Režie:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrají:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (více)Obsahy(1)
Hrabě Dracula na svém hradě v Karpatech děsí všechny vesničany až k smrti. Poté, co naivní realitní agent Renfield podléhá jeho vůli, vydávají se společně do Londýna, kde přes den odpočívají a v noci hledají své oběti, které by vysávali. (Bonton Home Entertainment)
Videa (1)
Recenze (228)
Já ten příběh o Drákulovi prostě nikdy moc nebaštil. Jednak mi sám o sobě nikdy nepředložil tolik hororových a děsivých momentů, kolik bych od takové látky očekával, a hlavně upíři jako filmová monstra jsou už zkrátka pasé. Jediné, co posouvá tento originál na pozici hororové klasiky, je démonický Bela Lugosi, který si transylvánského hraběte střihl s obrovskou chutí a dodal mu bezrozměrné charisma, kterému nemohl konkurovat ani úlisný Gary Oldman. Jinak technické zpracování ještě dost pokulhává, atmosféra funguje jen místy (jen když je v hledáčku kamery Lugosi) a odfláklé finále si Browning určitě za rámeček nedal. Film ale za ztrátu času zcela jistě stojí-už kvůli Lugosimu a jeho úvodnímu "I am.... Dracula", které si herec tak labužnicky vychutnal, jak se to vidí jen málokdy. 70% ()
Uhrančivý Bela Lugosi, to je hlavní pilíř. Bez něj by tento jinak nedokonalý film podstatně klesl na oblibě. I když by se nejspíš našel jiný povedený Draculův představitel, Lugosi je prostě pro hraběte narozen. Co se týká zbytku, nepřišel mi moc záživný a nápaditý - v tomhle ohledu je pozdější hammerovská verze o třídu lepší. ()
První oficiální ztvárnění Drákuly na filmovém plátně se podařilo až Američanům. A ačkoliv měli po ruce hvězdu světového formátu, Belu Lugosi, nedokázali mě ničím jiným zaujmout. Fakt je, že příběh se inovuje a blíží originálu, ale když vezmu v potaz, že je vše tak nudné a nezáživné, nedokážu si představit, že právě tohle má být počátek hororu. Takřka o deset let starší Upír Nosferatu je daleko strašidelnější a originálnější než tento pokus stvořit něco lepšího než dokázali Němci. Fakt je, že Bela Lugosi se snaží a opravdu mu to jde. Právě scény s ním jsou to nejlepší, co tento film může nabídnout, a to je po pravdě veliká škoda, protože počet scén s ním je zapeklitě málo. A to je Bela Lugosi nejlepší Dracula vůbec, s čímž rozhodně souhlasím, i s tim, že ho nikdy nikdo nedokáže předejít, jenže když je ve filmu, ve kterém se divák těší jenom na něj a trpí nad filmem takřka celou stopáž jenom aby viděl jeho obličej, slyšel jeho hlas, zřejmě je něco špatně. ()
Úcta k charismatickému Lugosimu a vyšilujícímu Fryeovi velí nejít pod 4 hvězdy, ale vzhledem k celkové odhrkanosti, výrazným ztrátám tempa (prakticky vždy, kdy není Dracula na scéně) a přímo zoufalému finiši (tohle má jako být vyřízení vrchního ozubence?) není zbytí. Je třeba klesnout o kus níž a jít si pustit dokonalou Coppolovu verzi. Uznávám historický status, ale dnešnímu publiku řekne utahaný Dracula máloco. ()
Ten, který začal tu megaúspěšnou řadu Universal hororů. Ale nutno podotknout, že Murnau knokautoval Toda Browninga K.O. a jeho expresionistické pojetí v o 9 let starší verzi se mnohem více hodilo k pánovi temnoty a zla. Tady se děj řítí jako splašený a všechny potenciálně zajímavé věci jsou zredukovány na minimum. Scény z Transylvánie a Drákulova hradu jsou odbyty během 10 minut, i když s moc pěknými kulisami (a s pásovci místo krys), plavba na Demeteru na 2 minuty, kde se vystřídají pouze dva záběry – na palubu lodi, přes které se přelévá moře a statický pohled Draculy – no, a drtivá většina stopáže se pohybuje v ulicích Londýna a nudných interiérech, kde je tolik atmosféry, že by se za pouhý nehet vešla. A taky mám problém se samotným Lugosim. Jeho démoničnost tu vytváří osvětlení očí v makrodetailech, jinak když nahodí svůj typický škleb, jenom každou chvíli čekám, že pronese svoje legendární „Beware. Beware of the big, green dragon that sits on your doorstep. He eats little boys, puppy dog tails and big, fat snails.“. Ano, Ed Wood mi prostě démonickou auru Bély zkazil :o) ()
Galerie (80)
Zajímavosti (65)
- David Manners, který hrál Johna Harkera, nikdy film neviděl, přestože zemřel 67 let po jeho uvedení do kin ve věku 97 let. (Kulmon)
- Originálna verzia filmu bola o desať minút dlhšia, tá však padla za obeť cenzorom v roku 1936. (Raccoon.city)
- Sanatorium doktora Sewarda se ve filmu nachází "ve Whitby" a "poblíž Londýna". Ve skutečnosti Whitby leží v hrbaství Yorkshire, nikoliv poblíž Londýna. (liquido26)
Reklama