Bílý lotos - Série 2

Málokdy zde hodnotím jednotlivé epizody či série konkrétních seriálů, ale zde to asi jinak nejde. Tak jako mnozí vnímám propastný rozdíl mezi první a druhou sérií – bohužel ho ale vnímám jaksi trochu v opačném významu než ostatní. První série byla úžasná a svěží feel-good podívaná, kdežto sérii druhou vnímám jako obrovský krok vedle. V první sérii byla nastolena určitá poetika, seriál měl velmi relaxační tón a zajímavý mix návštěvníků, z nichž každý řešil různorodé osobní peripetie. Druhá série se z Havaje přesunula na Sicílii – což samo o sobě zní jako dobrý a filmařsky atraktivní nápad, a to že z původní osádky zůstává jen Stifflerova máma, to mi také nevadí. Novým postavám a příběhu jsem byl otevřený. Potenciál ale bohužel vytěžen nebyl. Trošíčku mě mrzí, že se zúžil počet hotelových návštěvníků a že seriál řeší skoro ve větší míře příběhy lokálních pracovníků, než návštěvníků samotných. O dost hůře snáším skladbu a "témata k řešení" samotných rekreantů. Jsou nevýrazná, neměnná, a drtivá většina postav ani není sympatická. Humor zmizel úplně a seriál záhy nastoluje velmi táhlý, cyklicky opakující se a poměrně depresivní styl a osobně jsem nezaznamenal, že by se něco výrazněji dořešilo nebo vygradovalo (kromě předvídatelné zápletky s lodí). 2. série Bílého lotosu je zcela žánrově odlišná, někdo by řekl vyspělejší, oproti té první, a plní zejména sociálně portrétující funkci – a to ještě takovým stylem, že u všech příběhů ponechá otevřený konec, a tím nasadí divákovi brouka do hlavy určeného k soukromému přemýšlení. A to je bohužel koncept, který mi vůbec nevyhovuje. Co se týče pochvaly, tak ta směřuje k výborné práci s hudbou a rovněž samozřejmě vůči obsazení a hereckým výkonům, které byly perfektní i u sebevedlejších rolí či komparzu. Postavy mají stabilní chování a charakteristické vlastnosti, ale jak jsem napsal, tak jejich příběhy příliš negradují, takže co s tím? Tak trochu jsem měl pocit, že to najednou napsal a zrežíroval někdo úplně jiný, i když to tak není. Podtrženo, sečteno: 2. série Bílého lotosu mi bohužel potvrdila a připomněla mojí dlouhodobou nechuť sledovat seriály, neboť uplynulých 7 hodin, které za to poměrně nestály, mi nikdo nevrátí. Ještěže nejsem tak starý jako F. Murray Abraham, abych toho musel litovat výrazněji demonstrativnějším způsobem než tak, že své zklámání zažehnám napsáním komentáře na ČSFD, což tímto činím. (31.12.2022)

Druhá sezóna seriálu mě přesvědčila o dvou faktech. Prvním je to, že Mike White ví, co dělá a dělá to moc dobře. Druhým je jistota, že kdybych se někdy mohl hypoteticky vydat za hranice všedních dnů, určitě bych se nenechal ubytovat v jednom z hotelů řetězce Bílý lotos. Byl by to sice adrenalin, ale ta rizika jsou přece jen příliš velká. Postavy z první série na mě působily přece jen depresivněji, druhá řada mě zase potěšila mnohem zajímavějším prostředím. Naprostá většina postav byla opět skvěle vykreslená, jejich příběhy stály za pozornost, Mike White spáchal i napodruhé drama, které mě zaháčkovalo, zpestřil ho inteligentním humorem a občas mě překvapil myšlenkou, která se mi zdála být na běžný seriál až nečekaně hluboká. Asi to nebude úplně běžný seriál. S optimismem (u mě ne zrovna častým) hledím směrem ke třetí sezóně. / Poučení: Co se stane na Sicílii, zůstane na Sicílii. (08.05.2023)

Letošní seriálový rok kromě závěrečné řady Better Call Saul a první! poloviny čtvrté sezóny Ozarku nedoručil zas takové množství záležitostí, které by člověka přikovaly k obrazovce. Jestli ale nějakou ano, je jí rozhodně pokračování loni ještě poněkud nenápadného Bílého lotusu. Takhle černohumorné civilní projekty jsou stále a stále potřeba a pokud dokáží překonat samy sebe a stvořit navazující série mnohem lepší než ty původní, je vyhráno. Tohle sedmero epizod byla jedna velká slast a přeju si, aby White nepolevil ani u avizované třetí řady. [viděno na HBO Max] (31.12.2022)

Podobně jako v předchozí sérií dostáváme nahlédnutí do života klientů a zaměstnanců pobočky hotelu White Lotus, tentokrát na Sicílií. Popravdě mi lokalita Havaje přišla ve spoustě věcech lepší (ve smyslu bizarnější), Sicílie už mi osobně tolik nenabídla. Musím nicméně vyzdvihnout skvěle vystižené kulturní stereotypy - američani uchcávajíc z italské architektury, jejich typická přetvářka a naivita v tom, že je všude budou brát s otevřenou náručí i sicilská (a konec konců i evropská z pohledu američanů) počáteční hrubost, která se mění v přátelskost a vřelost, jakmile je poznáte blíže. Přestože je konec mnohem dramatičtější, než v první sérií a oceňuji finální zvrat, tak nějak mi tam něco chybělo... Je taky docela možné, že už jsem po jedničce moc zhýčkaná, ale dvojka byla pro mě už taková trochu "rutina". Jasně, celej tento seriál je o vztazích a k tomu nevyhnutelně patří i sex, ale tak nějak toho už bylo moc. Vlastně o nic jiného, než o sex tam nešlo - sex / manželství / podvádění, všechny tři skupiny řešily to stejné. I tak ale nemám to srdce dát 2. sérií míň jak 4 hvězdy, bravurním finálem si to rozhodně zaslouží. Z postav se mi nejvíc líbila Daphne, čemuž sama nemůžu uvěřit, ale byla to tak drsně realistická a zároveň utěšující postava, že jí prakticky nemůžu mít nic za zlé. Naproti tomu jejího manžílka bych poslala... do moře. (08.01.2023)

V hodnocení druhé série se neshodnu zřejmě s nikým. Už od prvních minut mě ty postavy nebavily, nebylo tam nic bizarního ani ftipného jako v jedničce. Až do pátého dílu jsem trpěla a nevěřila, že něco tak nudného se může tolika lidem líbit. Pak to do sebe přeci jen zapadlo a závěrečný díl už byl takový milý horůrek se Stiflerovou mámou na palubě i v podpalubí. Takže třetí hvězda je za poslední díl a za to krásné moře. (01.09.2023)