Režie:
Orson WellesScénář:
Orson WellesKamera:
Edmond RichardHrají:
Anthony Perkins, Elsa Martinelli, Suzanne Flon, Romy Schneider, Jeanne Moreau, Jess Hahn, Fernand Ledoux, Akim Tamiroff, Michael Lonsdale, Maurice Teynac (více)Obsahy(2)
Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (104)
Tenhle film mi svou genialitou vzal slova (myslím, že to je skoro určitě jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděl). Jeho panoptikální atmosféra strachu, úzkosti a paranoidního ohrožení čímsi neznámým a neosobním je zde evokována natolik sugestivně, že jsem během sledování lapal po dechu a tápal v pochybnostech, zda se mi to jen nezdá. Neuvěřitelný film, Orson Welles byl totální génius. UPDATE 25.5.2020 - Když jsem po letech dostal chuť ten film vidět znovu, opět mě zcela ohromil. Jeho dechberoucí černobílé obrazy, vrcholně skvostné obsazení, nádherná hudba a šílený děj, který je velmi svéráznou interpretací Kafky, ale možná o to víc si ho cením, oč tam Welles dal sám ze sebe. Celý film je navíc zakončen krásným Wellesovým osobním komentářem, v němž nejprve vyjmenuje všechny herce a nakonec dodá: "...Já hrál roli advokáta, k tomuto filmu jsem napsal scénář a natočil jsem jej. Jmenuji se Orson Welles." ()
Narušené súkromie. Neusporiadaný milostný život. Nespokojnosť so súdmi, advokátmi. Život v betónových monoblokoch. Pracovné sily vyťažované monotónnou, ubíjajúcou prácou. Šašovia-umelci tvoriaci chtiac-nechtiac na objednávku tých čo vládnu. Vzbura proti systému končiaca na odkladisku v pustine za hranicou mesta. Súčasťou procesu je každý, nik presne nepozná svoje miesto, zaradenie, náznaky sú dôležité, ale správny kľúč aj interpretáciu neponúkne nik. Bežný človek sa dostane jedine k tým, čo poznámkujú poznámky. Oslobodenie je zapovedané. Aj po rokoch od nakrútenia aktuálne posolstvo o svete, v ktorom je nemožné obsiahnuť svoje práva a povinnosti. Kde geometricky rastie kvantita prijímaných noriem a zároveň ich šarlatánskych náladových vykladačov (justičný, policajný systém). Základné jednoduché odpovede pritom ostávajú ukryté. Prekrývané sú haldou kníh (dnes už aj iných médií) s falošnými proroctvami a pomýlenými filozofiami výkladu, zavádzajúcimi interpretáciemi a kalkulom nikdy dopredu neodhadnuteľného zisku alebo výhody za toto roky opakované cielené mätenie hláv. ()
První filmový přepis Kafkova nedokončeného Procesu (1914/1915). Je poměrně složité hledat hranice mezi Kafkou a Wellesem, stejně tak je určitou výzvou sledovat tento příběh mimo reálie starého Rakousko-Uherska. Ale jsem ráda, že obsazení je mezinárodní. Přítomnost italských, francouzských nebo německých hereček pomáhá globální srozumitelnosti. Romy Schneider hraje Leni (v českém překladu Lenku) pečující o starého advokáta. Pro ni tato role znamenala výrazný bod přerodu v době, kdy hledala novou kariéru. ()
Nedovedu si představit, co by mohl tenhle film říct člověku, který nečetl předlohu. Já ji ovšem četla, tak můžu říct, že mi dal docela dost. Hlavně po vizuální stránce se Wellesovi opravdu povedl. Na druhé straně strašně ošidil spoustu působivých věcí, hlavně scéna v chrámu se tam skoro nevyskytuje a nejhorší je jeho pojetí závěru - proč ho měnil? ()
Wellesova adaptace Kafkova románu Proces s sebou přináší hned několikerá překvapení. Zaprvé - tenhle příběh měl zůstat písmenům a stránkám. A přesto jej Welles zpracoval náramně, velkolepě a nadmíru poutavě - kamera kouzlí náramné obrázky, atmosféra postupně houstne a herci hrají lahodně. Zadruhé - I přes nesporné kvality filmu se potvrzuje první věta, měl zůstat knihám. První hodinu a půl je totiž zajímavou pouze ta filmařská stránka věci. To, co se ve filmu děje, už podstatně méně. Ovšem závěr dojem napravuje. ()
Galerie (50)
Photo © StudioCanal
![Proces - Covery](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/167/660/167660255_tp8max.jpg)
Zajímavosti (13)
- V knize "This is Orson Welles" Welles říká, že v Procesu není jediný symbol. (Vampireman)
- Orson Welles původně chtěl, aby roli advokáta hrál Jackie Gleason. Sám Welles chtěl hrát postavu kněze, čímž by zdůraznil úvodní sekvenci. (Vampireman)
- Interiéry filmu se natáčely v ateliérech v Boloni a Záhřebu. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)
Reklama