Truman Show

Spolu s Mementom asi najoriginálnejší hollywoodský film 90. rokov. Vynikajúci nápad, spracovaný v dokonalej symbióze myšlienkovej hĺbky s obrovskými emóciami. Film, ktorý obdivujem pre úplne každú jeho zložku. A pri ktorom chápem že nemusí dostať každého, rovnako ako mňa nedostala napr. údajne geniálna Americká krása. (15.05.2003)

Vědět tak, kam Andrew Niccol na ty nápady chodí. Co film to perla, ať už ho režíruje sám, nebo napíše scénář. Tedy ve skutečnosti stačí dívat se na svět okolo sebe s otevřenýma očima. Jak se říká o knihách, že nejlepší je taková, o které máme pocit, že jsme ji už četli, tak o filmech platí to samé. V Gattace i tady jsem slavil vítězství lidské vůle nad systémem, který jsme si sami zbudovali k tomu, abychom se sami odřízli od reality a uzavřeli do iluzí. Vyvěrá z toho taková naděje a víra v člověka, že mě to opravdu dojímá. S1mOne už je k lidstvu mnohem skeptičtější a naopak zobrazuje vítězství iluze nad skutečností. To zas potěší cynickou složku lidské osobnosti. Terminal se opět vrátil k vítězství člověka. Je vidět, že optimistický konec lze natočit bez přehnaného patosu a kýčovitosti, a přitom může být stejně úderný a působivý jako nějaká tvrdá překvapující pointa (nejvíc mě takový konec dostal v knize Piknik u cesty). Ale to jsem se dostal od filmu někam k filosofování, takže zmíním vynikající režii Petera Weira (s Niccolem si evidentně padli do noty), výkon Eda Harrise, Laury Linney a Jima Carreyho a ostatně všech ostatních "členů štábu" skvěle podávajících telenovelové neherectví, krásnou Nataschu McElhone a skvělou hudbu neuvěřitelně podbarvující celý film. Film navíc obsahuje několik skutečně skvělých scén, jako lidi stojící a čekající na povel nebo Carrey bušící na stěnu svého "dokonalého světa." Beru film jako takovou výzvu stát se pány svého osudu. A teď "kdybychom se neviděli dobrý den, dobrý večer i dobrou noc..." (21.11.2005)

Ne, tohle je ORIGINÁLNÍ, NADČASOVÝ a svým způsobem GENIÁLNÍ film. Jim Carrey mě zase dostal (no, kdo viděl taktéž velmi originální Eternal Sunshine of the Spotless Mind, musí uznat, že hrát umí ;-)). Ale velmi dobře zahráli i Laura Linney či Ed Harris. Film nemá přestřelenou stopáž, nenudí ani chviličku, je výborně ohudebněný, dojímá, ale citově nevydírá a ještě je dobře ukončen (teda podle mě :-)). Samozřejmě, že se sem tam nějaké scénáristické chybky (nebo spíš nedomyšlené scény) najdou, ale pokuď film berete s nadsázkou, tak si těchto detailů nemusíte vůbec všímat. Ale ať už to budete brát jako velice dobrou satiru, nebo prostě jako silné drama o muži, který odhalil, že žije v bludu, odnesete si neobyčejný filmový zážitek. (17.08.2009)

Je málo filmů, ze kterých si dokáži něco vzít. Ještě méně je ale snímků, po jejichž skončení se mi v hlavě usadí tak velký brouk, že na něj musím myslet ještě hoodně dlouho. Truman Show se to spolu s Matrixem povedlo, a jejich scénáristům a režisérům tak patří velký dík. Jak se příběh vyvíjel a odvaha hlavního hrdiny postupně eskalovala až k tomu nejheroičtějšímu činu, který vedl ke zdrcujícímu zjištění, jež bylo jen potvrzením nahlodané mysli postavy Carreyho, po celou dobu mi v mozku výřily nejrůznější myšlenky. Od klasické "Co když je to tak i s námi, ve větším měřítku?", až po složité filozofické zamyšlení "...takto se ale přeci chovají i lidé, kteří nic nepředstírají... Jak je to možné - proč?" Watch and think. (21.04.2009)

NIE JE to vízia reality šou pre nikoho, kto čítal Richarda Bachmana ("Bežiaci muž", "Dlhý pochod") ešte v 80. rokoch 20. storočia. Ale ďalší Weirov výborný film? Určite. Vynikajúci Jim Carrey. Kto by to bol doňho povedal. Veľmi mu pomáhajú i "otec" Ed Harris a "manželka" Laura Linneyová v podporných úlohách. Kino Považan 1998 (30.10.2004)