Ztracený víkend

Říkal jsem si, že alkoholismus je zajímavý téma. Kór, když se tu člověk o něm baví po osmi pivech a nějakým tom tajtrlíčkovi. Ale že Amíci z alkoholismu udělají takovou frašku, tak to bych nečekal. Billy Wilder je možná dobrý režisér, ale asi neví, jak to v životě chodí, protože to, co jsem viděl s realitou dnešních dnů má pramálo společnýho. A ten závěr? To byla čirá pohádka, kterou bych rád přetočil všem alkoholikům, s otázkou zdali si myslí, že jejich život by mohla potkat taková štěstěna. No samozřejmě, že by nemohla. Člověk by mohl zapřemýšlet, kde se pak zrodil ten typický americký happyend, který se americkým filmem táhnul několik desítek let. Ztracený víkend má dobrý nápad, ale člověk nad ním chvíli přemýšlí, jestli to nebyla ztracená hodina a půl, protože vůbec nic nenabídne. Respektive nabídne, ale s hrubě opracovanou nabídkou to končí a dál cesta nevede. Slabý. Myslím si, že když půjdu do putiky a hodím pokec s místníma dědkama, tak zažiju větší a krušnější drama, než má tenhle film. (14.05.2013)

Ocenění: Oscar 1945 - hlavní herec (R. Milland), režie, film, scénář; nominace: kamera (ČB), střih, hudba (drama/komedie) Zlaté glóby - film (drama), herec (R. milland), režie FF Cannes - herec (R. Milland), Velká cena festivalu National Board of Review - herec (R. Milland) New York Film Critics Circle Awards - herec (R. Milland), režie, film (06.05.2013)

,,Daj si so mnou skleničku plnú snov... odhodí záťaž a balón sa vznáša, všetky problémy zostali podo mnou." Pri sledovaní Strateného víkendu som si niekoľkokrát spomenul na československý film "Dnes naposled" (1958). V oboch prípadoch ide o psychologickú drámu s prvkami tragikomédie a spája ich nielen zhodná problematika alkoholizmu, ale aj pochmúrny čiernobiely vizuál, obohacujúci spoločne s kvalitným scenárom zážitok z filmu, ktorý má v sebe nadčasový potenciál zaujať mladého diváka aj 60-70 rokov po svojom vzniku. Medzi výrazné klady snímky patrí aj vynikajúci herecký výkon Raya Milanda, osobitý štýl spracovania s retrospektívnymi odbočkami a množstvom nezabudnuteľných scén (hľadanie a schovávanie fľašiek na najkurióznejších miestach v byte, halucinácie s netopierom či tancujúcimi kabátmi v opere). Z veľkej časti som film vnímal ako pozoruhodnú štúdiou alkoholika, plnú depresie i humorných odľahčení. Ale za ten náhly optimistický záver naozaj hviezdička dolu... (85%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (13.06.2018)

Na svou dobu opravdu velmi kvalitní, otevřený a realistický film korunovaný skvělým výkonem Raye Millanda, kterému tu trosku zničenou alkoholem zkrátka nelze nevěřit. Na druhou stranu tento typ příběhů není úplně mým šálkem čaje, nebo spíše v kontextu tohoto filmu mou sklenkou whisky, a proto nejdu s hodnocením úplně na nejvyšší příčku. (13.06.2012)

Svou naivitou, kterou mimochodem nedokáže plně ospravedlnit ani rok vzniku, společensky nebezpečný film. I Hurvínek si tu válku představuje reálněji než tvůrci alkoholismus. Oni vlastně říkají, že jste neodolatelně přitažlivý pokud chlastáte jak dobytek od rána do večera a zničíte životy všech kolem sebe. Nikomu to však samozřejmě nevadí a od nejposlednějšího barmana až po milenku vás všichni po několik let trpělivě láskyplně opečovávají a stále vás mají za "pana Úžasňáka". Vše se v dobré obrátí, stanete se slavným pisálkem a jako bonus uvidíte děsně cool zviřátka (netopýr!) během deliria tremens. Následky nulové, jízda bezvadná. Tak proč se taky na pár let nenaložit k lihu, že? PS: Ray Milland přehrává způsobem nevídaným a každé jeho gesto jasně říká "chciOskarachciOskarachciOskara". A co myslíte? No ano, dostal ho. (23.11.2008)