Dracula

Dracula z roku 1931 je spolu s Murnauovým Nosferatem jediný upírský film,který mě uchvátil.Film má vlastně strukturu dělenou na dvě části-Transylvánie a Londýn.Zatímco část odehrávající se v Transylvánii má skvělou mystickou atmosféru zvýrazněnou pověrčivými vesničany,celá londýnská část ztrácí náboj předchozího děje.Prakticky celý děj táhne Bela Lugosi spolu s Edwardem van Sloanem(dr.Van Helsing), ostatní herci působí tak nějak nevýrazně.Bela Lugosi v roli Draculy nahradil ,pro roli původně určeného,Lona Chayneho,který před natáčením zemřel na rakovinu hrtanu.Lugosiho kreace získala mnoho na působivosti jeho maďarským přízvukem.také mě docela udivila vynalézavost filmařů,když při scénách v horách,nebo při setkání Renfielda a Draculy,místo aby bylo prostředí postaveno ve studiu,dali před kameru namalované sklíčko na kterém byly buď vrcholky hor nebo strop hradního sálu.V pár scénách se Browning nechal evidentně inspirovat o deset let starším Nosferatem(viz kočí vyslaný Draculou pro Renfielda,Rendieldovo říznutí při večeři). Browningův Dracula si i přes všechny svoje nedostatky i po víc než 70 letech zaslouží naši pozornost (29.07.2006)

Dracula vyniká predovšetkým mimoriadnymi hereckými výkonmi (a to nemám na mysli len Lugosiho famóznu exhibíciu). Svoje krásy dokázal prezentovať aj vďaka (na rok 1931) realisticky pôsobiacim interiérom štúdia a.. tam všetka chvála bohužiaľ finišuje. Belom sa to začína, Belom sa to končí. Bez ohľadu na to aký je vo stvárnení svojej prelomovej role fantastický, jeho "mladší nemecký bratranec" Nosferatu (atmosfericky i prezentáciou dejstva) stál za viac a preto skrátka nemôžem ísť s hodnotením vyššie. (01.07.2011)

Uhrančivý Bela Lugosi, to je hlavní pilíř. Bez něj by tento jinak nedokonalý film podstatně klesl na oblibě. I když by se nejspíš našel jiný povedený Draculův představitel, Lugosi je prostě pro hraběte narozen. Co se týká zbytku, nepřišel mi moc záživný a nápaditý - v tomhle ohledu je pozdější hammerovská verze o třídu lepší. (15.08.2006)

O triedu horšie od Frankensteina. Tentoraz to podám trochu subjektívnejšie, i keď hodnotenie je čisto objektívne, ale musím povedať, že začínam mať chuť s týmito hororovými klasikami z 30. rokov nadobro seknúť. Narozdiel od Frankieho má Browningov Dracula o jednu úroveň lepšie vyvedenú výpravu v celkoch, ale už má len jedného pomerne slušného herca, postráda tempo, chýba mu aspekt zábavnosti. Dej sa mimo aktívneho zapojenia Draculu vlečie paradoxne vzhľadom na to, aký je film po príbehovej stránke nadytočný kastrát. Expresionistické herectvo z nemej éry je ešte väčším negatívom - narozdiel od Murnauovho Upíra Nosferatu sú vraždy nechcene komické a herecké kreácie v detailných záberoch na tom nie sú omnoho lepšie. Tento Dracula má veľmi málo pozitív, ale môžem medzi ne zarátať práve Lugosiho (avšak taktiež nie každú scénu) a výpravu. Inak veľké sklamanie, tu už ani nijaký význam pre žáner filmu nepriznávam, pretože ho jednoducho nevidím. 30% (25.10.2014)

(1001) Ách jo, nebála jsem se u Záhady Blair Witch, nebála jsem se ani u tohohle - co se to se mnou děje? V případě božského/ďábelského Bély asi platí, že je lepší snít, že jednou ten film s ním uvidím, než se na něj podívat a přijít o iluze. ---- Po dalším promítání musím dodat, že sice jsem se pořád nebála, ale našla jsem si k dílu svoji pěšinku. Béla na sebe strhává veškerou pozornost (někdy až neprávem, řekla bych, ty časté detaily na jeho obličej), jeho dikce je úžasná (jako by recitoval verše - „We will be leaving / tomorrow evening“). Pozornost si podle mě ale taky zaslouží představitel Renfielda, který během filmu vystřídá dva protichůdné modely chování. Přesto jako by se charakter jeho postavy vůbec nezměnil – pořád zůstává otrokem cizí vůle, jenom vystřídá pána. Z bezmyšlenkovitého důvěřování civilizaci, racionalitě a svým nadřízeným přejde ve fanatické uctívání nadpřirozena a pudovosti. Slabošský zůstává i ve chvílích, kdy se na moment oprostí od Drákulova vlivu a snaží se varovat okolí. Dwight Frye zvládl tuto (ne)proměnu velmi dobře zosobnit. Také mě zaujala jemná ironie, která se celým filmem proplétá. Třeba když se postavy dohadují o původu malých ranek na krku napadených, tak je vylovena otázka: „Co je to mohlo způsobit?“ -„Hrabě Drákula,“ pronese potom mimo záběr služka. Uvádí tím právě příchozího hosta, ale zároveň jako by zodpovídala onen dotaz. Proti knize je výrazně omezen motiv lásky a sebeobětování, v textu prezentovaném jako jeden z klíčů k záchraně. Role žen jsou celkově v příběhu potlačeny téměř na minimum. Jak Drákulovy nevěsty, které už nenávratně padly, tak Mína, o jejíž spásu se bojuje, nemají příliš šanci se projevovat. Působí jenom jako loutky a oběti mužů. Ale to už bych asi chtěla po filmařích neúměrně moc, kdybych trvala na emancipovaném vyznění, vždyť to byl v podstatě jen dobový blockbuster, kde (stejně jako dnes) ženy hrály úlohu krásného přívěsku. "I never drink... wine." ♥ (03.08.2008)