Země

Je zaujímavé vidieť Robin Wright, ktorá pred 27 rokmi hrala vo Forrest Gumpovi a dnes má dvakrát toľko rokov. Na šarme jej to ale pred kamerami neubralo a vlastne sa prvýkrát objavuje aj za kamerou. Film je o smútiacej žene, ktorá hľadá nový život v horách, niekde v izolácii. Príbeh sa rozpletá len pomaly, pretože netušíte, prečo sa na tomto mieste zjavila, čo tam hľadá, čo sa jej v minulosti stalo a aké sú jej zámery. Pre film treba mať cit, chuť, naladenie. Pretože nemá príliš veľa dialógov a niekedy môže byť únavné sledovať dvoch zálesákov spievať si pri ohníku. Hlavnou pointou je zmierenie sa s bolesťou a minulosťou. Príbeh sa oficiálne odohráva vo Wyomingu, ale natáčaný bol v kanadskej Alberte. Neviem, aký je v tom rozdiel, že to museli meniť. (16.02.2021)

Tak jsem se sebou zase jednou nechal (ne)pěkně vyběhnout. Navnadila mě, blbého hejla, anotace o zádumčivé samotářce zhnusené životem, která odejde do divočiny, aby si v ní řešila svoje rozhárané vnitřnosti. A opravdu to dlouho vypadalo slibně a jedna scéna byla dokonce vyloženě libová, to když přišel na návštěvu méďa Béďa, zatímco poustevnice kadila v kadibudce. A kdyby film skončil okamžikem její smrti hladem a zimou na zmrzlé podlaze jejího srubu, dám čtyři a přirovnám v komentáři tuhle fiktivní filmovou postavu k reálné postavě podobně zahynuvšího (i naivního) Christophera McCandlesse. Ale bohužel v tom okamžiku film neskončí, ale změní se v kýčovitě patetický, předvídatelně schématický, stereotypně šablonovitý, zkrátka v uslintaný a slzopudný (v mém případě zvratkopudný) červenoknihovní blábol a la Rosamunde Pilcher. Povrchní komerčárna s pečlivě vystajlovanými zálesáky, drze předstírající snad jakousi existenciální hloubku či co. Psát něco dál nemá smysl, jednu hvězdu zachraňují jen přírodní scenérie severní Severní Ameriky a to, že happyend není úplně stoprocentně happy. Jo a vlastně ještě taky to, že přítelce se to docela líbilo. (05.03.2021)

Na môj vkus až príliš lyrické, no napriek jednoduchej zápletke to bolo skutočne emotívne (aj keď často skôr pod povrchom). Celý dej dopĺňajú prekrásne scenérie, na ktoré je radosť sa pozerať, hoci zima mi z toho bola už len na pohľad. Trápenie Edee dominovalo celému filmu, k čomu sa po čase pridal aj tajomný Miguel. Tamtá scéna keď Edee zišla z hôr do toho mestečka a navštívila Miguela, to boli riadne zimomriavky. Kiežby bol film viac extrovertný a epickejší, veľmi by to tomu celému pomohlo. Každopádne, určite lepšie ako velebený film Nomadland (ktorý sa nesie v podobnom štýle traumatickej depresie). (11.03.2021)

„Co cítíte?“ - „Cítím, že je pro mě těžké být mezi lidmi, protože chtějí, aby mi bylo líp.“ - „Takže nejste schopná sdílet své pocity s ostatními lidmi?“ - „Zkoušela jsem to, ale pak jsem si říkala, proč bych to měla dělat, proč bych to měla chtít s kýmkoliv sdílet? Stejně mi nepomůžou.“ Zdrcená žena z města, která se nedokáže vyrovnat s obrovskou životní tragédií, se uchýlí do přírody, daleko od lidí, aby znovu nalezla rovnováhu a snad i nový smysl života. Jenže vyrovnávání se se ztrátou a samotou je jedna věc, přežívání v opuštěném srubu uprostřed krásné, ale drsné přírody druhá…Fungovalo to na mě. Bavilo mě sledovat Edee procházející si nesnázemi, které nekorespondují s pohodlným životem ve města, a přitom řešící si vlastní démony. Ani na chvíli mě to nenudilo, a to i navzdory pomalému tempu a jisté míře předvídatelnosti (ta tu ovšem nijak nepřekáží). Závěr už pak byl trochu na hraně, ale vzhledem k předešlému jsem z něho zklamán nebyl, chápal jsem ho stejně jako Edee. Tento celovečerní režijní debut bude ode mě za solidní 4*. (07.03.2021)

Chtěla tam přežít, žít, umřít ? Vybavenost praktická i mentální pro pobyt v divočině absolutně nulová, udivující u dospělého člověka. Film ty trampoty jak přežít přibližuje málo věrohodně. Smíření se s takovou ztrátou bývá letitý proces a v tom byl film silný a věrohodný. R.Wright se osvědčila. P.S. Není to film pro vegany. (03.04.2021)