Za zvuků hudby

85%. Po úvodu s jepťušema jsem uvažoval, že to vypnu. Nějak jsem na to neměl náladu, strašně se to táhlo, ani úvodní písničky se mi moc nelíbily... Po pauze (jiné povinnosti) jsem to ale ještě zkusil dál, Maria dorazila do nádherného domu, n. spíš menšího paláce, aby se starala o sedm dětí jakéhosi důstojníka/vdovce, který udržuje v domě disciplínu mj. i pomocí píšťalky. A film si mě začal postupně podmaňovat, já tomu všemu začal přicházet na chuť a... Za další dvě hodiny jsem byl... ehm, ale jo, přiznám to - docela naměkko a se zasněným úsměvem na tváři. Nádherná pohádka, tak povzbudivá, veselá, hravá, v závěru i napínavá. Krásný muzikál. Vím, že je tam hodně kýče a cukru, ale ty děti jsou perfektní, některé písničky mají něco do sebe, místy mě film dokázal nadchnout a i ty jepťuchy si napravily svoji reputaci svým závěrečným "zhřešením". (26.03.2018)

Limonádově sladký muzikál, který ale ani po letech neztrácí své prosté kouzlo a optimistická nálada z něj přímo čiší. Proč je vlastně to kouzlo tak prosté? Inu, kolik jiných žánrových děl podává výhradně statická taneční čísla, s obtížemi zapamatovatelné melodie a sentimentální humor, a přitom donutí diváka, aby z něj dvě a půl hodiny nespustil oči? Není to bůhvíjaká filmařina, ale je to filmařina nesmírně poctivá, vizuálně odzbrojující a podpořená dvojicí báječných herců, k jejichž postavám během projekce pevně přilneme a v "temném" závěru jim budeme ze všech sil držet palce. Námět si možná říkal o to, aby scénář tolik nepřekypoval pohodou a jednorozměrným rodinným poselstvím, ale ruku na srdce, jinak než právě s takovým humorem a stálou hladinou optimismu by tahle legenda zkrátka nemohla tak dobře a trvale fungovat... (28.10.2016)

Muzikál o tom, kterak vnímavé a činorodé guvernantce srdce dětí skrze hudbu získati se podařilo, jakož i o tom, kterak na rodinnou idylku i nacisté jsou krátcí. V podstatě je to hezké, ale je to vlastně taková pohádka, kde dobro zvítězí nad zlem, zlotřilí zlotřilci ostrouhají a dobro triumfuje a přitom je to vše takové uhlazené a čisté. Možná vynechat ten nacismus, neznělo by mi to tak trochu nemístně. (27.05.2013)

Film reprezentující lesk a bídu broadwayských muzikálů - do stejné míry naivní jako duchaplný, patetický jako sugestivní. Záleží na vás, co si vyberete. Skoro až pohádkovému příběhu, kdy rodina o devíti členech uteče před nacisty s písní na rtech, se dá velmi snadno vysmát - jako příkladu naivity amerických muzikálů. Také se můžete bavit hledáním hned několika logických trhlin (např. Marie zavírá okno a asi po minutě jím vleze dovnitř jedna z dcer nebo matka představená, které vadí, že si Marie v klášteře zpívá - a pak jí v jedné z posledních scén dává rady písní). A nebo se prostě na všechno vykašlete a tenhle krásný snímek s úchvatnou hudbou a dokonalou kamerou o tom, že láska zvítězí nad nenávistí, si prostě užijete. Já zvolil druhou cestu. (08.05.2014)

O tomhle filmu jsem se (já nevzdělanec :) dověděl až z tabulky dle inflace přepočítaných výdělků všech filmů v americké distribuci. V té nefiguruje na vedoucích místech ani "Titanic", ani "Hobiti", ale "Jih proti severu", "Star wars" a na třetím místě tenhle muzikál ! ... No a protože chodím do superzásobené půjčovny, tak byl na pořadu večerního DVD promítání právě tenhle film.... A musím přiznat, že mě dostal. Jak kvalitou zpracování, tak hereckými výkony, příběhem a nakonec i délkou :) Ale i přes téměř tříhodinovou stopáž (rozdělenou tak jak bývalo zvykem "přestávkou" :), je to nádherný film, který vážně stojí za to vidět (Zvlášť když se člověk z dokumentu dozví, že byl zfilmován skutečný příběh). Tohle je prostě klasika..... P.S. Kéž by se něco podobného dalo napsat po čtyřiceti letech o nějakém současném filmu. (20.08.2004)