Režie:
Jiří WeissKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Vít Olmer, Dana Smutná, Karla Chadimová, Radoslav Brzobohatý, Zdeněk Braunschläger, František Smolík, Čestmír Řanda st., Otomar Krejča st., Jaroslav Vojta (více)Obsahy(1)
Do pohádek málokdy pronikala ponurá baladičnost, která neústila do šťastných konců. V tomto případě však černobílý materiál ještě umocnil tragické vyznění příběhu o zrazené lásce. Podle předlohy Jana Drdy natočil režisér Jiří Weiss film o prostém ovčákovi, jenž získá přízeň lesní víly - a od ní dokonce čarovné kapradí. Jenže daru si nerozvážný protagonista neváží, lehkomyslně se nechá naverbovat na vojnu, kde jej okouzlí vypočítavá a sobecká generálova dcera, takže na divoženku zapomene... V hlavní roli se představí někdejší herecký idol Vít Olmer, pozdější režisér. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (41)
Pohádky nebyly primárně dětský žánr a na Weissově kapradí to je jasně patrné. Erotické scény jsou velmi otevřené a ukazují toho víc, než mnohé současné filmy pro publikum podle žánrového řazení zralejší, kamera neuhýbá ani před floskulemi typu "byl panovníkem za nedbalost krutě potrestán" a to uškrcení služebníka a cestu uličkou domnělého dezertéra nám naturalisticky ukáže (a my tleskáme, protože po tomhle naše zvrhlé dětské já prahlo už při čtení Drdy), jen to vypíchnutí očí si musíme domyslet. Pokud kdo právě získal dojem, že se jedná o experimentální film perverzního režiséra, který si liboval v překonávání tabu a bariér, můj škodolibý záměr se podařil. Pravdou je, že Zlaté kapradí v této podobě je počinem poetickým, teskně baladickým a přes nemilosrdnou sondu do krajiny lidských slabostí podmanivě půvabným. Člověk tak může s hrdinou v jeho obrácení k pravým hodnotám, jakými láska, čest a věrnost bez pochyb jsou, bez uzardění soucítit, i když se před tím od samého počátku choval jako excelentní hlupák. ()
Podobenství o lásce a hloupé krátkozrakosti. 1) Klipoidní filmy se zběsilým střihem rád nemám, ovšem tohle je totální opak. Pomalé dlouhé záběry za hranicemi mé divácké trpělivosti mě rozčilovaly a posléze i nudily._____ 2) Neupírám této filmové baladě (pohádka to možná byla v Drdově podání) uměleckou oprávněnost či výstižnost. Ve své době musel snímek působit velmi neobyčejně. Jen to není můj šálek kávy._____ 3) 21letému Vítu Olmerovi (ovčák) to slušelo. ()
Baladický příběh ovčáka Jury mezi dvěma krásnými ženami moc pohádku nepřipomíná, snad že se jedná o snímek pro dospělé, ani mně se jako mláděti nelíbil.. Když se jedna pohádkově naladí, očekává v závěru „a byla svatba a žili spolu šťastně až na věky“.. Nicméně dnes už umím ocenit přednosti, černobílá tomu velmi sluší, atmosféra bezchybná, krásně natočeno, herecký ansámbl výborný.. No a Radek Brzobohatý ve vedlejší roli, kamarád hlavní postavy, působí sympaticky, jen je ho málo.. Pochválit musím obě dámy, jak Karlu Chadimovou, tak Danu Smutnou, radost pohledět.. ()
Pohádková balada, která mě dost nudila. Na druhou stranu musím vyzvednout uměleckou kvalitu Weissova snímku, kterí předznamenávala Novou českou vlnu 60. let. Pro mne příliš lyrična, Drdova pohádka jako by byla jistou modernizací Erbenovy Kytice zvláště zvýrazněním jisté osudovosti, která předeznamenávala děj, jehož jádrem byla snítka zlatého kapradí, která očarovala pasákovu košili. A také oním tajemnem, vycházejícího ze záhadnosti Lesanky... ()
Kamera je skutečně skvělá, hudba působivá, poetická atmosféra skvělá. Alespoň v první polovině. Pak byla vojna a dějově i filmařsky to bylo lepší a zajímavější. Herci výteční. Zvuk mizerný. Ve výsledku mě to ale moc nebavilo, navíc se to (alespoň v mých očích) šíleně táhlo, tu délku bych se vůbec nebál snížit - třeba i o půl hodiny. Černobílá kamera tomu dost přidává, v barvě by tenhle film ztratil kouzlo. Já jsem ho ale i přesto úplně nenašel. Nevěděl jsem vůbec, co od toho čekat, takže zklamání se nedostavilo, ale bohužel ani vyložené nadšení. Zlaté kapradí je prostě průměrný film, který nemám potřebu znovu vidět, a kdybych ho neměl do školy, tak ho neuvidím ani poprvé. 65%, takže se jedná o průměr lepší. Co oceňuji, je to, že se nejedná vyloženě o pohádku a ani ten konec není zcela veselý, což je fajn. ()
Reklama