Děti železnice

Každý dobrý skutek plodí další. 1)  Poté, co hlavu a živitele početné rodiny zatkne policie (nevíme proč), musí matka se třemi dětmi vyjít s málem. Nebojte se, nepůjdou po žebrotě, jak by to napsal Dickens. Jen se přestěhují z města na venkov do poněkud zašlé malé usedlosti a počet služebných omezí na jednu milou paní. Nicméně děti do venkovské školy nechodí, učí je matka doma a stále očividně mají slušný životní standard. Ve volných chvílích pozorují vlaky. Ale protože trains don´t carry people´s love, musí svou touhu konat dobro realizovat jinde. Čím více se blížíme k neodvratnému konci této dickensovské idyly plné hřejivé lásky a přehodných lidiček, tím větším kýčem se film stává a nic nepomáhá ani lehká ironie, patrná již od první minuty._____ 2)  Věk dětských herců ani jejich rozhovory neodpovídají tomu, kolik jim má být. Šmrncovnímu Gary Warrenovi (Peter) je 16, Jenny Agutterové (Bobbie) je 18 a Sally Thomsettové (11leté Phyllis) dokonce 20 (!) let. No, do Sally bych to fakt neřekl. Její smlouva zakázala prozradit skutečný věk během natáčení. Nesměla být viděna, jak kouří, pije, chodí se svým přítelem či řídí sportovní vozy, což byl její koníček. Ani štáb neznal její skutečný věk._____ 3)  Jenny Agutterová si zahrála ve všech čtyřech existujících filmových verzích. Nejprve v seriálu BBC, pak v komentovaném snímku. Do třetice se Jenny vrací v televizním filmu jako matka a nakonec jako již dospělá Bobbie v roce 2022. Tomu říkám věrnost._____ 4)  Jako ukázku decentní anglické ironie uvedu scénku, kdy výpravčí Perks v dobrém rozmaru uléhá na lože se svou chotí a zatáhne závěs. Na to reaguje jeho žena: oh go on then...as it's your birthday. Navzdory očekávání dospělého diváka výpravčí roztáhne závěs, uchopí láhev s kořalkou a napije se. Konec obrazu._____  5)  Příběh patří k těm, ve kterých nejsou žádné záporné postavy, jen to občas lehce zaškobrtne mezi těmi kladnými. Nyní si jako protilátku dám slané okurky, abych alespoň částečně eliminoval tu sladkou vlezlost, kterou cítím v těle. Ale nic ve zlém, I dare say, cukr byl pěkně barevný a jako správný jed mi i chutnal. (13.10.2023)

Už od úvodu s poletující holubičkou poetická podívaná pro děti a mládež o přestěhovaní matky se třemi dětmi z bohatého mětského domu se všemi vymoženostmi (mimochodem, hezké zvonky pro služebnictvo.:D)  na venkov, kde jsou ale samí hodní lidé, kteří se k ním chovají hezky. Děti každému vždycky uvědoměle pomůžou, doktor se pokaždé postará a ještě rozdělí dětem role, běžec se po úraze omlouvá, pokud by omdlel,  služka nezapomene před odchodem domů schovat jídlo v kredenci. Tenhle film je maximálně idylický, ale ten pohled na barevný venkov, lidskou dobrotu, staré časy a distingované anglikánství má svoje kouzlo a dostane diváka do hezkého světa. Nejvíce jsem si oblíbil železničáře Perkse, který je přesně takovou elegantní roztomilou distingovanou komediální dobrosrdečnou postavičkou a během filmu jsem ho taky začal mít rád jako vlastního strýce (:D). (12.10.2023)

Přesně ten typ filmu, jaký jsem potřebovala. Pohladil po duši, a dal naději, že naděje umírá poslední. Tam, kde "pánbíček" (či kdokoliv - cokoliv) přivřel dveře, pootevřel okénko (někdy doslova). Zdánlivě malé, nenápadné náhody vyústily ve velké věci. Dobrý člověk ještě žije, a tady jich bylo hned několik. Musím přiznat, že mi občas zvlhlo očko, na konci filmu i obě (a pořádně). Jak tak píšu tento komentář, a ve vzpomínkách vplouvám zpět ke trati, musím přeci jen přidat tu pátou hvězdičku (ačkoliv po prvotním váhání mezi 4 a 5 byly původně uděleny "jen" 4). Jako bych slyšela z dálky syčet parní mašinku... A toužím po péči dr. Forresta. :-) Ani bych u ní nemusela být nutně nemocná. :-D  /"Virtuální retro kino" Willyho Kufalta/ (08.10.2023)

Toľko milých, láskyplných a oddaných postav som už dlho nevidel v jednom filme a aj keď im tú zostavu trocha narúšajú niektorí protivnejší občania, ale vysoké percento je aj tak na strane solidarity. Ústredne detské postavy sú milé a aj keď sa v ich živote objavila veľká zmena, tak nič nestratili na duchaprítomnosti a milosti a tu v mojom prípade nastáva prvý problém. Detské duše sa vedia rýchlejšie prispôsobiť okolnostiam, ale aj na nich to zanechá nejakú škvrnku a tu nič také nebolo a to sa jednalo hned o tri detské postavy a preto mi to hraničilo už až z naivitou. Je to celé také uhladené, nemá to žiadnu ani len jednu dramatickejšiu alebo aspoň napínavejšiu scénu. Ide svojou stereotypnou linkou a aj keď sa na film celkom dobre pozerá a je ľahko stráviteľný, za tých 109 minút som ani raz nepocítil pôžitok z nejakej, čo by len jednej scény či aspoň nepatrného momentu. Je krásne uhladený a aj optimistický, ale čo nato, že mi ako celok prišiel dosť strojený. A ten suchý Britsky humor tomu tiež nepomáhal, slabé 3*. (19.10.2023)

No, nechybělo málo a čtvrtá hvězdička by nebyla. Je to sice rodinný film, já to beru, ale na mě těch příjemných lidiček, naprosto bezchybných dětí, které vždycky každému okamžitě pomůžou a přehnané idylky bylo až moc. Nic bych proti tomu neměl, kdyby tu takové nebyly všechny postavy a kdyby tu i ta dějová linie se zatčením měla výraznější řešení. A ne, jeden chlap na schodech, který se tam pak už neobjeví a výpravčí Perks mi nestačí. Já ale měl podobný problém i u (druhé půlky) Vodních dětí, která taky byla přehnaně idylická, ačkoli tam mi spíš vadilo, že je příliš infantilní. Tak jako tak se to ale vyrovná, protože zatímco u Vodních dětí mi dojmy zachránila první půlka, tady to byl fakt, že mě to celou dobu bavilo sledovat, nebylo zde scény, která by mi vadila (jen detaily v nich ano) a příjemný pocit jsem z toho nakonec měl, takže... proč ne, účel to splnilo, takže ty čtyři hvězdy nakonec rád dám. A taky na tom má podíl fakt, že mám rád prostředí anglických vesniček. Slabé 4* (06.10.2023)