Sunset Boulevard

Geniálna nevyšedivená klasika, ktorá aj po rokoch prerýva dych. Skutočne výnimočný film, hlavne vďaka kontinuálne napätej atmosfére a mrazivo presvedčivom hereckom výkone Glorie Swanson. Ľahká satira na Hollywood, ktorá v pravom zmysle vystihla podstatu filmového trhu a osud vyhasínajúcich hviezd. Skutočný filmový skvost, ktorý sa nedá ohodnotiť inak ako plnopočtovo. (17.12.2006)

Cynická bilance filmového byznysu se všemi odkazy i narážkami aneb velké filmové pohlédnutí nejen na odvrácenou stranku z prostředí hollywoodské továrny na sny...Geniálně zfilmovaný satirickosarkastický pohled za kulisy, do světa fantazie a minulosti od toho nejmenšího a nejnepatrnějšího záběru, dialogu (mimochodem, všechny jsou pamětihodné) i do té nejposlednější scény (krásná a famozní scéna příjezdu do paramountských filmových studii), to vše v přítomnosti jedné bývalé hvězdy a jejího marného boje s pomíjivostí popularity. Bývalá hvězda němého filmu Norma Desmond toužicí po comebacku, mladý neúspěšný scénárista Joe Gillis a nakonec zprvu záhadný komorník Max. Těmito třemi hlavními postavami si bohatě vystačí tento legendární a velice úspěšný film, zřejmě nejlepší počin Billa Wildera v jeho režijní kariéře. Obsazením Glorie Swanson, Erica von Stroheima nebo třeba kratičkým výstupem dalších hvězd němého plátna Bustera Keatona (jedno slovo chudák pronesl) a Anny Nilsson u partičky karetní hry "Bridž" dosáhl režisér Wilder dokonalého zdání autenticity. Scény v domě byly třeba točeny a nasvíceny expresionisticky, čímž vznikl ostrý protiklad k nečetným exteriérům natočeným v přirozeném světle. Mimořádně silný zážitek s nádechem melancholie i špetkou ironie, který si budete pamatovat ještě hodně dlouho, možná na věky jako třeba tyto tři pronesené repliky, co jsem vybral: "Stále jsem velká herečka. Filmy jsou dnes malé." „Prý si vždy přál vlastní bazén, a ted v jednom leží" „Vidíte, to je můj život. Vždycky bude. Nic jiného neexistuje. Jen my a ty kamery a ... ti báječní lidé tam ve tmě“. Podobné a rovněž skvělé snímky, které rovněž doporučuji: Co se vlastně stalo s Baby Jane nebo Vše o Evě. (11.05.2006)

Norma Desmondová je převlečená smrt, slepě sobecká, lačná, všežravá. Jakmile kdo podlehne zhoubnému soucitu s jejím lstivým, avšak naivním bojem o zadržení běhu života v určitém bodě, tekuté písky se dají do pohybu a oběť jí propadá životem. ** Na skvostně budovaných scénách s jedinečnou mrazivou atmosférou, kde na všech frontách laskavá ironie bez boje ustoupila nemilosrdné jízlivosti, jež krutě stíhá předžvýkané zápletky ("S vámi lektory je ta potíž, že už znáte všechny zápletky.") jak z filmařského zákulisí, tak z milostného či manželského života, sledujete nejen působivou proměnu vyprávěcí perspektivy, ale spíše její dokonalé prozření, sledujete osvícení. A osvěcuje se tu smrt. ** V prvním záběru máte mrtvolu krátkozrakého nýmanda, o níž se s opovržením mluví ve třetí osobě jako o špatném scénáristovi, vydržované oběti laciného, tuctového skandálu. A pak se díváte, jak se z něj krok za krokem stává hrdina, který má vlastní zvučný hlas, který je nakonec schopen sám převzít uštěpačný komentář nad vlastním osudem, a avizovaný závěr, jenž na počátku vypadal tak obnošeně, získává v první osobě nečekaně silný obsah, smysl a význam. ** Je to otázka života a smrti: filmovým reflektorem si tu svítíme na to, kdo je doopravdy živý, oddělujeme živé od mrtvol. Jestliže mrtvý může s jistotou vyprávět příběh o živých, protože jsou to všechno zápletky, které už zná, pak nejen Norma Desmondová, ale všichni v tom děsivém dramatu, herci, režiséři, novináři, kriminalisté, lektoři i milenci, všichni, kdo prožívají jen předem známé zápletky, jsou mrtví, život jen kašírují. ** A v závěrečné scéně pak tito mrtví s hrůzným mrazením sledují Normu scházející po schodišti, jak zaměňuje natáčení obehraných filmových scén se životem, jak je uctívá jako jediný pravý život, a dívají se na ni jako do neúprosného zrcadla, jež jim všem odhaluje jejich vlastní mrtvolnost. ** Jediný skutečně živý člověk mezi nimi je tak ve skutečnosti Max, překvapivý režisér tohoto finálního dance macabre, s neokopírovatelným životním příběhem. A Norma Desmondová není mrtvá, Norma je smrt, hlavní hvězda Maxova dramatu, zrcadla, jež je namířené i z plátna ven, k vám, divákům natočeného filmu, kteří s mrazením v zádech sledujete ty pózující mrtvé. Co tam vidíte? Jak je to s obehranými tanečky ve vašem životě? Co ukazuje Norma (norma) vám? Toužíte dát se obsazovat do kašírovaných, předem známých zápletek? Nebo jste živí. (11.11.2011)

Opravdu vyjímečný a nadčasový film. Tohle by si měla pouštět jedna generace filmařů za druhou jako povinné čtení a jako připomínku, že to co točí dnes se bude jejich následníkům za pár let zdát neuvěřitelně slabé. Světská sláva - polní tráva. Ovšem tohle silné kafe asi hnulo žlučí ve své době celým Hollywoodem. (22.05.2003)

Prvních dvacet minut jsem se docela ztrácel a byl zmanetý. Nevím vůbec proč, ale k Sunsetu jsem přihlížel skepticky a očekával humor. Proto jsem to vypnul, a za tři hodiny pustil znovu. A tentokrát to přišlo! Slovo nadčasový je málo, čarující kamera, vynikající ústřední trojice vybraná vyšší mocí, geniální scénář a naprosto DOKONALÁ režie Billyho WIldera! I přesto, tohle není hlavní devízou Sunsetu! Tou hlavní je to, že budete mít nad čím přemýšlet i dlouhé hodiny po skončení. Budete cítit jako by se vás dotkla zvláštní síla. Budete tomu chtít porozumět, a nebude se Vám to dařit do to doby, než na to půjdete od lesa. Nebo spíše od srdce! Bude se mi opravdu těžko usínat, protože takhle silný zážitek jsem dlouho neměl, i kdyby byl film barevný, tak to temno a hořkost lidských duší ho vrátí zpátky do černobíla. Výborná studie marnivé hvězdy včerejška předčila všechna má očekávání i přes známý fakt, že Wilder je borec, a co film to klenot. Přál bych každému, aby tohle mohl vidět a žasnout nad tou strukturou, velikostí a tím, jaké filmy nabídl noir žánr. (21.05.2008)