Kapitola 7: Ve jménu cti (E07)

Rodriguezovské epizody mají takové společné jmenovatele. Všichni v nich střílí hůř než stormtroopeři, choreografie je dementní a všechno spoléhá především na cool momenty. Zamrzí převážná absence epičnosti a vůbec čehokoliv, co by říkalo, že jsme ve velkém finále (zdejší finální přestřelka/honička není ani tak dlouhá a intenzivní, jako spíše zdlouhavá a umělá). Boj se dvěma droid-tanky je chvílemi extrémně WTF - jste obří zabijácká mašina, vaše oběti před vámi utíkají rovně v široké otevřené ulici a vy... prostě střílíte za ně do písku. Vážně na to máme koukat? Hlídání celého města v SEDMI lidech, prapodivné rozhodování o obraně a náhle jednoduché odstranění mastermindů... no, snad se k tomu ani nebudu vyjadřovat. Jsou tu i scény, které jsou super, byť paradoxně nesouvisí se samotnou "válkou" - třeba krocení splašeného rancora nebo bad ass revival s Cad Banem. V celkovém součtu mě nejvíc mrzí, že po téhle epizodě přichází dost vniveč to úzké propojení s Mandalorianem, jež se mi doteď líbilo - a to jak pro Bobu, tak pro Manda (a Luka taky). Mandovi se aspoň vyřešila situace s prckem (byť víme, PROČ se TOHLE stalo), ale Boba se může právem cítit jako při přerušené masturbaci - pravá satisfakce tak úplně nedorazila a celá řádka dřívějších podzápletek, postav a náznaků zamrzla v mrtvém bodě. Doufejme, že se v případných pokračováních rozjedou suverénnější linky a nebudeme mít pocit, že se vlk nažral a koza zůstala celá. Teda spíše Disney se nažral a divák zůstal... v očekávání. (10.02.2022)

To nejakčnější z celého seriálu - scéna se Scorpenek annihilator droidy - byla ta nejdebilněji natočená scéna (nejen) celého seriálu. Do štítů střílí jak idioti zbytečně, ale když jsou štíty dole čumí a nedělají nic… To mě brutálně vytočilo. Úplně to zazdilo dojem ze zbytku. Nezachránil to ani Rancor, protože zase to co před nim předvedl Mandalorian, byla nelogická kokotina (která mi nadzvedla mandle podruhé). Samozřejmě klauni na Vespách jsou tragédie (nejvíc fuj je pipka s modrou), také by mě nenapadlo že “afro-americký wookie” má tak neprůstřelnou srst. Díky těm pocitům “ode-zdi-ke-zdi” dávám sotva průměr (a původně jsem měl hvězdy jen dvě), protože ta giga hovadina co scénář předvedl se komentovat bez megaspoileru ani nedá… protože degradovala celou pointu druhé řady Mandaloriana. (12.02.2022)

Poslední epizoda už měla mouchy oproti předchozím dvěma epizodám. Logika některých rozhodnutí hlavních hrdinů, záporáci nakonec takoví nijací krom Cad Bana (u kterého mě tedy mrzí to zakončení). Ale scénka s Rancorem a Groguem to nakonec zachrání alespoň na 4* hodnocení. Už aby byla nová sezóna Manda, ten je momentálně tahák SW světa. Třeba však v květnu překvapí návrat Bena Kenobiho. (12.02.2022)

Finále sedmidílného seriálu The Book of Boba Fett je pro mně osobně oříškem v oblasti hodnocení. Doslova jsem totiž miloval téměř každý libovolný moment a dostal jsem víceméně přesně to v co, jsem doufal. Ano, čekal jsem možná výskyt jistých jiných postav, nějaká větší odhalení či více rozevřená vrátka do budoucna, byl jsem ovšem vyloženě spokojen. A dokonce tam byl i Boba Fett!   Šestou epizodu šlo vnímat jako takové ticho před bouří a sedmá epizoda to jen a jen potvrzuje. Prakticky celý díl je totiž napěchován akcí za akcí, kdy je především radost vidět Bobu Fetta a Din Djarina bojovat po boku. A to ještě člověk nesmí opomenout využití jednoho mazlíčka, konfrontaci dvou nejdrsnějších lovců odměn v předaleké galaxii a především shledání dvou postav, které snad dojemnější být nemohlo.   Režie se chopil Robert Rodriguez (který byl zodpovědný i za režii první i tří epizody) a opět se ukazuje, že pod tvůrčím dozorem je na Rodriguezovo vedení radost pohledět. Ta akce dokonce dokáže v jistých momentech připomenout Rodriguezovo Desperado a i když je to skutečně víceméně akce za akcí, nikdy se neobjeví pocit, že je toho příliš. A osudová bitva o Tatooine je tak skutečně velkolepá.   Charakter Boby Fetta možná neodpovídá jeho dřívější pověsti, Fett ovšem v akci ukáže, že by se ho člověk neměl přestat obávat. Celá ta sekvence poté připomíná ty známé přestřelky ve westernových filmech a nikdy z toho není cítit vyčerpání. A když už přeci jen částečně ano, vše akorát vrcholí k ideálnímu finiši a ukázce toho, že Bobu Fetta by člověk pořád nechtěl vyloženě nasrat. A je především radost vidět, že se Fett konečně dočká částečné satisfakce.   Opět se dá lehce naříkat, že se děj částečně věnuje lince s Din Djarinem, ovšem náčrt na 3. sérii Mandaloriana se nakonec podaří smysluplně a především funkčně napojit právě na vyvrcholení souboje Boby Fetta o nadvládu na Tatooine. A koho ono osudové setkání nechá chladným, nemá srdce a zasloužil by si uvěznit v karbonitu!   A na ten vizuál se pořád hezky dívá, esence Star Wars tam je a soundtrack Ludwig Göranssona tam pořád je. 1. série The Book of Boba Fetta tak skončila parádně a uvidíme, co světu nabídne případná druhá série...... (09.02.2022)

Moc Disney. Bohužel... Moc se snažím mít tento serál rád. Ale nějak mi z mé nejoblíbenější SW postavy udělali někoho, kdo si nakonec snad opravdu zasloužil už před lety zemřít v útrobách mocného Sarlaca. Už tehdy byl totiž úplně pitomej, když se tam nechal trapně shodit poloslepým Hanem Solem. Těch nelogičností a nesmyslů tu tentokrát bylo příliš a nebýt nástavby pro 3. řadu Mandaloriana, bylo by pro mě obtížné dát něco lepšího než podprůměrné hodnocení. Cad Bane je zde bez diskuze stále o Millenium Falcon lepší gunslinger, než kdy bude moci Boba Fett vůbec doufat. (10.02.2022)