vidět, že optimistický konec lze natočit bez přehnaného patosu a kýčovitosti, a přitom může být stejně úderný a působivý jako nějaká tvrdá překvapující pointa (nejvíc mě takový konec dostal v knize Piknik u cesty). Ale to jsem se dostal od filmu někam k filosofování, takže zmíním vynikající režii Petera Weira (s Niccolem si evidentně padli do noty), výkon Eda Harrise, Laury Linney a Jima Carreyho a ostatně všech ostatních "členů štábu" skvěle podávajících telenovelové neherectví, krásnou Nataschu McElhone a skvělou hudbu neuvěřitelně podbarvující celý film. Film navíc obsahuje několik skutečně skvělých scén, jako lidi stojící a čekající na povel nebo Carrey bušící na stěnu svého "dokonalého světa." Beru film jako takovou výzvu stát se pány svého osudu. A teď "kdybychom se neviděli dobrý den, dobrý večer i dobrou noc..." (21.11.2005)