Režie:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrají:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (více)Obsahy(1)
Hrabě Dracula na svém hradě v Karpatech děsí všechny vesničany až k smrti. Poté, co naivní realitní agent Renfield podléhá jeho vůli, vydávají se společně do Londýna, kde přes den odpočívají a v noci hledají své oběti, které by vysávali. (Bonton Home Entertainment)
Recenze (228)
Snad nejhorší film s nálepkou klasiky co jsem kdy viděl. Nefungují dialogy, nefunguje napětí, nefunguje moment překvapení, nefunguje evokace děsu, krom Bely Lugosiho nefungují ani herci. V roce 1931 už snad bylo jasné jak vytvořit svižný horor, nebo že by se stále nevědělo jak využít zvukové složky filmu? Nezdá se mi. Škoda. ()
Čekal jsem, sháněl jsem, sehnal jsem, zkouknul jsem a... dostavilo se mírné zklamání. Od této verze, na to, jak je opěvovaná, jsem opravdu čekal maličko více. Jinak Bela Luugosi nezklamal, je parádně uhrančivý a tajemný, on to prostě Dracula JE, prostě nej podoba krvavého hraběte. Prvních dvacet minut, které se odehrávají na hradě a v Transylvánii jsou ještě naprosto parádní, a pak až závěr stojí za to. Zbytek filmu není pro mě osobně nic moc a drží s to jen kvůli Belovi. Upír Nosferatu byl o dost lepší. 60%. EDIT: Napodruhé naprosto fantastická podívaná s výborným nasvícením, kulisami, strhujícími dialogy všech a neskutečně fascinujícím Belou Lugosim. Pořád je tam pár zvláštností, které můžou působit spěšně, ale ve výsledku je to skutečně velice, velice kvalitní podívaná, která je strhující v každé minutě a šíleně rychle uteče. Nové hodnocení tedy 85%. Jo, až tak. ()
Fascinující výkon Bely Lugosiho, který je velmi démonický i charismatický. Jeho gesta, hlas, oči - zkrátka všechno vynikající. Scénář je trochu slabší, ale ani zdaleka není nejhorší. Režie se povedla, statická kamera nevadí. Film má slušnou atmosféru. Mírně horší než Frankenstein - pořád ještě za 5*. ()
Buď jsem na tyto filmy příliš mladý nebo příliš starý. ()
Populární kniha Brama Stopera se dočkala velké řady filmových podob. Tento snímek patří k prvním a nejznámějším hororům třicátých let. Zasloužil se o to hlavně představitel Draculy démonický Bela Lugosi, jehož uhrančivý herecký projev odpovídá představám upírského hraběte. Mystrózní atmosféra první poloviny filmu odehrávající se v Transylvánii je skvělá. Oproti ní londýnská část příběhu je hodně konverzační a ztrácí tempo i napětí. Kromě toho lze pochválit tvůrce za skvělou výpravu, která v černobílé verzi zvýrazňuje ponurost prostředí. Ve filmu postrádáme filmové triky a nevidíme zde ani žádnou krev, což je u upírského námětu trochu zvláštní. Dneska už tento film strach nikomu nenažene, ale i tak si do současnosti zachoval svoje kouzlo, které v mém případě funguje. Inspiroval mnohé tvůrce protože i dnes je upírské téma žádané, hlavně mezi mládeží. ()
Nosferatu je Nosferatu, ale tohle je neoddiskutovatelná klasika svého druhu s vlastními kvalitami, svým způsobem krásně čistá věcička. Stoker dal v knížce jednou provždy „kanonický" tvar lidovým pověrám a první oficiálně zfilmovaná verze ho poctivě přesypala na plátno, je to tam jak v encyklopedii, rakve s hlínou, vlci, netopýři, zrcadla, česneky, oměje, pojídání pavouků, Van Helsingové i Míny. Kdyby si někdo potřeboval ujasnit pravidla upíří hry nebo tápal, kdo je kdo v drákulovské mytologii, tady najde všecko přehledně vyskládané do poliček a popsané; pozdější variace na stejné téma až do dnešních časů vždycky tak trochu počítají se znalostí zde položených základů. Jasně, trpí to na všechny neduhy přelomu němé a zvukové éry a není to umění. Tedy až na to, že s nepřítomností doprovodné hudby a s dlouhými pasážemi ticha, stejně jako s vynalézavě rozhýbanou kamerou, se cíleně pracuje jako se zdroji napětí – když se člověk trochu snaží, dokáže si představit, že by se u toho před těmi skoro devadesáti lety bál – a že „mizerný herec“ Lugosi dokáže být démonický bez složitého líčení a zároveň do své postavy vecpat ještě i jistý druh aristokratického rošťáctví (ostatně film sám není tak úplně bez sebeironie), a ještě několik dalších „až na to, že“, díky kterým Browningova Draculu pořád stojí za to vidět, někomu třeba i ne jen jednou. ()
Klasika, která ve své době musela působit velice temně. Jako malej jsem se upírů dost bál a tahle dávka nostalgie mi nebyla vůbec nepříjemná. ()
Nádherné... Asi opravdu začnu vyhledávat mnohem starší horory, protože tohle bylo fakt super. Bela Lugosi je zatím nejlepší Dracula, kterého jsem kdy viděl. Atmosféra ve filmu není tvořena hlučnou hudbou a mnoha mrtvími zombíí a cákajícími hektolitry krve.. Atmosféra je tvořena už jen tím, že film je černobílí a doba mnohem starší... Bohužel ale nemohu dát 5 hvězdiček, protože na filmu byly dvě chyby, které mi dost vadili... První, kterou snad ani nemohu filmu zazlívat byli zvláštní efekty.. Ten model netopýra byl řekl bych až zbytečný a dodává film dosti komický nádech... A druhá chybka, která se ovlivnit dala dost byla jednoduchost až uspěchanost děje... V té době asi nebylo běžné točit dlouhatáncké filmy, ale v tomto filmu mi toho mnoho chybělo. Chybí podstatné dialogy, které by děj posouvali vpřed. Zde jsou velmi skokovité přechody... Ale snad i to všechno má něco do sebe... Postava upíra je zde mnohem lepší a atmosferičtější než v Nosferatu z roku 1922, ale děj je trošku méně přehledný a více uspěchaný. ()
Slavná adaptace Stokerova Drákuly s Lugosim. No, Nosferatu je mnohem lepší. Kdyby tam nebyl geniální, aristokraticky temný Bela Lugosi s jedním s nejlepších hereckých výkonů v dějinách filmu (když už jsme u toho...nevíte někdo, podle jakého systému dělá pauzy mezi slovy? to chci taky...), byl by to docela průměrný horror své doby. Děj je dost nevyvážený, jednání postav nelogické, hudba přehnaně patetická, většina scén naprosto nezajímavá. Většina herců (hlavně Helsing, ale i všechny ženské postavy) byla naprosto příšerná. Převážně konverzační film se odehrává převáně ve viktoriánském Londýně a na rozdíl od Murnauových Karpat a středověkého Německa je toto prostředí nesmírně nudné. Pár dobrých scén (zajímavé - ve všech se objevuje Lugosi) uprostřed nudných společenských hovorů. Asi nemám vkus, ale tyhle salónní horory vážně nemusím. I never drink...wine... ()
S přehledem nejhorší z velkých universalovských hororů. Na filmu je špatně úplně všechno, od mizerných herců, přes odfláknutý scénář, až po nulovou atmosféru. Děj ubíhá tak překotně až se pohybuje na hranici srozumitelnosti, a zabíjí tím veškeré napětí. Casting byl jedna velká tragédie, ale postavy jsou naštěstí tak nevýrazné, že se jejich neumětelství dá vydržet. Nechápu, jak se mohl z Draculy stát takový kult, vždyť film vůbec nedrží pohromadě, a není silný ani v emocionální rovině, ani v příběhové. ()
První americké zpracování Draculy !! Van Helsinga zná plno lidi jako lovce z filmu "Van Helsing", ale zde je pouze doktor, který má pro strach uděláno a z žádnými nadpřirozenými silami se vůbec nemaže. Atmosféra napínavá jak gaťata, ale zasoužilo si to o chlup 4*. Dracula, či upírské nápady se dočkaly ještě mnoho zfilmování. Hlavně tento film parodovaný filmem Drákuloviny http://www.csfd.cz/film/16923-drakuloviny-dracula-dead-and-loving-it/ ()
Nehorázná nuda, která staví jen na démonickém Lugosim. Velké zklamání. 5/10 ()
Je to klasika, ale ten scénář je bohužel notně okrácený oproti románové předloze. Přesto musím dát alespoň druhé nejvyšší hodnocení za atmosféru, ty Lugasiho pohledy (všimněte si přisvícených očí) ()
Je to kult, je to klenot. Je to Lugosi. ()
Opět půvabný universalovský úvod, ve kterém mě naprosto nadchly exteriéry a kulisy - kam se tetelí dnešní počítačová vizualizace. Zbytek už se ale pouze vlekl a lehce vygradoval až ke konci. Mezi běžnými diváky pravděpodobně známější zfilmování Drákuly z roku 1992 jsem doposud neviděl, ale rozhodně nelituju, že jsem postupoval chronologicky a jako první zkouknul Browningovo zpracování - Lugosimu bych totiž odevzdal veškerou svou důvěru v to, že je skutečně hrabě, který po nocích poletuje jako netopýr a shání krev mladých a půvabných dívek. To kvádro mu zkrátka sedlo (nejspíš dokonce i do hrobu, jak stojí v zajímavostech) a je právem považován za ikonu této upírské legendy... ;-) ()
No jo, no... a takhle se tvoří dějiny... Možná. Na tuto verzi Draculy se mohu dívat jako na komedii aneb "komešku". Jenomže nechci. Nebo mohu filmu "napařit" dvě hvězdy a zmizet do noci. Což rovněž nechci (z úcty, sentimentu a mnoha dalších, vesměs iracionálních důvodů). Tudíž si raději pustím Bauhaus a budu snít o uvadlých květinách, maskách a studených hrobečcích... Časy se mění. V podstatě jenom uvnitř, ale mění. ()
Není to špatné, nadruhou stranu Coppolův Dracula je zpracovaný o dost lépe. Lugosiho výkon stojí pouze na hypnotickém (i když děsivém)pohledu. Asi nejlépe zahranou postavou je Mr. Renfield, ze které vyzařuje herecký um. Jinak jsem byl spíše zklamán. Za obdiv stojí jedině pěkné kulisy a pár atmosférických scén. ()
Měl jsem již možnost zhlédnout relativně velké množství snímků s Drákulou, ať už to byly přímo adaptace Stokerova románu nebo originální příběhy a stále mám svým způsobem nejraději tuto první (oficiální) verzi s Lugosim. Bela Lugosi měl jedinou opravdu slavnou roli (divadelní i filmovou) a tou byl právě Drákula - bez něj by ostatní filmové role ani nedostal. Některé jeho pózy sice působí trochu komicky, ale po zbytek času mu Lugosi dává vzhled a chování aristokratické nemrtvé kvintesence zla a na jeho hraní tehdy závisela veškerá atmosféra filmu - neměl nic kromě svého fraku, žádné dlouhé tesáky, krev nepřipadala v úvahu, neměl ani odpudivý vzhled odrážející jeho povahu jako Orlok. ()
Jedna z najznámejších klasík aká kedy existovala a ja si zrovna vyberiem jednu z jej prvých adaptácií. Musím podotknúť ,že na dobu v ktorej film znikol je neskutočne prepracovaný a je to fakt pecka. Nebudem tu prezrádzať detialy filmu ,pretože sa tu toho veľa nestane a keby som niečo prezdradil tak by som už rovno mohol prezdradiť aj ten zbytok. Rovnako ako u Frankieho aj u Grófa Draculu maju ľudia zafixovaný úplne inakší príbeh aký bol v origináli vyrozprávaný. Tento film ( ,ktorý je velmi verný svojej predlohe ) má gigantický detektívny podtón a až na zopár scén to ani nie je horor. Gratulujem hercovi ,ktorý hral Redfielda ,pretože takto precízne zahrať blázna muselo byť fakt ťažké a nebál by som sa ho prirovnať k Phoenixovému Jokerovi. Van Helsing je tu len klasický doktor ,čiže ak ste si zafixovali ,že to bude nejaký lovec upírov tak vás sklamem ,pretože originál je veľmi skromný. A úplný klenot celého filmu je Bela Lugosi a i keď nedostane vo filme veľa priestoru jeho rolu bezcitného vražedného upíra zvládol na výbornú ( a to nie len raz ). A ak ste si ho zapamätali vďaka jeho róbe a gestám potom vás poteším ,že ich tu je omnoho viac ako si možno myslíte. Koniec je trochu urýchlený ,ale to je skôr dobou ,v ktorej to vzniklo ,pretože v 30. rokoch nebolo moc zvykom robiť vo filmoch dohru. Čize ,aby som to rýchlo zhrnul prvý poriadny Dracula sa svojej predlohy drží jak parazit hostiteľa a ostáva jej aj naďalej vernou ,ak ste nevideli ,alebo ani nečítali príbeh o Grófovi Vladovi , neviete kde začať a nevadia vám čierno-biele filmy potom touto snímkou chybu nespravíte. Celkový výsledok kazí už len to ,že film si ide poriadne pomalým tempom a za tých 75 minut toho moc teda neuvidíte a sú aj časti kde je to čistá chrápačka na úrovni pôvodného Blade Runnera. Niekomu môže vadiť aj fakt ,že film okrem autentických zvukov nepoužíva hudbu a sú vo filme dlhé pasáže ,kde je len ticho. Niekomu sa to znechutí mne to prišlo ako veľmi zaujímavé okorenenie a v mojich očiach to pridalo na napätí. Preto tejto nestarnúcej legende dávam 4* ,75% a Známku: B ...Mal by som si v tých hodnoteniach spraviť poriadok... ()
Zvlastne, ze pred 70 rokmi ludia vobec logicky nerozmyslali(vo filmoch, ako inak). ()
Reklama