Dracula

Dracula z roku 1931 je spolu s Murnauovým Nosferatem jediný upírský film,který mě uchvátil.Film má vlastně strukturu dělenou na dvě části-Transylvánie a Londýn.Zatímco část odehrávající se v Transylvánii má skvělou mystickou atmosféru zvýrazněnou pověrčivými vesničany,celá londýnská část ztrácí náboj předchozího děje.Prakticky celý děj táhne Bela Lugosi spolu s Edwardem van Sloanem(dr.Van Helsing), ostatní herci působí tak nějak nevýrazně.Bela Lugosi v roli Draculy nahradil ,pro roli původně určeného,Lona Chayneho,který před natáčením zemřel na rakovinu hrtanu.Lugosiho kreace získala mnoho na působivosti jeho maďarským přízvukem.také mě docela udivila vynalézavost filmařů,když při scénách v horách,nebo při setkání Renfielda a Draculy,místo aby bylo prostředí postaveno ve studiu,dali před kameru namalované sklíčko na kterém byly buď vrcholky hor nebo strop hradního sálu.V pár scénách se Browning nechal evidentně inspirovat o deset let starším Nosferatem(viz kočí vyslaný Draculou pro Renfielda,Rendieldovo říznutí při večeři). Browningův Dracula si i přes všechny svoje nedostatky i po víc než 70 letech zaslouží naši pozornost (29.07.2006)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Stokerova stejnojmenného románu. Srovnávat film se Stokerovým textem snad ani nemá cenu, komplikovaný románový děj je zde tak brutálně redukován, že téměř nezůstal kámen na kameni. Můj údiv vyvolalo již to, kdy jsem v úvodu překvapeně zjistil, že se na Draculův hrad nevydal Jonathan Harker, ale Renfield! (A to je ještě změna, kterou považuji za celkem vtipnou zkratku původního děje). Stejně tak asi nemá cenu vysmívat se staromódnímu hereckému projevu celého ansámblu nebo předpotopním trikům (z nichž primát trapnosti pravděpodobně drží všichni ti směšně pískající netopýři, kteří vypadají jako debilní suvenýry z pouti). Co mi ovšem vadilo už notně, byla úmornost, s níž se celý ten film - navzdory své relativně krátké stopáži - nekonečně vleče. O nějakém napětí, nebo nedejbože strašidelné atmosféře, nemůže být ani řeč, celá ta letitá podívaná je spíš místy rozkročena mezi starosvětskou roztomilostí a bezděčnou směšností (místy jsem si skutečně nebyl jistý, zda nesleduji parodii). Proto nemohu jít se svým hodnocením výše - ke konci jsem si vážně už nudou zoufal. To je přece u hororu zásadně špatně. Za sebe nemám problém napsat, že tohle je klasika, která mě obloukem minula. (09.09.2014)

Uhrančivý Bela Lugosi, to je hlavní pilíř. Bez něj by tento jinak nedokonalý film podstatně klesl na oblibě. I když by se nejspíš našel jiný povedený Draculův představitel, Lugosi je prostě pro hraběte narozen. Co se týká zbytku, nepřišel mi moc záživný a nápaditý - v tomhle ohledu je pozdější hammerovská verze o třídu lepší. (15.08.2006)

Je to len pár dní, čo som si opäť pozrel skvelú filmovú adaptáciu Stokerovho románu "Dracula" od režiséra F.F.Coppolu z roku 1992. Možno aj preto na mňa táto o poznanie staršia čiernobiela verzia z roku 1931 moc nezapôsobila. Ani toľko ospevovaný Bela Lugosi v titulnej úlohe grófa Drakulu sa mi nezdal až taký výnimočný. Celé to vidím ako trojhviezdičkový klasický vamp-horror. *** (11.11.2008)

Ach ano... konečně se mi podařilo sehnat nejslavnějšího Draculu. Bohužel mě čekalo zklamání: místo hororu s opravdovým upírem (ano, mluvím o Lugosim) se mi dočkala nudná konverzačka, kterou nasvícené oči maďarského emigranta ani aspoň trochu solidní Van Helsing zachránit nemohou. Díky bohu za Coppolu a za Murnaua! (04.11.2006)