Neviditelný muž

Narozdíl od dle mého názoru trochu přeceňovaného Whaleova Frankensteina, je tohle hororové sci-fi na svou dobu skvělým a velmi zábavným snímkem, na který velmi rád vzpomínám jako na jeden z nejlepších filmů třicátých let minulého století. Film nabere na síle hned v první scéně, kde neznámý muž v bandážích prochází sněhovou vychřicí, načež rozrazí dveře baru a stane se středem pozornosti nejen všech zákazníků, ale i diváků. Chytrý a na velmi dobré triky bohatý snímek, který překvapí, rozesměje, ale i vyděsí. (18.06.2011)

Zlatá klasika, která na tehdejší dobu má slušné efekty, ale hlavně příběh. ----- Čtvrtý disk z kolekce černobílých hororů Universalu vychází z předlohy H. G. Wellse a dalšího méně známého románu jiného a dnes již zapomenutého spisovatele. Neviditelného muže režíroval opět James Whale a režíroval ho napříč žánry. Zpočátku máme dojem, že půjde o tragédii, když tajuplný muž v sněhové vánici vpadne do vesnické hospody, posléze se příběh zvrhne v komedii, když svou neviditelností „trestá“ hloupé vesničany. Pak se příběh přesune do tragické polohy a přemítání o zneužití moci, aby nakonec skončil jako typický thriller nebo jeden díl seriálu Akta X.   Příběh vypráví o vědci, který sice přijde na to, jak se stát neviditelným, ale již neví, jak tento proces obrátit zpět. Přípravek neviditelnosti má navíc vedlejší účinky – posiluje agresivitu a touhu po moci. Kolega vědec i jeho dívka se pokoušejí také pomoci, ale stávají se posléze jen objekty nenávisti šíleného neviditelného muže, toužícího ovládnout svět.   Obraz opět máme černobílý, ve formátu 1,33:1 (4:3) a zvuk v Dolby Digital 2.0. O komentář pod filmem se postaral filmový historik Rudy Behlmer a nezůstává své pověsti vtipného komentátora nic dlužen. Např. vypráví, jak se natáčel nějaký trik a nějaká scéna, a najednou si dovolí utrousit poznámku, kterou všechno shodí. Například do pokoje neviditelného vtrhne vesnická policie. Neviditelný si začne sundávat obvazy z tváře, košili – v té chvíli Rudy Behlmer popisuje, jak se celý ten trik natáčel, a jaká to byla fuška – a najednou, když si neviditelný sundá kalhoty, suše Rudy Behlmer pronese: „Jak se zdá, neviditelný nenosí spodní prádlo.“ A podobných příkladů je mnohem více. Navíc dá do souvislosti i „neviditelné“ předchůdce tohoto snímku.   Půlhodinový dokument, či spíše jakýsi film o filmu Neviditelný muž odhalen, uvádí opět Rudy Behlmer (připomínám jen, že já jsem sice také Rudy, ale Kovanda), takže je postaráno nejen o zajímavá fakta, ale i odlehčení. Dozvíme se vše, co by nás mohlo zajímat o hercích, tricích, Wellsově románu, dalších filmech s neviditelnými a také se objeví různé historky některých současných herců nebo potomků herců a tvůrců tehdejších.   A na závěr čeká tradiční galerie fotografií z filmu a plakátů. (05.12.2009)

Neviditeľného muža mám od Whale ešte radšej, ako známejšieho a legendárnejšieho Frankensteina, pretože má medzi dobrom a zlom sa viac zmietaného šialeného vedca, väčšiu a zlovestnejšiu hrozbu - tak pre ľudstvo, ako aj pre asistenta Kimpa - v neposlednom rade aj z môjho subjektívneho hľadiska krajšiu herečku a naozaj výbornú výpravu a réžiu. a sám neviditeľný muž síce maskérsky nemá na frankensteina, ale ten kostým je podľa mňa ešte desivejší, pretože zahaľuje a neukazuje - a to ľudí desí viac. (27.08.2011)

Klasický horor o rozpoutání velkého zla objevenými nadpřirozenými sílami a úzkostlivému boji proti tomuto zlu ukrývá v tomto téměř stoletém provedení až neuvěřitelně nadčasovou působivost. Pokud pominu nesnesitelně teatrální výkon herecké představitelky hospodyně v první polovině, nenapadá mě jediný další aspekt, v čemž by tohle zpracování mrazivého, hrůzyplného příběhu s ponurou černobílou atmosférou a nádherně jednoduchými triky mohlo působit vyčpěle. Neviditelný muž v režii Jamese Whala pro mě nezestárl, spíše nadále v rámci žánru potvrzuje, že největší hrůzu a strach často dokáže v člověku vyvolávat právě takové zlo, které zůstává zahalené tajemstvím, či přímo neviditelné... [90%] (16.10.2021)

Na dnešné pomery má Neviditeľný muž od hororu ďaleko, ale určité desivé prvky mu nejde uprieť. Napriek tomu by som ho skôr označil za thriller s hrozivou atmosférou, ktorú si dokázala snímka udržať do dnešného dňa. A na to, že Claude Rainsa nebolo väčšinu času prakticky vôbec vidno, som si jeho prítomnosť užil plnými dúškami. Pán herec. (05.12.2018)