Dotek zla

Tak předně - viděla jsem 106 minutovou verzi z roku 98 a nemám nejmenší ponětí, čím se liší od předchozích dvou verzí. Po orgastickém začátku však přichází ničím vyjímečný příběh, který později dospěje k zcela průměrnému vyvrcholení. Po vizuální stránce je film totálně dokonalý, herci jsou výteční, ale něco tomu chybí. (18.09.2008)

Škoda, že se Wellers rozhodl (...ono to ani nelze napsat, jelikož film po většinu času postrádal atmosféru) pro thriller a ne pro komedii. V některých scénách na mě tahle mafiánská šaráda z mexicko-americké hranice působila dojmem nechtěné parodie. Ale ono je to vlastně jedno, neboť většinou ani příliš není vidět, co se tam odehrává, jelikož skoro celý film je natočen v úplné tmě a to co pro změnu vidět bylo, vyvolávalo nejednou spíše pocit trapnosti. Asi ta tma měla Wellesovi nahradit chybějící atmosféru, podobně jako série avantgardních záběrů kamery zase měla nahradit nezáživnost příběhu a toporné herectví většiny zúčastněných. Viditelně to zcela postačilo k tomu, aby celá řada kritiků i diváků označila snímek za geniální, zvláště když stál za kamerou režisérský velikán. Po tomhle mám ještě více dojem, že si Welles tu nekompromosní karikaturu nafoukaného režiséra Wellsona v Mistřích gagu ze strany Zidiho a Serraulta zcela zasloužil. Tak jako jsem uměl v komentáři vychválit režisérův debut Občan Kane plný invence a nadčasovosti, stejně tak nemám problém naopak odmítnout Dotek zla, protože působí na mě jako hodně vyprázdněný snímek. Jsou tu zde vedle kamerových záběrů nějaká pozitiva? Jo, Marlene Dietrich! To byla ženská každým coulem... pokaždé když se zde na chvilku zjevila, bylo to jako když uprostřed temného tunelu plného křiku všechno ztichne a kdosi zapálí světýlko. Celkově žel trochu málo světla v té dlouhé prázdné tmě. 35% (24.01.2021)

Orson Welles byl v roce 1958 buďto fakt velký herec, anebo hnusný tlustý prase. Každopádně tady vypadá jako to druhé a film s ním padá. On měl ztělesňovat zlo, ale jeho postava na obrazovce vyvolává spíš dávící reflex. Taky se mi vůbec nelíbila kamera, některé záběry přes rameno jedné postav zkreslující perspektivu druhé postavy. Ani v dabingu ČT 1995 to nedostalo lepší jiskru. (10.02.2018)

Tieňohra v uliciach neprívetíveho, ošarpaného pohraničného mesta, plného podivuhodných existencií: tučniackym detektívom počnúc, schaotizovano vystrašeným nočným recepčným pokračujúc a prapodivnými gráciami v moteli končiac. Tieňohra na viac spôsobov: 1. Obrazovo dokonalá krimi s atmosférou znepokojujúceho tajomna vyvedená v celom spektre čiernobielej pochmúrnosti. 2. Psychologicky rozvrstvená štúdia o nejednoznačnosti postavenia kladných, či záporných vlastností a zároveň o tom, ako sa miešajú role prisúdené spoločnosťou s obyčajnými ľudskými slabosťami (alkoholizmus, zaslepená pomstychtivosť, závisť, slepá oddanosť) vyplývajúcimi z túžby po perfekcionizme. 3. Halucinačná vízia pokrivených tvári vychádzajúcich akoby z bludiska krivých zrkadiel, meniacich svoje správanie podľa momentálneho snového rozpoloženia režiséra. Podivuhodná nočná mora s málo svetlými momentami. Všetky 3 roviny filmu sú naviac pokryté skvelými hereckými výkonmi v netypických úlohách (Heston ako mexičan, Dietrichová ako cigánska kupliarka). (14.06.2005)

Viděno na ČT2 v příšerném českém dabingu. Nejen jeho vinou jsem tuto oldschoolovou podívanou sledoval dosti nezúčastněně, prostě mě to nějak nebralo a neubránil jsem se nudě. Určitě bych zde ale našel i řadu kladů - obrazová stránka je výjimečně zdařilá, totéž platí o hudebním doprovodu a hereckých výkonech (především mě potěšila Marlene Dietrich - byť její role je zde jen maličká, při jejích závěrečných slovech na mě šly mdloby z toho, jak působivě jimi tento film korunovala). Vršit chválu by bylo samozřejmě dlouho možno i na herectví Orsona Wellese, který je ve své roli skutečně dokonalý. Přesto se nemohu ubránit pocitu, že mě tento film příliš neoslovil, a nemohu tedy hodnotit výše - hlavně ze začátku mě skutečně iritovalo, jak jsem vůbec netušil, o co tam krucinál jde - a bylo mi to hlavně nekonečně jedno. Závěr je ovšem dokonalý - čili když se to zprůměruje, vydá to na akorát na ty tři hvězdy. Vidět to v původním znění a v kině, asi bych hvězdu přidal, ale co na tom sejde. Mimochodem strašně se mi líbil následující filmový dialog mezi Quinlanem a Menziesem: Quinlan: "Vy jste se nějak skamarádili, ty a ten Mexičan. Tím se vysvětluje ta věc, co máš teď na sobě. Jak se tomu říká? Tomu, s čím teď chodíš." Menzies: "S čím chodím?" Quinlan: "Ano. Svatozář." Menzies: "Svatozář?" Quinlan: "Docela ti to sluší, Pete. Za chvíli budeš mávat křídlama jako anděl." (23.10.2012)