Hindenburg

Maličko statická, leč impozantní ... což se v podstatě dá říct nejen o zápletce, ale i o její ústřední "hrdince" - majestátní vzducholodi, honosící se jménem Hindenburg. Vyprávění vychází ze skutečné události, disponuje špičkovými triky své doby, věrohodně vykreslenými charaktery jednotlivých postav a brilantním ukotvením příběhu v dobových reáliích, když vyobrazuje vzestup síly a moci nacistického Německa ... v podstatě v předvečer nejstrašnější války v lidských dějinách. Takřka detektivní zápletka představuje jednu z možných příčin katastrofy, která nikdy nebyla objasněna. P.S.: Ve finále jsou použité i dokumentární záběry. (02.10.2018)

O Hindenburgu jsem toho moc nevěděl, tak jsem byl celkem napjatej co se bude ve filmu dít. No nakonec to žádné veledílo nebylo. Film zkrátit tak o 40 minut a byla by to paráda, takhle mi tam přišla řada scén úplně zbytečných. Co se ale musí ocenit je konec, střih mezi filmem a realitou byla paráda, pomalu hořící název Hindenburg nahání husí kůži. Bancroftová byla v té době kočka a slušelo jí to. Co už ale moc neslušelo byla hudba, někde jsem četl že se jedná o parádní OST ale to co se naskytlo mým uším bylo šílené zklamání, film hodnotím průměrně protože se mi zdál až moc roztahaný. (06.12.2011)

Pro mě typický Tv film pro sobotní či nedělní odpoledně na ČT1. Snažil se ohromit, jelikož už jen samotný název filmu vypovídá o něčem, co by měli znát osoby od určitého věku. Tahounem je tedy už jen samotný název filmu. Myšlenka o tom natočit konečně pořádný film - to bylo asi to hlavní, o co jim šlo. Pro mě to bylo ale jen veliké zklamání, jelikož všechny postavy mi byly krajně nesympatické a už jsem si přála, aby loď "vzplanula", jelikož jsme to chtěla už mít za sebou. Nejlepší na celém filmu jsou v závěru autentické záběry této katastrofy, které zachytil reportér, který byl na místě "nehody". (11.10.2011)

Solidně vystavěná pocta vzducholodím a Hindenburgu obzvlášť samozřejmě, s několika nudnými ukecanými pasážemi a až příliš mnoho špiony na palubě. Ale jinak vše, co se týká jen samotné vzducholodi (průlety nad mořem, ledovci, oprava plachty atd.) jsou skutečně skvostné. Závěrečná čtvrthodinka prolíná skutečné dochované záběry tragédie s nově natočenými, i proto je černobílá, ale na působivosti to nic neztrácí. (10.12.2008)

Pomineme-li zajímavé scény z vnitřku vzducholodi a připomenutí faktu, že poměrně bez rizika bylo kdysi možno cestovat i tímto vlastně ekologickým dopravním prostředkem, neměli tvůrci filmu, chtěli-li být právi fakticitě příběhu, mnoho co na vybranou. Ovlivněni Verneovým odkazem (PĚT NEDĚL V BALÓNU, STANDARD ISLAND) zvolili při dodržení dobového koloritu pro svůj příběh pozvolné tempo letu vzducholodi, pohybující se rychlostí kolem 35-60 km/h (možná i rychleji). Nacistické Německo rok po své dočasné faktické legitimizaci berlínskými a garmisch-partenkirchenskými zimními i letními olympijskými hrami zasahuje do děje a je na palubě HINDENBURGA vlastně všudypřítomné (některé momenty v tomto ohledu připomínají naopak díla Feuchtwangerova, ale i Zweigova či bratří Mannů). Dokumentární závěr filmu je za těchto okolností nasnadě. Je asi dnes troufalostí chtít dávat na DVD akčnost tohoto stále ještě solidního typu; lze tak však také vychutnat půvab životního stylu a jeho rozvážné, pomalu spěchající dynamičnosti. Paradox použitých slov není paradoxem myšlenky, ale spíše upozorněním na něco, co dnešní době tak zoufale schází: usebrání, schopnosti pohybovat se ne na povrchu, ale ve skutečné hloubce života nejen vlastního a všeho, co to s sebou přináší. (29.05.2011)