Velryba

Prokletím těchhle divadelních adaptací, co se odehrávají na ploše jednoho bytu je ten, že svůj původ nedokáží setřást. A pokaždé to filmové médium naráží na stejné limity. I tady se objevují a mizí postavy v jednom bytě, každá nese svůj vlastní příběh, aniž by ale pořádně rozvíjela linii hlavního hrdiny, který tlačí svůj úděl až do tragikomického konce. Brendan Fraser je každopádně neskutečný tahoun. Škoda toho posledního záběru. Tohle není Fontána. To povznesení nebylo třeba. (26.02.2023)

Nejsem rasista, homofob, xenofob. Obézní lidi mi ale vadí a ve spoustě případů mě rovnou serou. Tím spíše, že obezita jedince není ve většině případů dána životní tragédií nebo zdravotním/psychickým stavem, ale prostou nenasytností, obžerstvím. Pro takový lidi je obyčejný jídlo stejná droga, jako je perník pro smažky. The Whale je ale ve svojí minimalističnosti a drobných nuancích natolik dechberoucí podívaná, plná osobních tragédií a neblahých osudů, že mě to třikrát upřímně rozbrečelo. Režijní, scenáristický a herecký mistrovství, kde se na prostoru jedný místnosti střetává kontrast víry a ateismu, dobra a zla, života a smrti, reality a (ne)splněných přání. Vždyť Aronofsky nám vrátil Brendana Frasera! (03.03.2023)

Neviem či už aj D. Aronofsky musí spĺňať kvóty alebo sa už všetci načisto zbláznili... Prečo musí film začínať scénou, kde sa 300 kilový chlap ukája nad pornom v notebooku? (to som plánoval pustiť ako rodinný film, takmer prúser jak sviňa) V polovici filmu zistíme, že hlavný hrdina opustil manželku a dcéru kvôli chlapovi??, potom počúvame ako ho mal rád, ako sa s ním miloval...ok, dalo sa to prežiť, ale prečo mám pocit, že takmer každý nový film musí človeka niečím vytočiť?  Nemohol to byť tak trochu "obyčajný" film o tlustom chlapovi?, nie on musí byť aj tak trochu buzerant, aby to nebolo také jednoduché... Posledné roky mám pocit, že filmový priemysel poriadne padá na hubu. Nájsť dnes kvalitný film, ku ktorému sa budete s láskou vracať a opakovane si ho púšťať je skôr výnimka. Whale je presne ten prípad, film, ktorý stačí vidieť iba raz. Oscar pre B. Frazera  zaslúžený, ale film sa z toho dal vytrieskať určite lepší... 60%. (12.04.2023)

Inscenace divadelní hry, která se ani nesnaží vypadat jako film. Možná bych mohl obdivovat prostetické speciální efekty a práci maskérů, ale míra citového vydírání je tak vysoká, že mi to moc nejde. Aspoň to není tak strašné jako matka! Herecky nejpřesvědčivější mi tady přišla Hong Chau, o které jsem v životě ani neslyšel. Aronofsky už je prostě jen pro otrlé diváky. Časy, kdy točil dobré filmy, jsou zřejmě minulostí. (03.03.2023)

Další Aronofskyho variace sebedestrukce i snahy o vykoupení, která opět zvládá vyvolat psychickou i fyzickou nepříjemnost, opět je v rámci vztahu k vyprávění důležité vcítění diváka. Aronofsky opět jde pod kůži, opět dokáže diváka snadno rozdělit, výsledkem je ovšem působivá podívaná, která nutně nestojí pouze na Fraserovi, přesto je právě on srdcem celého filmu.... (02.02.2023)