Rok nebezpečného života

Psychologicky hutný a atmosfericky podařený snímek z Indonesie z doby mezi Sukarnem a Suhartem. Weirův podmanivý styl dodává filmu zvláštní mysteriozní nádech, z čehož těží i herci, kteří podávají výborné výkony. Hodně zvláštní je pak role Lindy Hunt - její Billy Kwan působí velmi hodnověrně a kouzelně a Linda byla po zásluze zatím jako jediná žena oceněna Oscarem za ztvárnění mužské postavy. Vytkl bych snad jen přílišnou idealizaci indoneského komunistického hnutí a nedůslednosti v reáliích - snímek byl točen na Filipínách, a proto se tu až příliš často namísto javánštiny ozývá filipínština. (01.09.2006)

Skvěle zahrané a přes mírnou zdlouhavost skvěle atmosférické. Weir umí z filmu na diváka přenést to, co cítí jeho postavy. V tomto případě diktaturu a krutost režimu, které nejsou ani moc vidět, a přesto jsou naprosto jasně přítomné. A samozřejmě do filmu skvěle zapadající Vangelisova skladba. Sigourney dokonce vypadá velmi přitažlivě, což pro mě obvykle nebývá. (14.09.2012)

Čo je najkrajšie na Roku nebezpečného života, nejde popísať. Ale rozhodnutie podať celý príbeh z pohľadu trpaslíka Kwana, nenásilne ho v tom jeho podaní orámovať alegorickou hrou s tieňovými bábkami, to pomohlo vytvoriť, v celej jeho krehkosti, taký mohutný spodný prúd, že sila zážitku zo sledovania je tu porovnateľná so silou zážitkov z tých najväčších príbehov, aké kedy uzreli svetlo sveta. Nie, nie je to len dobrá žurnalisticko-vojnová dráma s romantickým nádychom, už vôbec nie komentár k danému konfliktu. Je to hlavne tragický príbeh toho, kto nám to celé vyrozprával. (29.09.2012)

Toto je jeden z tých filmov, ktorý je skrátka namixovaný dobre. Sú to tie drobnosti čo z neho robia zapamätateľný film. A je jedno, že má veľa podobností s Good Morning Vietnam alebo s The Killing Fields. Weir skrátka vie, aký príbeh chce prerozprávať. Gibson perfektný. Bože ako mi chýbajú tie filmy s ním, kedy jeho postava bola vždy inšpiratívna. Kedy bol akýmsi predobrazom hrdinu ešte pred tým, než prišli tie akčné hviezdy a začali všetko okolo seba rozbíjať. Morálny hrdina na rázcestí. Naozaj mi to chýba. Linda Hunt má jednu obrovskú výhodu. Sú jej robené role na telo. A tejto tu sa zhostila parádne. Ten film je romantický, ten film je úvahový a je tak trošku o tých revolúciách a strete bielych a " tých druhých". Podobne ako vyššie spomenuté filmy ani tento sa nebojí ukázať chudobu a miestnu komunitu, ktorá trpí. Mohol ukázať aj viac. A potom je tu Vangelis. Vtipné ako jedna skladba dokáže prinútiť mozog, aby si film zapamätal. Super ukážka toho, ako sa kedysi točilo. (30.04.2021)

"Tak teď jsi to viděl, ten chlap je cvok !!" - "Asi je zamilovanej !!" ;) Hned zkraje se přiznám, že tenhle australský snímek mě trochu kacířsky zajímal jenom kvůli tehdy šestadvacetiletému Melu Gibsonovi, přičemž jméno režiséra Petera Weira, pro něhož právě Rok nebezpečného života znamenal jízdenku směr Hollywood, mi dodávalo potřebnou jistotu, že se neunudím k smrti, ale po pár minutách mě zaujal někdo úplně jiný než Mel Gibson, který však jako Guy Hamilton rozhodně nestojí stranou, ba naopak exceluje !! Koukám a říkám si: "Ty vole, ten trpaslík Billy Kwan vypadá úplně jako Linda Hunt !!" ;) Ale ne, ona to je Linda Hunt !! Musím také říct, že kdybych tuto nevysokou americkou herečku neznal, ani by mě nenapadlo, že se dost zásadní role Billyho Kwana ujala žena, a právě i díky tomuto faktu nemám k vítězce Oscara za nejlepší ženskou vedlejší roli za rok 1984 sebemenších výhrad, nejen za svoji odvahu si toto ocenění naprosto zasloužila !! Nejsem si úplně jistý, jestli je Linda Hunt jedinou ženskou držitelkou Oscara za ztvárnění mužské postavy, pravděpodobně však tomu tak opravdu je.. Mimo dvojici Gibson, Hunt musím zmínit ještě Sigourney Weaver, z čehož vyplývá velmi slušný stavební kámen v obsazení, soundtrack Maurice Jarreho mě rovněž doslova nadchnul, i když mám často problém odlišit právě jeho práce od těch, které vytvořil jeho syn, nepochybně známější Jean Michel Jarre, Peter Weir svůj rukopis rovněž nezapře, a tak film nabízí opravdu velmi hutnou atmosféru, která dokáže diváka až do závěru udržovat v napětí, byť tahle scénáristicky potažmo příběhově velmi slabá záležitost vlastně nic dramatického, mimo podivné milostné linie, nenabízí, což má samozřejmě jednoznačný důsledek, že na The Year of Living Dangerously za pár dní s klidným svědomím zapomenete, i když jistě ne tak rychle jako na velmi podobný kousek s Johnnym Deppem Rumový deník.. (17.09.2013)