Velryba

Neviem či už aj D. Aronofsky musí spĺňať kvóty alebo sa už všetci načisto zbláznili... Prečo musí film začínať scénou, kde sa 300 kilový chlap ukája nad pornom v notebooku? (to som plánoval pustiť ako rodinný film, takmer prúser jak sviňa) V polovici filmu zistíme, že hlavný hrdina opustil manželku a dcéru kvôli chlapovi??, potom počúvame ako ho mal rád, ako sa s ním miloval...ok, dalo sa to prežiť, ale prečo mám pocit, že takmer každý nový film musí človeka niečím vytočiť?  Nemohol to byť tak trochu "obyčajný" film o tlustom chlapovi?, nie on musí byť aj tak trochu buzerant, aby to nebolo také jednoduché... Posledné roky mám pocit, že filmový priemysel poriadne padá na hubu. Nájsť dnes kvalitný film, ku ktorému sa budete s láskou vracať a opakovane si ho púšťať je skôr výnimka. Whale je presne ten prípad, film, ktorý stačí vidieť iba raz. Oscar pre B. Frazera  zaslúžený, ale film sa z toho dal vytrieskať určite lepší... 60%. (12.04.2023)

Každý máme v sobě kus citlivky i cynika, ve mě, v životě i u tohoto filmu, zvítězil ten první. Vztahové situace, které se mohou stát každému a klišé přece používáme všichni, nesmí jich být moc, což v tomto snímku nehrozí. Fraser je výbornej (a pohříchu vždy byl) a Aronofsky po čase netočí zmatené metafory či zbytečné dekonstrukce mýtů, ale příběh o lidech z masa a kostí, a to doslova. U mě dobrý. 70%. (16.05.2023)

Další Aronofskyho variace sebedestrukce i snahy o vykoupení, která opět zvládá vyvolat psychickou i fyzickou nepříjemnost, opět je v rámci vztahu k vyprávění důležité vcítění diváka. Aronofsky opět jde pod kůži, opět dokáže diváka snadno rozdělit, výsledkem je ovšem působivá podívaná, která nutně nestojí pouze na Fraserovi, přesto je právě on srdcem celého filmu.... (02.02.2023)

Na pohled odporný člověk, který vás prvními záběry naprosto znechutí si vás skrze dvouhodinové drama nakonec naprosto získá, aby vám připomněl, že lidé často klamou svým tělem. Často odsoudíme krásnou duši na základě nepěkného zevnějšku a naopak. Komorní, tísnivé drama, které vás neutopí v depresi, ale naopak vám dám naději. Úžasná divadelnost využívající prostor malého bytu naplno, tomu jen a jen pomáhá. Nejvíce mě asi dostala scéna s exmanželkou, která pokryla hromadu nuancí a emocí. Avšak gró se nachází ve vyvrcholení cesty vedlejších postav a hlavního hrdiny, což uceluje fenomenální myšlenky o lidech a jejich skutečném nitru. Úžasný kousek, za který si Fraser toho Oscara prostě zaslouží. Bohužel mě to nesmetlo tak moc, skrze typické trademarky Aronofskyho, které mě neoslovují, ale naopak otravují a výřečnost symbolismu, včetně omlácení některých motivů o hlavu mi to lehce táhne dolů. (01.03.2023)

Kdo by byl kdy řekl, že největším problémem filmu odehrávajícím se v jedné místnosti, bude scénář. Je tu dohromady pět postav, z nichž ústřední jsou tři a ty jsou dost špatně napsané. O protagonistovi víme, že je univerzitní profesor, ale prostě to filmu musíme věřit, nejsou nám podány jediné důkazy, v čem jsou v tomto směru jeho kvality. Jenom svým studentům říká vágní fráze. Jeho dcera projevuje sice celkem věrohodné znaky autismu, ale myslím si, že to není záměr, nýbrž pomýlená snaha o to napsat edgy teenage ženskou postavu. Misionář Thomas jakožto katalyzátor pointy, nás obtěžuje prakticky nejnudnější backstory, kterou jsem kdy slyšel a jeho dějový oblouk je vyloženě vymodlený. Ta zšeřelá Libatiqueho kamera se naštěstí snaží z toho vehementně vykřesat nějakou atmosféru konce dní a Simonsenův soundtrack bych místy s tím Mansellovým klidně zaměnil, ale jinak je to fádní jak nedělní příloha. Hvězdu navíc dávám právě za to, že je to filmařsky kompetentní, což po několika nedávných zážitcích musím konstatovat, že bohužel v kinech již fakt nemusí být samozřejmost. Další hvězdu zvednu, pokud se dozvím, že to je prequel k Se7en. PS: ale stejně ten poslední záběr mě nadchnul a já vím, že ten Aronofsky tam pořád je a stále se těším jaká velkopanská zhůvěřilost z něj vyleze až ho pustěj zase z baráku. (26.05.2023)