Reklama

Reklama

Velryba

  • USA The Whale (více)
Trailer 4

Lidé jsou úžasní. Tento nakažlivý optimismus je superschopností Charlieho. Vidí v lidech jen dobro a v nás tak probouzí empatii. Téměř tří set kilový osamělý učitel, ztvárněný miláčkem publika Brendanem Fraserem, se snaží najít cestu zpět ke své dceři Ellie (Sadie Sink). Pod tíhou vlastních traumat se jen složitě vyrovnává s minulostí, uzavřel se ve svém bytě, stresové situace řeší přejídáním, ale na půdorysu svého třípokojového bytu je majákem dobra pro sebe i své okolí. (Aerofilms)

(více)

Videa (2)

Trailer 4

Recenze (451)

verbal 

všechny recenze uživatele

Tak přesně tohle se vám, kluci, přihodí, když budete prcat chlapy a furt dokola číst tu Melvillovu přeceňovanou kudlankovsko - narkoleptickou sračku! Poslední vepřový týden Brandoráda Prasera je jedním z mála filmů houbičkového artisty Darrena, u jehož sledování neobrostete esotericko - psychodeliktickým mechem, a ani nemáte nutkavou potřebu v pravidelných intervalech zvracet pseudoyntelechtuálně nestravitelné kusy Schopenhauera nebo poťouchlé zbytky biblických metafor. Přisuzuji to zejména tomu, že mu autor vcelku solidní divadelní hry i scénáře nedal prostor příliš fetovat a projevovat obvyklou metadonovou „tvůrčí kreaturivitu“, a především veskrze dokonalé a až uhrančivě odpudivé kreaci samotného, dnes už i civilního keporkaka, Prasera, jehož jsem vždy považoval za skvělého kašpara, a je věčná škoda, že nezvládl přechod a vyžral se z mumijního fešáckého lumena skoro na porážkovou váhu hrdiny tohoto kusu. Ale aspoň na něj nemuseli patlat moc silikonu a role na tělo se pro něj zjevně pořád najde. Až mi bylo líto, že to pro podtržení té obskurní chrochtavé atmosféry nenatočili v 5D a projekce nepřenášela i otřesy sténajícího sedacího nábytku a pachy žluklého potu a tříselných mykóz. Jelikož neurazí ani samotný psychologicky solidně propracovaný příběh moderně náhle zbuznělého intelektuála, jehož religiózně rozpolcený klystýr pošel na anorexii, a on se na protest rozhodl užrat xmrti, přičemž kvůli neutuchajícímu životnímu optimismu nevidí, že je jeho homozanedbávaná dcera odporná charakterová mrdka, uberu pouze 1,5004243582 hvězdy za předchozí Darrenův audiovizuální terorismus a docela spokojeně se odeberu na posezení sežrat nějaký ten maxikyblík z Kentucky. ()

tron 

všechny recenze uživatele

14 rokov po Wrestlerovi Darren Aronofsky vracia na výslnie ďalšieho herca. Po sérii divných filmov a prepadákov (prípadne divných prepadákov) zvolil najľahšie možné riešenie a urobil v podstate remake, akurát Rourkea vymenil za Frasera. Dokonca aj problémový vzťah s dcérou zostal. Našťastie si to Sadie Sink užila, takže opakovanie až tak nevadí. Kebyže viem, aký doják to na konci bude, tak to možno ani nepozerám. Jasné, Brendan Fraser je skvelý, ale je to presne ten prípad, kedy je slávny herec zamaskovaný tak brutálne, až priemerný divák má tendenciu vidieť v tom niečo viac, než v tom je. Ono si treba uvedomiť jednu vec. Vždy som mal Brendana rád, jeho Múmia bola v r. 1999 pecka, mal som vtedy 18, v tom veku iný druh filmu ani nepozeráte a tým pádom sa vám nielen film, ale i všetci herci z neho zapáčia a máte ich nostalgicky radi aj po štyridsiatke (vašej). Ale objektívne treba skonštatovať, že on nikdy nebol podmanivo uhrančivý, výnimočný, excelujúci herec. Samozrejme, niekedy bol fest dobrý (to asi netreba hovoriť nikomu, kto ho videl v Bohoch a monštrách s Ianom McKellenom), ale nie je ten druh herca á la Daniel Day-Lewis, to je proste fakt a kto tvrdí opak, zjavne nemá filmografiu tohto inak sympatického herca dostatočne napozeranú. Scenár je OK, žiadny zázrak, ale ku koncu do seba veci začnú viac zapadať a dostavia sa spomínané emocionálne scény. Oceňujem atmosféru (jeden byt, za oknami ustavičný dážď a k tomu hororová hudba, proste veľmi z toho cítiť, že predlohou sa stala divadelná hra). ()

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Odsuzující zdejší komentáře jsou nespravedlivé. SPOILIN' (as usual): Ano, tohle je velice jednoduchý (a proto jsou mimo všechna osočování, že je polopatický) příběh o člověku, který pro nečekaně objevenou pravou lásku opustil v té krátkozraké euforii a uvolnění z coming-outu svoji dcerku i ženu a šel si za nalezeným štěstím, místo aby se třeba pokusil obě fáze svého života skloubit, nepřetrhat kontakty. Ale stalo se. A po drastické ztrátě svého milého si začal vyčítat, že nebyl dost dobrým člověkem, aby tu kvůli němu jeho partner zůstal. Pocit provinilosti se (typicky) nasčítá, a on se začne trestat a zároveň v sobě zaplňovat prázdnotu a posilovat pocit pohrdání sebou a odpor vůči vlastní nedostatečné osobě, až se to zvrhne a přeroste do morbidní obezity a sebepoškozování. A tehdy ho potkáváme. *** Ale přitom v něm celou dobu byla nepotlačitelná touha a dychtivost po dobru v lidech a kráse vymaňování a tříbení vlastního tvaru - jak ji chtěl vidět v každém náznaku kolem sebe, jak ji provokoval a ponoukal. Touha, která si stejně našla svoje náhradní kanály, která mu byla vlastní, která z něj skutečně činila ryzího člověka, udržela mu pevné přátelství přese všechna úskalí a ve chvilce obnovila i nezničitelnou blízkost s bývalou ženou, touha, která může nahlodat mnohé obranné valy... jak v jeho studentech, tak i v jeho dceři, a i když pozdě, tak i v něm samotném. *** A teď ten kolos ví, že umírá, a celkem pochopitelně setřese stud a provinilost a pokusí se obnovit vztah s dcerou stůj co stůj, ujistit se, že udělá, co ještě může. Není toho moc, ale rozpustí se navršená nedorozumění plynoucí z toho, že nikdo z klíčových aktérů ve správnou chvíli prostě jenom neměl dost sebedůvěry, sebevědomí (matka, aby se nestyděla, že možná nezvládá roli matky, dcera, aby neútočila dřív, než někdo napadne její vlastní křehkost a nejistotu, otec, aby sebou nepohrdal hned dvojnásob za to, že neudržel naživu partnera a že se nedokázal vrátit k rodině, kterou bezpříkladně opustil...), a to stačí. END of SPOLING. *** To důležité: příběh nevydírá, ač to dlouho vypadá, že je právě k tomu zkonstruovaný, nakonec to tak není. A není "polopatický" - na rovinu, tady není nic, co by každý divák a každá sedačka v kině nechápali rovnou (netřeba tedy kritikům - a jmenovitě jindy bystřejšímu, tentokrát zatvrzelému Ondřeji Štindlovi v recenzi pro Deník N - mlátit hlavou, jim je třeba otevřít skrze všechny ty akademismy srdce a pustit do něj bez předsudků, co se tak prostě a otevřeně nabízí, nespekulovat) - ta doslovnost je tu k intimnímu prožitku, čemuž pomáhá i kamera a zvuk, k fyzickému prožití strachu, nejistoty, nedostatečnosti, zahlušení, barikádování i uvolnění, pokud se podvolíte (a to jediné za vás film udělat nemůže - a pokud se bráníte, chápu, že to pak berete jako vydírání a nátlak, ale film nevydírá, nabízí velice hodnověrný prožitek)... A pak jen spustí v pravou chvíli katarzi z přirozeného uvolnění, opuštění barikád a přijetí, jen sleduje a rozvíjí takovou konstelaci (viz tu spoilingovou část), v níž se to nakonec velice logicky a nevykonstruovaně povede, samospádem... *** Přála bych si častěji zažívat po konci filmu v kině takové ticho - které nikdo nechce prolomit... ani po rozsvícení, ani cestou ze sálu, a dokonce ani cestou z kina ven do ulic a domovů... všichni příjemně zaraženě mlčeli... *** A nesmírně doceňuji ten zralý moment, spočívající v tom, že k prudkému spuštění emocí dojde chvíli před koncem, režisér otočí čepem, zdvihne taktovku, vyřinou se vám slzy, necháte je, proudí to vámi, ale není to ještě ten okamžik, kdy končí film... ta závěrečná katarze se rozline až pak, klidná, tichá, zvědomělá, přijde přesně až po tom, po prožití uvolněných emocí, a prostě nastane a trvá... a diváci ji vynesou ven, do světa... Totiž alespoň ti, kteří to na sebe nechali působit a nedali se strhnout k tomu, aby filmu nastavěli umělé obranné valy - ač neříkám, že jim to Aronofsky pokušitelsky nenabídl. Nicméně mě po strhující matce! znovu přesvědčil, že točí precizně a vědomě, byť jen pro ty, kdo se skutečně dívají s otevřenýma očima a srdcem a nenaběhnou si na zdání ničeho lacinějšího. *** PLUS: V roli kamarádky a ošetřovatelky se tu objevila skvělá Hong Chau, která ztvárnila nezapomenutelnou postavu z nesmírně pozoruhodného a krásného Paynova filmu Downsizing - obě role mají dokonce mnoho společného. *** (S Lí v Pilotů.) *~ () (méně) (více)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

To, že film režíruje Darren Aronofsky, může už kdekoho připravit na fakt, že zde se dočkáte ryzího lidského martýria. Náročný film na emoce, ale od začátku ho nelze sledovat jinak, než s čirým zaujetím. Brendan Fraser tu totiž vypadá tak, že byste ho skoro nepoznali. Navíc tu hraje jako Bůh (nebo jako Ďábel, záleží z jakého úhlu na to koukáte), což byste od něj prostě také jen tak nečekali. Velryba je ukázkový film. Připomíná, že filmy tu jsou pro nás od toho, aby z nás vycucli emoce. A když to dokážou, máte o zážitek postaráno. ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

Uvězněn ve svým bytě, uvězněn ve svým těle řešíc svoje trápení a problémy přežíráním. Po herecký stránce má film určitě co nabídnout. B. Frasera mám spojenýho spíš s komediálními rolemi. V nějaký vážnější roli jsem ho neviděl. Tento film budiž důkazem toho, že umí zahrát i vážnou roli. Ani herci ve vedlejších rolích nezahráli špatně ale film v podstatě stojí a padá na výkonu B. Frasera. Ten se svý role zhostil na výbornou a jde bezesporu o jeho životní roli. Navíc to musela být fuška nosit těžkej protetickej oblek několik hodin denně. Ale ani 5ti hvězdičkovej výkon Frasera nezachrání to, že dějově to nebylo až tak silný a emotivní jak jsem čekal. Očekával jsem totiž drama, který diváka emočně vyždíme. To se ale nestalo. Lepší 3 hvězdy. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (20)

  • Počas celého filmu si Charlie (Brendan Fraser) objednáva jedlo z Gambino's, čo je vlastne talianska reštaurácia v Moscow, Idaho, kde sa film odohráva. Scenárista Samuel D. Hunter vyrastal práve v tomto meste. (Arsenal83)
  • Pro tuto roli strávil Brendan Fraser (Charlie) každý den čtyři hodiny nasazováním protéz, které vážily až 300 liber (136 kg). Několik měsíců před začátkem natáčení se také radil s organizací Obesity Action Coalition a spolupracoval s tanečním instruktorem, aby zjistil, jak se bude jeho postava s nadváhou pohybovat. (classic)
  • Darren Aronofsky řekl, že obsazení tohoto filmu mu trvalo deset let. Především role Charlieho byla největší výzvou, a to dokud neuviděl trailer k brazilskému filmu Svět drog (2006) s Brendanem Fraserem, kde to „cvaklo“ a později ho přimělo k obsazení Frasera do hlavní role. (Struhy)

Související novinky

Aronofsky u A24 chystá životopis Elona Muska

Aronofsky u A24 chystá životopis Elona Muska

10.11.2023

Bylo jen otázkou času, než to přijde. Podle nejnovějších informací serveru Variety má pod hlavičkou studia A24 vzniknout životopisný snímek o americkém inženýrovi, podnikateli, multimiliardáři a v… (více)

Podzimní VOD novinky na CANAL+

Podzimní VOD novinky na CANAL+

19.10.2023

Vypadá to, že babí léto je za námi a teplé počasí se s námi letos už definitivně rozloučilo, takže pokud hledáte způsob, jak trávit chladnější podzimní večery, máme pro vás pár tipů na filmy a… (více)

95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou

95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou

13.03.2023

V noci z 12. na 13. března proběhl v losangeleském Dolby Theatre slavnostní ceremoniál 95. ročníku předávání prestižních Oscarů, tedy cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Opulentním… (více)

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

29.12.2022

Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno