Nejhorší člověk na světě

Fajnově provedená romance z pohledu třicátníků v dnešním světě, která se zaobírá tím, jak jsme dnes zahlceni, až je těžké se vůbec v tom všem najít. Celou dobu šlo o příjemnou, vtipnou a zábavnou podívanou, která se pro mě extrémně vyhoupla v poslední půlhodince. Opravdu hutný vyvrcholení, znázorňující skutečně krásně vztah dvou lidí, kteří k sobě něco cítí a cítily, ale už nejsou spolu. Je mezi nimi plno nevyřčených a nespravedlivých věcí, avšak si až moc užívají vzájemnou přítomnost. Celé to pozvedává hlavně provedení, kdy takto krásně, zajímavě a originálně zpracované momenty jako intelektuální a emocionální nevěra, chuť být s někým jiným nebo rozchod jsem dlouho neviděl. Prostě parádní pecka, která mohla být v té první hodince o něco silnější! 8/10 (07.01.2023)

Zajímavý, zručně natočený pokus o generační film, jehož přijetí nebo odmítnutí do značné míry závisí na tom, zda jste, respektive zda se pokládáte, za součást oné generace, která je předmětem zájmu režiséra. Když už jsme u Joachima Triera, je to z mé strany pochopitelně spekulace, ale vsadil bych se, že do postavy Aksela vtělil pořádný kus sebe sama. Právě nešťastný Aksel je mi věkem a životními postoji nejbližší a nejsympatičtější postavou. Jeho mediální souboj se vztahovačnou feministkou považuji za nejzábavnější i myšlenkově nejhodnotnější moment snímku. Příjemná Renate Reinsve hraje (pro mě) nepříjemnou, protože roztěkanou a citově nestálou Julii, která se hledá vlastně až do závěrečných titulků. Je představitelkou stále se rozrůstající skupiny, co důležitá životní rozhodnutí odkládá pokud možno co nejdéle, hlavně proto, že život na sice čím dál více ekonomicky dýchavičném, ale stále ještě proklatě bohatém Západě přináší (zdánlivě) nekonečné množství příležitostí a bezrizikové experimentování. Jen málokteří si uvědomují, že tenhle svět a z něj plynoucí životní strategie díky ekologické krizi a bezprecedentně rychlému přesunu bohatství do vzmáhající se východní Asie nenávratně končí. Množství témat, které Joachim Trier ve svém filmu nadhodil, dává každému divákovi šanci najít si "to svoje". Celkový dojem: 75 %. (05.09.2021)

SPOILER. Po Nejšťastnější holce pod sluncem nemohl následovat jiný film než Nejhorší člověk na světě :-D Žánrově atypický, nedokázal bych jej nijak správně zařadit, každá třetina je úplně jiná a na rozdíl od řady jiných recenzentů se mi třetí třetina líbila nejméně, avšak v mém případě je to osobní záležitost. Nechci a nedělá mi dobře se dívat ve filmech na zápletku s rakovinou a už vůbec ne slinivky. Je to smutná součást našeho života a nejhorší civilizační choroba, ale ve filmech by nemusela být tolik přítomná, zvláště když třeba v tomto případě se film originálně věnuje vztahům, sexualitě, nevěře, pudům, to se mi naopak líbilo hodně. Joachim Trier umí zajmout, dokázal to už s Thelmou. (09.01.2023)

Tady jsem se se nechala asi trochu unést davem a dívat se na tento film doma, tak vím jistě, že bych mu dala jen tři. Ve Varech to ale byla v kině taková pocitovka s celkem surrealistickými momenty a zajímavými prvky, že si to možná zaslouží trochu nad tím přivřít oko. Asi se tu s hlavní hrdinkou dokáže dost lidí ztotožnit a hlavně ženy, které prostě rády vzpomínají na prožívání té počáteční lásky. Herečka Renate Reinsve byla ve své roli opravdu velmi přirozená a sympatická, což taky přidává. Z obecného hlediska je ale příběh v závěrečné části zas taková ta klasická ždímačka, kterým já fakt neholduju a celkem mě zamrzelo, že takový ten všudypřítomný good-feel se vytratil do sfér, ve kterých bychom našli filmy jako třeba Hvězdy nám nepřály a podobné sentimentální hrůzy. Tři a půl zaokrouhlené. KVIFF 2021 (02.12.2021)

Pojednání o prologu, dvanácti kapitolách a epilogu ze života téměř třicetileté Julie, která hledá své místo v životě a snaží se vyrovnat sama se sebou, se svými emocemi i s partnerskými vztahy. Relativně úspěšný pokus o generační výpověď, jenž se zároveň snaží dotýkat několika dalších vážných témat, uhrane krom přirozených hereckých výkonů trojice hlavních postav především elektrizující režií a sympatickým humorem. Chytře napsané dialogy místy mírně zavání přemoudřelostí a vyprávění se nejen kvůli dělení do kapitol, ale i kvůli přílišnému těkání mezi jednotlivými motivy zejména ke konci trošku rozpadá. Film je tak nejsilnější v několika hodně působivých a výrazných jednotlivostech a pasážích, jako je ta s nevinným jiskřením na hraně nevěry na večírku, ta s prožíváním jednoho dne s životní láskou v dočasně pozastaveném městě nebo ta s houbičkovým raušem. Zamýšlené dojetí na závěr se sice nekoná a dvě hodiny jsou kvůli pozvolna uvadajícímu tempu možná příliš, i tak jde ale o čas strávený velmi příjemně a přínosně. (28.08.2021)