Frankenstein

Úvodní varování diváků dnes působí přinejmenším úsměvným dojmem a přes skvělý výkon Borise Karloffa už film nikomu hrůzu nenažene. Legendární horor nejvíce trpí svou krátkou stopáží, která zjednodušila děj natolik, že některé věci nedávají moc smysl. Přes na svou dobu velkorysou výpravu na mě nepůsobí tak zajímavě jako o rok starší Dracula. (30.09.2004)

Zřejmě nejznámější z monster studia Universal v podání Borise Karloffa - kdo by neznal Frankensteinovo monstrum? Ovšem kvalit svého pokračování ani zdaleka nedosahuje. Jako takový prvopočátek amerického zvukového hororu je to však velmi povedené, a tak zůstaňme shovívaví. (08.09.2012)

S přihlédnutím k tomu, že se jedná o osmdesát let starý film, budu shovívavý a přehlédnu ten fakt, že kromě ikonického Borise Karloffa v roli Frankensteinova monstra a skvělé atmosféry už toho tenhle slavný snímek moc nabídnout nemůže, hudba veškerá žádná, herecké výkony... ehm, ano, byli tam nějací lidi, co tam... ehm, hráli :-) a hlavně ten příběh je tak pitomoučký, až je to rožtomiloušký :-) Ovšem scéna, kterak se hodný ujo monstrum s malou holčičkou potkal a chtěl jí plavati naučit (což mu jaksi nevyšlo), mě teda slušně odrovnala :-)) Takže tři hvězdy s tím, že tu čtvrtou (nadprůměrnou) si schovám na příště, pro Karloffovu nevěstu... (16.09.2014)

Frankenstein je klasický horor, ktorého polovica úspechu tkvie v maske monštra, tá druhá v poctivej atmosfére. Asymetrický interiér veže vychádza z Caligharizmu. Príbeh je klasický, polemizuje sa nad zneužitím vedy, utrpením človeka (monštra), ktorý za svoju existenciu a skutky vôbec nemôže (nemá ani meno) a končí obligátnou davovou naháňačkou s fakľami. Zfanatizovaný dav samozrejme nie je schopný pochopiť, kto je tu skutočným vinníkom. Film mohol vo svojej dobe vyvolať kontroverziu jednou z úvodných scén v aule, kde profesor vysvetľuje rozdiel medzi mozgom normálneho človeka a mozgom vraha, čím vlastne dokazuje, že vrah za svoje skutky nie je zodpovedný, pretože je iba hračkou prírody. (24.10.2012)

O mnohých filmech němé éry se nebojím prohlásit, že nezestárly, Frankenstein, byť již ozvučený, mi neohlodaný tím zubem nepřijde. Vždyť dnes působí až roztomile legračně. Kulhavý hrbáč pomocníkem posedlého vědce. S dějem nesouvisející romantická linka, která v člověku vyvolává podezření, že ve 30. letech byl milostný vztah ve filmu jakousi povinností. I ty naše jsou tím nezdravě nasáklé. Monstrum s jednoduchým vnitřním světem a mozkem vraha. Děs, kterým dnes plníme spíše snímky jako je Addamsova rodina... Neupřel bych Frankensteinovi kvality nevidět z těchto dob i snímky, které mi i bez mhouření oka daly mnohem více než zástupy těch dnešních. A co mám odsud? Stvoření mýtu o šíleném vědci, který nenávidím. Tisíckrát citované scény s mlýnem, oživením monstra a holčičkou, jeho zjev a expresionismem nasáklé kulisy a interiéry (za Metropolis či Caligarim nehezky zaostávají, špatné však nejsou). Poloněmé, polomluvené herectví. Silné **. (19.04.2010)